Sesuvy půdy by měly patřit mezi globální hrozby, ročně zabijí tisíce lidí, tvrdí britský vědec

Sesuvy půdy sice zpravidla zabijí méně lidí než jiné přírodní pohromy, ale zase se objevují poměrně často. Britští vědci nyní zpřesnili dosavadní odhady o počtu mrtvých. Mezi lety 2004 a 2010 podle nich pod lavinou z hlíny a kamenů zahynulo 32 300 lidí, píše BBC.

„Spočítali jsme, že mezi lety 2004 a 2010 si sesuvy půdy vyžádaly 32 300 životů,“ říká David Petley z Durham University, jeden z hlavních autorů studie. Dosavadní odhady uváděly číslo mezi třemi až sedmi tisíci lidmi.

Petley přičítá podhodnocené odhady tomu, že se dosud braly v úvahu jen větší sesuvy půdy, které například zabily deset a více lidí. Mnoho sesuvů, které zabily malý počet lidí, zůstalo nepovšimnuto.

„Sesuvy půdy by se měly chápat jako jedno z hlavních globálních ohrožení,“ myslí si David Petley. K přesnějšímu odhadu došli vědci na základě vládních statistik, zpráv humanitárních organizací a věděckých prací. Do výpočtu nezahrnuli sesuvy půdy způsobené zemětřesením. Podle vědců Durham University bude i jejich závěr proti skutečnosti stále ještě podhodnocený.

Tragické sesuvy půdy se nejčastěji stávají za kombinace tří faktorů, příkrého svahu, silných dešťů a vysoké hustoty obyvatelstva. Hlavní příčinou sesuvů půdy jsou monzunové deště, půda se může dát do pohybu ale i kvůli cyklónům nebo hurikánům.

Mezi regiony, kde se sesuvy půdy vyskytují často, patří například oblast Himálaje, Indie, Pákistán, Bhútán, Nepál a Bangladéš, Čína a Střední a Jižní Amerika. Sesuvy půdy ale nejsou záležitostí jen vzdálených krajin.

V bývalém Československu došlo k velkému sesuvu půdy na přelomu let 1960 a 1961 u slovenského města Handlová. Po vydatných deštích se podmáčený svah dal do pohybu. Naštěstí do pomalého. Největší rychlost byla zaznamenána mezi 22. prosince 1960 a 20. lednem 1961, a to 6,3 metrů. Sesuv se zcela zastavil až v létě roku 1961. Zničeno bylo na 150 domů a mnoho dalších bylo poškozeno. Díky pomalému průběhu sesuvu nedošlo ke ztrátám na životech. (Fotoarchiv České geologické služby)

K mohutnému sesuvu půdy došlo v roce 2010 i v Česku, nedaleko chaty Gírová v Beskydech. Sesuv půdy měl délku tří kilometrů a šířku půl kilometru. Nikdo nebyl zraněn.

Jeden z nejtragičtějších sesuvů půdy moderní doby se stal v roce 1999 ve státe Vargas, který je součástí Venezuely. Silné deště a bouře tu způsobily masivní sesuvy půdy, které si podle odhadů vyžádaly na třicet tisíc lidských životů a následný kolaps malého státu.

---

reklama

---