reklama

zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

/ zelená domácnost / zprávy

Přihlášení

Sdružení: Stát by měl kvůli suchu vytvořit scénář pro možnou kůrovcovou kalamitu

24.9.2026 19:23 | PRAHA (ČTK)

Diskuse: 10

Ilustrační foto

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | SVOL

Posledních pět let se stav českých lesů po kůrovcové kalamitě zlepšuje, ale podle Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů v ČR (SVOL) přetrvávají rizika spojená se suchem a vysokými teplotami. Stát by měl být připravený na možné zhoršení situace, připravit krizový scénář a zajistit předvídatelné financování lesního hospodářství. Zástupci sdružení o tom dnes informovali na tiskové konferenci.

"Neříkáme, že nová kalamita je nevyhnutelná. Teplo, sucho a oslabení porostů ale zvyšují rizika a prevence je levnější než řešení rozsáhlých škod," uvedl předseda SVOL Jiří Svoboda. Podle dat sdružení od roku 2021 klesá objem kůrovcového dříví, z 9,54 milionu metrů krychlových vytěženého smrkového kůrovcového dříví v roce 2021 loni klesl na 0,78 milionu.

Petr Doležal z Lesní ochranné služby Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti upozorňuje na přetrvávající riziko, kdy v některých regionech zůstává zvýšený výskyt kůrovce a počasí může situaci rychle zhoršit. Na stav lesů má vliv rozložení srážek během roku, teplota, výpar, půdní vláha a délka suchých období.

Sucho zároveň komplikuje obnovu lesů a způsobuje odumírání kultur založených před dvěma až třemi lety. Lokálně vede ke ztrátám až 80 procent. Pro vlastníky to znamená další investice do výsadby a péče. Podle sdružení by tak měl stát vrátit podporu pro opakovanou obnovu kultur poškozených suchem, zároveň požaduje zapojení do pracovních skupin Národní koalice pro boj se suchem.

Vlastníci, kteří mají ze zákona povinnost se o lesy starat, potřebují podle sdružení zajistit stabilní financování. Ve schváleném rozpočtu na letošní rok bylo na podporu lesního hospodářství určeno 2,477 miliardy korun. Podle SVOL je na příští rok potřeba nejméně 2,557 miliardy korun.

Tato částka je na podporu lesního hospodářství na příští rok alokována, sdělil ČTK zástupce tiskového oddělení ministerstva zemědělství Marek Otava. "To, zda je tato částka konečná, nelze s ohledem na stále probíhající legislativní proces schvalování zákona o státním rozpočtu pro rok 2027 potvrdit," dodal Otava.

Stát by měl také podle SVOL vyplácet příspěvky na hospodaření v lesích v pevných termínech. "Vlastník potřebuje vědět, s jakými prostředky může počítat a kdy je skutečně dostane. Bez předvídatelného financování nelze dlouhodobě plánovat obnovu lesa," dodal místopředseda SVOL Richard Podstatzký.

Mezi požadavky a návrhy sdružení dále zmiňuje větší prostor pro vlastníky při výběru druhové skladby, aby dnes zakládané lesy byly schopné obstát v klimatických podmínkách příštích desetiletí, posílení aplikovaného výzkumu a odbornou diskusi o využití nepůvodních dřevin, které by byly odolné vůči suchu, vysokým teplotám a škůdcům.

Podle SVOL by měl stát v období ústupu kůrovcové kalamity připravit praktický krizový scénář pro případ rychlého zhoršení situace. Měl by být založený na monitoringu a předávání informací, kapacitách pro těžbu a asanaci, dostupnosti sadebního materiálu, pomoci drobným vlastníkům, logistice dříví a finančních nástrojích.

reklama

tisknout poslat

BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Dále čtěte |

Hradecký kraj posílí ochranu podzemní vody, zaměří se i na nepotřebné vrty

Loužička na půdě mezi zelení Foto: Depositphotos

Deště z posledního měsíce doplnily vláhu v horní vrstvě půdy, níže zůstává sucho

Některé jihočeské masné chovy kvůli suchu zredukují stáda skotu až o třetinu

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk

Všechny komentáře (10)

Josef Střítecký

24.9.2026 22:33

Probíral jsem se svým kamarádem, lékařem, faktory vzniku a šíření minulé kůrovcové kalamity. Zmínil jsem přitom, že jsme v osmdesátých letech používali na kůrovcem napadených skládkách lindan (γ-HCH, gamma-hexachlorcyklohexan), což byl velmi rozšířený insekticid používaný v Československu v 60. až 80. letech. Používal se proti širokému spektru hmyzu v zemědělství, při moření osiva, na ochranu dřeva i proti parazitům. Je mi jasné, že to nebylo optimální, že to zřejmě způsobovalo ekologické problémy. Kamarád se mě pak zeptal, co je horší. Zda v jedné sezóně použít takový (zastaralý, jedovatý) prostředek, nebo totální velkoplošná destrukce lesa? Jsa převychován k šetrnému lesnímu hospodaření jsem byl takovou otázkou zaskočen. Ale možná by podobná výjimka v aplikaci některých (drastických) insekticidů mohla být k užitku. Polemiku na toto téma nepovažuji za zbytečnou. ??? ???

Odpovědět

Pavel Hanzl

25.9.2026 08:02 Reaguje na Josef Střítecký

Tvrdým jedem řešit následky, je poměrně silné hlupství. Pokud neodstraníte příčinu, zničíte ještě daleko více života, než kdybyste nedělal vůbec nic.

Odpovědět

Josef Střítecký

25.9.2026 12:08 Reaguje na Pavel Hanzl

Dobře, ale v čem spatřujete příčinu? Co je podle Vás následkem?

Odpovědět

Pavel Hanzl

25.9.2026 12:41 Reaguje na Josef Střítecký

Dlouhodobě se zvyšující teplota a tím už víceméně trvalé sucho. Smrk na to stavěný není a ve středních výškách prostě vymizí v řádu desetiletí. Má nejlépe využitelné dřevo a proto se pěstoval v obrovských monokulturách už od Marie Terezie, dnes jeho éra končí.

Odpovědět

Josef Střítecký

25.9.2026 16:18 Reaguje na Pavel Hanzl

S tímto Vaším přesvědčením se nemá cenu přít, když víte už teď, jaká budou sucha za cca 20 let. To co popisujete je záležitost globální, a pokud vím, tak na ni nemá nikdo řešení, natož ti, kteří na svých lesních pozemcích váhají co sázet. Mnoho vzdělaných lidí se zabývá sledováním vývoje klimatu, ale monitoring jako takový nic neřeší, jen zvyšuje frustraci, - nebo řeší? Zemský poklop atmosféry zadržuje stále více slunečního tepla, protože v něm přibývá CO2 a jiné plyny. A co zpětně redukuje CO2 z atmosféry? Oceány a zeleň, která ho jímá pomocí fotosyntézy. A pokud lesy mizí, tak se obnažený povrch Země zase více přehřívá, a tak se nám tu pod "ochrannou vrstvou" hromadí víc tepla než bychom si přáli. A že by to vyřešil český lesník tím, že nebude v ČR sázet smrk? Dobrá úvaha? Já se aspoň pokusil zakládat les po světě, kde les ubývá, kde mi to bylo umožněno, abych nabídl reálné řešení.

Odpovědět

JŘ

Jaroslav Řezáč

25.9.2026 10:09 Reaguje na Josef Střítecký

ono to je v zásadě jedno, protože pokud chceme druhově bohatší odolnější lesy, tak ať se ty smrkové monokultury " zlikvidují".

Problém především je stejnoletá monokultura smrku, to je fakt " zelená" poušť.

Odpovědět

Josef Střítecký

25.9.2026 12:16 Reaguje na Jaroslav Řezáč

Pro smrk je přirozené vytvářet monokultury, zvláště v horských polohách. Kdyby to tak nebylo, tak by se v dlouhodobém časovém úseku nevyvinul ani kůrovec. Tomu svědčí dlouhé štíhlé kmeny, kde jsou larvy schopné dokončit svůj vývoj. U solitérních stromů s nahloučenými přesleny kůrovec na dokončení vývoje šanci nemá. Tupá nenávist vůči jedné dřevině, bez respektu k typologii stanoviště, mi připadá jako hloupá umanutost.

Odpovědět

VŠ

Vladimír Šafařík

25.9.2026 14:01 Reaguje na Josef Střítecký

To není o nenávisti ke dřevině. Je to leda o tom, že vám podobní vodborníci nechtějí přijmout realitu, že Sm je v našich středoevr. končinách přirozenou dřevinou 1100 mnm a výše. A že dorůstá zhruba za 100 let a za tu dobu je moooc dlouhá doba na to, aby nastala možnost horkého a suchého roku, kdy už by nebyl schopen neustále zavalovat pryskyřicí chodbičky hmyzu, jež je schopen rojení i 3x za rok. Těm zodpovědným bych to dal k plné úhradě. Jenže lýkožrout napadá Sm - porosty až zhruba ve čtyřicetil letech, a to už jsou tito (ne)zodpovědní lidé dávno pryč u Alláha.

Odpovědět

Jarka O.

25.9.2026 17:00 Reaguje na Vladimír Šafařík

Od 700 mnm. Smrk usmolí 5 kůrovců, ale ne 5000, což jsou někde ty dnešní počty, bez prevence. Normální to není.

Odpovědět

Jakub Graňák

26.9.2026 07:07 Reaguje na Jarka O.

Od 800 m.n.m - což jsou polohy zastoupené v čr na 5 % území... tudíž lze jednoduše konstatovat, že na 25 % rozlohy, kde je pěstován nemá co dělat...

Odpovědět

reklama

reklama

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.