https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/zpravy-zd/s-vodou-v-luznich-lesich-u-dyje-pomuze-novy-klapkovy-jez
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

S vodou v lužních lesích u Dyje pomůže nový klapkový jez

4.12.2025 01:48 | BŘECLAV (ČTK)
Zdroj | Lesy ČR
S vodou v lužních lesích u Dyje pomůže klapkový jez, který na řece budují Lesy ČR. Tento týden začala stavební firma osazovat první klapku. Díky jezu bude možné zvýšit hladinu řeky a zavodňovat soustavu kanálů nejrozsáhlejších lužních lesů v zemi, jde asi o 1700 hektarů. Součástí projektu bezmála za 178 milionů korun je také obnova původních stavidel, stavítek, kanálů, propustků, ale i tůní a vznik mokřadů, informovali zástupci Lesů České republiky a Povodí Moravy.
 
"Vybudovali a obnovili jsme systém čtrnácti původních stavidel, stavítek, kanálů, propustků i tůní a pokračujeme aktuální stavbou klapkového vzdouvacího jezu na Dyji. Jde o jednoduchý princip, díky němuž dostaneme vodu z řeky do soustavy kanálů. Při vyšších průtocích vody v Dyji můžeme zaplavovat luhy po zvednutí klapek a stávajících nápustných objektů. Při poklesu hladiny požádáme Povodí Moravy o navýšení odtoku vody z novomlýnské přehrady a pak ji pomocí stavidel zadržíme," uvedl generální ředitel státního podniku Lesy ČR Dalibor Šafařík.

Povodí Moravy dosud pro podporu vodního režimu lužních lesů strádajících nedostatkem vody dělalo takzvané povodňování, kdy vodohospodáři v jarním období krátkodobě výrazně zvýšili odtok z Nových Mlýnů. Do lužních lesů se však dostal jen zlomek z celkového množství vypuštěné vody.

"Budovaný jez na Dyji umožní zvýšení hladiny řeky přímo u nátoku do lužního lesa a jeho zavodnění bez nutnosti několikanásobného zvýšeného odtoku z nádrže. Akumulovaný objem vody v nádrži tak budeme moct efektivněji využít v kritických letních měsících, kdy se sucho projevuje na jižní Moravě nejvíce. Již v současné době jsme svědky nedostatku vody v krajině, a proto je nezbytné s každým litrem vody účelně hospodařit," uvedl generální ředitel státního podniku Povodí Moravy David Fína.

Aktuálně jsou dokončené betonáže pravobřežního a středového pilíře včetně migrační propusti. Vyrobené jsou i dvě třiadvacet metrů dlouhé klapky, které jsou i kvůli bočnímu ovládání technickým unikátem. Každá z nich váží přes 30 tun. Druhou klapku stavební firma osadí na podzim 2026, pak se počítá s dvouletým zkušením provozem. "Během případného záměrného povodňování klapky zvedneme o 2,3 metru a s nimi i hladinu řeky nad jezem. Do území Soutoku tak bude možné napustit za deset či dvanáct dnů až deset milionů metrů krychlových vody," uvedl vedoucí Správy toků pro oblast povodí Dyje z Lesů ČR Pavel Hopjan.

Lužní les je podmáčený les s vysokou hladinou podzemní vody, dlouhodobý nedostatek vody mu proto škodí. V ČR jsou čtyři takto zachovalé ekosystémy, kromě míst kolem Soutoku je to Libický luh na Kolínsku, Litovelské Pomoraví leží mezi Olomoucí a Mohelnicí a Chropyňský luh je u řeky Moravy.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (24)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

MU

Michal Ukropec

4.12.2025 05:50
Chvályhodné. A jelikož se jedná o akci lesů a nikoliv eko, tak by to mělo být i funkční.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

4.12.2025 07:25 Reaguje na Michal Ukropec
Samozřejmě je to především eko, lesy nejsou dcera dýzláků. V tomhle území (obrovská obora Soutok, asi 50 km2, délka plotu je asi 40 km) hospodaří Lesy ČR dlouhodobě tak, že vyhlášení CHKO Soutok nemá na ně prakticky žádný vliv. A ten nový jez jen upravuje vodní režim tak, jak byl staletí normální. Dnes je ale vody daleko méně, pravidelné záplavy se nekonají a to nejen z důvodu klipmatické změny, ale i činností člověka. Třeba přehrada Nové Mlýny je většinou pohltí úplně.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

4.12.2025 05:50
Chvályhodné. A jelikož se jedná o akci lesů a nikoliv eko, tak by to mělo být i funkční.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

4.12.2025 07:16
Jez Poštorná u Pohanska ve výstavbě. Měl stát už před mnoha lety.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

4.12.2025 07:39
Lepší štamprla po ránu, než se jednou za měsíc zmrskat do němoty. Stejně tak to funguje u závlahy lesa, byť bezzásahovci budou adorovat povodně do zblbnutí. A jinak 1*, účelná investice, která se vyplatí.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

4.12.2025 08:33 Reaguje na Karel Zvářal
Víte ono nejde jen o závlahu jako takovou, ale i o odplevelování lesa. Například habr a nebo babyka nesnesou delší zatopení. A taky živáčci v loužích potřebují přeplavit,.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

4.12.2025 09:57 Reaguje na Karel Zvářal
Lužní les je alkáč, který vyžaduje se občas (minimálně jednou ročně), zmrskat se doněmoty.
Odpovědět

Jan Šimůnek

4.12.2025 11:01
Je to, pochopitelně, akce lesů, tedy "ropáků" jimž ekologové vesměs zakazují do "přírody" zasahovat. Bude zajímavé sledovat, kdy začnou ekologové proti tomu jezu protestovat.
Nové Mlýny byly typická stavba, ohánějící se ekologií, nicméně od samého počátku špatná a jak začala fungovat, tak se ukázalo, že ještě horší. Nakonec se ukázalo, že jejich voda je natolik špatná, že padlo původně plánované rekreační využití a je natokik špatná, že se nedá použít ani jako závlaha. Dnes je sice její stav lepší (Rakouští špindírové k nám přestali pouštět jejich organický odpad z továren), ale závlahy zase znemožňuje cena energie na čerpání vody.
Měl přijít ke zbourání i raně románský mušovský kostel sv. Linharta, tomu naštěstí akce mj. studentů z filosofické fakulty (tehdy tam studovaly úplně jiné typy lidí než dnes, s řadou z nich se dalo normálně mluvit), takže zůstal na ostrůvku. Nicméně byla zaplavena minimálně část římských vykopávek (římský tábor - MMCH, je možné, že v něm byla napsána část "Hovorů k sobě" Marka Aurelia).
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

5.12.2025 07:16 Reaguje na Jan Šimůnek
No oni i ty LČR tam hospodařily velice dost drsně. Frézování a pak údržba herbicidy. Jsem přesvědčen, že tam to nepatřilo.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

4.12.2025 11:25
Otázkou bude ale regulační řád jezu, zda bude uplatňován původní záměr umělých cyklických záplav a nezvítězí poblázněné sny některých aktivistů
ty lesy napájet bez přestání, aby mohli kanály osídlit bobři a aby se z
lesů staly mokřady zalesněné soušemi a vrbami. Takže jsem zvědav na ten
regulační řád a jak bude po čase přehodnocován a měněn.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

4.12.2025 12:19 Reaguje na Břetislav Machaček
člověče nešťastná, proč si pořád myslíte, že všichni lidi, kteří o něčem rozhodují, jsou úplně blbí? Sám se utápíte v litániích o ničem, ten les řeší profesionálové už hodně dlouho. Za komára to bylo pohraniční pásmo, takže skoro bezzásah, pak se začalo hospodařit šetrně a porozumu. Lužní les vzniká a přežívá v určitých podmínkách, ktré znají oni a ne vy. A ten jez je schopen je tamd i dlouhodobě zajistit. Zkuse se někdy zamyslet aj koblihú.čus.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

4.12.2025 16:11 Reaguje na Pavel Hanzl
Člověče nešťastná! Vy asi nechápete na co upozorňuji a tím je obava, zda se vznikem CHKO nedojde k úpravě vodního režimu od občasných záplav k trvalému zavodnění, ale s vašim IQ se tomu nedivím, že nerozumíte textu a potřebujete to
polopaticky vysvětlit! V mých "litaniích" se snažím vše
vysvětlit i těm s IQ houpacího koně a vidím že i to je
pro některé nedostatečné.
Odpovědět
JO

Jarka O.

4.12.2025 19:21 Reaguje na Břetislav Machaček
1*
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

5.12.2025 08:45 Reaguje na Břetislav Machaček
Jéžišmarjá, píšu vám, že to dělají lidi, KTEŘÍ TOMU ROZUMÍ!!! To je fakt tak těžké to pochopit? Nějaké trvalé zavodnění vám nakukal kdo? Proč by to dělali a kde by na to vzali vodu?
Odpovědět
DF

Daniel Fiala

4.12.2025 16:33
Z logiky plynou dvě možnosti:
A) Příroda to dělala od věků blbě (meandrování řeky + nepravidelné a chaotické zaplavování luhu vodou a živinami+ stěhování divokých husí = zadarmo) a člověk to dělá konečně dobře (na požádání, přesně, bez živin = za peníze).
Nebo
B) Člověk to rozvrtal (za peníze) a teď to musí aspoň z části, tedy z nejhoršího, napravit (též za peníze).

Každopádně dnešní stav je tento: kdysi na ryby nejúživnější řeka ČR (produkce prý ca 400 kg/ha) dnes trpí masovými úhyny kvůli od fosforu nevyčištěným odpadním vodám + existenci přehrady + zkanalizování řeky.

Jen ty 3 rybí přechody stály 30+30(před 2. rekonstrukcí)+15 milónů Kč, teď + 178 MKč (za klapku+další nutnosti v terénu). Škodu na lesních porostech způsobenou stržením hladiny podz.v. díky napřímení řeky (odřezání meandrů = zrychlení odtoku+hloubková eroze+eliminace rozlivů) se mi nikde nepodařilo dohledat.

Ten článek tudíž uvedenými informacemi nezapadá ani do jedné z možností A/B. Jako kdyby něco zůstalo nevysloveno. Třeba že jsme někde na začátku udělali chybu a že to nikdo netušil, jak velká ta chyba bude.

No, ale to by třeba potom mohl někdo dovodit (jistě škůdce společnosti), že jsme před zničením ani pořádně ten ekosystém neznali, a proto jako ponaučení budoucím generacím vytesáme do kamene: než něco zničíš, dlouho to pozoruj, ať poznáš co s čím a jak souvisí.

Jenže to už je téměř celá definice Ekologie, se kterou tč. xxxxxcká třída vede boj na život a na smrt ... soudě podle internetových diskusí.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

4.12.2025 19:05 Reaguje na Daniel Fiala
Příliš situaci zjednodušujete. V pravěku a i starověku byly obchodní cesty po hřebenech hor, neb údolí byly zarostlé a zaplavované, samá bažina. Až teprve na konci starověku a ve středověku se začaly stavět mlýny, k nim udržovat cesty, náhony, řeky. Takže schůdná údolí je dílo člověka. Změnil, no ale pokazil to? Atd
Odpovědět
JO

Jarka O.

4.12.2025 19:21 Reaguje na Slavomil Vinkler
1*
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

5.12.2025 07:54 Reaguje na Slavomil Vinkler
A toto Vaše sdělení opíráte konkrétně o co? Co taková jantarová stezka? Jeden by při pohledu na mapu řekl, že se těm hřebenům hor docela důsledně vyhýbá.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

5.12.2025 08:50 Reaguje na Slavomil Vinkler
Ty hřebeny hor bych skutečně neviděl, zvláště v naší krajině, kde žádné nejsou. Že by šla jantarová stezka po hřebenu Jeseníkách, Beskyd, nebo hřebenem Pálavy? Fakt nekecáte?
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

5.12.2025 07:55 Reaguje na Daniel Fiala
Plný souhlas:-) jedničku s hvězdičkou Vám nedám, nebudu se snižovat na úroveň zdejších "arbitrů".
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

5.12.2025 08:58 Reaguje na Daniel Fiala
Ten jez řeší obě varianty, A i B. Ten les žil hodně století v režimu každoročních záplav, kdy na horách tál sníh. Právě proto se tam uchytil biotop lužního lesa. Dnes je na horách sněhu řádově méně a úpravy toků (hlavně Novomlýnské nádrže) ty povodně velmi účinně likvidují a ten jez to každorioční zaplavování zajistí. Nic složitého.
Odpovědět
DF

Daniel Fiala

4.12.2025 17:11
A hlavně se nesmí nikde objevit smítko pochybností, že by přirozené rozlivy (dříve se tomu normálně říkalo niva a lužní lesy a nikoho to neuráželo) dokázaly velmi efektivně pomáhat lidem s ochranou před povodněmi (taky zadarmo, dokud to nez....me).

Jaká panika by mezi prostým lidem vypukla, kdyby někdo dal vedle sebe tři výroky prominentních členů ODS:
1) naprosto upřímného, a za mně velmi odvážného, p. hejtmana Kuby na konci loňských povodní. Když všude kolem bylo dávno po kulminaci a on ze stále ponořeného jihu musel do večerního přímého přenosu ČT odpovídat na přiblblý dotaz: 'A kdy u vás povodně už konečně skončí?' prostou pravdou 'Nebojte, dáme vám do Prahy vědět, až voda opadne a holt si do té doby zvykněte, že u nás to není tak snadno spočitatelné.'
2) p. 2xhejtmana Tošenovského, který v hlavním pořadu ČT po povodni 2024 na férovku, a za mě velmi odvážně jako charakterní člověk, přiznal, 'Já si v 97. myslel, že když říkají 100-letá voda, tak že už se toho nikdy nedožiju.'
3) jak při oslavách 20-ti letého výročí "pražské" povodně zaznělo na IDNES (p. Vokřál), že kaskáda rozhodně není na velkou vodu, tak do 20-ti leté úrovně, ale ne víc.

Každý ideolog si musí zodpovědět sám před svým svědomím, jak moc lhát je snesitelné, prospěšné či vhodné.

P.S. Ze stejných úst jako 3) na otázku 'A co přirozené rozlivy' zazněla odpověď kterou dodnes nechápu: ""
Prostě nic. Ticho po pěšině. A aby nebylo pochyb, tak ta Lužnice byla předem ze všech grafů vynechána.
To by si jinak ten prostý lid mohl dovodit .... no raději nebudu pokračovat.

A ještě P.S.2 Když dojde na smutný výrok p. primátora Němce "Situace je nadmíru výtečná"
https://www.youtube.com/watch?v=HhMo6Xf_T0U
tak každej, kdo má do ... díru, hned ví jakej von je vůl. Ale nenajde se charakterní člověk, ani mezi členy partaje, který by řekl, nojo, ale on dostal zaručenou informaci z ČHMÚ z chuchelského limnigrafu, že Vltava už kulminuje ... a až potom se zjistilo, že v tu chvíli byl plovák ve stanici definitivně zaplaven a neměl kam stoupat a tudíž přestal ukazovat hladinu a ukazoval pouze strop stanice.

Odpovědět
MK

Majka Kletečková

5.12.2025 00:18 Reaguje na Daniel Fiala
Poslední odstavec obsahuje pro mne velice zajímavé a překvapivé info.
Odpovědět

Jan Šimůnek

4.12.2025 18:17
to Pavel Hanzl 4.12.2025 12:19
Problém je, že v řadě situací se ekologové chovali tak, že došlo k totální likvidaci přírodní lokality. To je prostě slabá stránka CHKO, NP a podobných území, že do jejich režimu mohou volně kecat hloupí nebo dokonce zlovolní ekologičtí aktivisté.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist