Smart Grids – první česká „chytrá síť“ vzniká ve Vrchlabí
Zástupci ČEZu uvedli, že po vzoru některých společností ze zahraničí hledali místo, kde by si vyzkoušeli plné nasazení nových technologií automatizace, monitoringu a řízení distribučních sítí. Vrchlabí se jim zdálo vhodné hned z několika důvodů. Jde o spíš menší místo, kde se dají do projektu zapojit malé vodní elektrárny a existuje tady i možnost vybudování několika jednotek kombinované výroby elektřiny a tepla. Společnosti se líbila i blízkost národního parku, která by měla jakoby souznít s environmentální rovinou celého projektu. Nemalou měrou se na rozhodnutí ČEZu podílela také vstřícnost města – starosta Vrchlabí Jan Sobotka ostatně celé setkání s občany zahájil a ČEZu poděkoval, že si vybral zrovna „jeho“ město. Doufá totiž, že ozkoušení technologických energetických novinek, které má probíhat v letech 2010–2015, bude pro Vrchlabí dobrou reklamou.
Všechno bude smart
Následně byl podrobněji představen samotný projekt, přičemž zástupci ČEZu opakovaně zdůraznili, že ještě není úplně jasné, co všechno se pokusí testovat. Jisté je, že v letech 2010–2012 by měly být na všech odběrných místech v dané oblasti, tedy přibližně v 4900 domácnostech, ale i třeba na úřadech a v průmyslových podnicích, umístěny tzv. inteligentní elektroměry (z anglického Smart Meters). Ty umějí na dálku posílat odečet nebo se také dají na dálku odpojit. Díky nim se tak k energetikům budou dostávat data potřebná pro lepší řízení sítí, pro předcházení výpadkům apod. Ondřej Mamula z ČEZu upřesnil, že přenos dat z elektroměrů může probíhat po samotném elektrickém vedení do nejbližší transformační stanice, odkud jsou schopni si data „vyjmout“ a přeposlat do své datové centrály. Další možností jsou elektroměry, jejichž součástí je jakýsi mobilní telefon, případně modem, a ty data přeposílají pomocí signálu GPRS. Poslední možností je radiofrekvenční přenos pomocí pásma přiděleného Českým radiokomunikačním úřadem.
Informace z elektroměrů by však měli mít k dispozici nejen energetici, ale i zákazníci. Některým dobrovolným zájemcům ČEZ nabídne sledování okamžité spotřeby například přes webové rozhraní nebo na vlastním televizoru. Jak uvedl ředitel rozvoje společnosti ČEZ Jiří Feist, právě to, zda se lidé ve Vrchlabí naučí chytré elektroměry používat a díky nim i třeba „vyhladit“ křivku vlastní spotřeby elektřiny, je jeden z velkých otazníků projektu. „Inteligentní měřiče nejsou levná záležitost a nemá cenu je instalovat, pokud je pak nebudeme používat,“ uvedl Jiří Feist. Ohledně nabídky nových tarifů, které by zákazníky ve Vrchlabí motivovaly k přesunu spotřeby elektřiny na období mimo špičku, ovšem zástupci ČEZu opakovaně uvedli, že jednou snad budou, v nejbližší době ale nic takového nechystají (viz rovněž rozhovor s Martinem Machkem níže).
Rozsáhlými změnami by ovšem měly projít nejen měřidla, ale i celé distribuční sítě, a to jak nízkého, tak vysokého napětí. „Chtěli bychom se podívat i na zdejší rozvodnu vysokého napětí a tato místa v rámci projektu osadit novými technologiemi,“ představil záměry ČEZu jeho projektový manažer Martin Machek. Nové prvky by měly sloužit ke zvyšování automatizace sítě, ale i třeba k přesměrovávání toků energie v případě přetížení, k snadnějšímu zapojení obnovitelných zdrojů energie apod. Síť by například na základě předpovědi počasí měla být schopná odhadnout, kolik energie se z obnovitelných zdrojů vyrobí. Některé postupy, které si chce ČEZ vyzkoušet, jsou zároveň sledovány nebo navrhovány ve studiích, které vede České vysoké učení technické nebo Vysoká škola báňská. Jedna z nich se zabývá právě i navržením jednotlivých prvků distribuční sítě.
Zatímco změn na úrovni distribučních sítí si asi obyvatelé na první pohled nevšimnou, další novinku by přehlédnout nemuseli. Od příštího podzimu by ve Vrchlabí měly začít vznikat dobíjecí stanice pro elektromobily. Několik vozů by k zapůjčení měla dostat radnice i Správa KRNAP, jejíž hlavní budova do projektu rovněž spadá. Ředitel správy Jan Hřebačka, který byl na čtvrteční prezentaci také přítomen, Ekolistu potvrdil, že KRNAP celý projekt podporuje: „My se už dva roky snažíme zekologizovat provoz našich vozidel a všechna auta, která nakupujeme, jsou na plyn. Ale to není ideální řešení, elektromobil je dokonalé řešení. Nejen v souvislosti se spalinami, ale i s možností využívat přebytky energie, které jsou akumulované v bateriích. Navíc celé to řešení předpokládá, že dojde ke snížení spotřeby energie, což samozřejmě rovněž podporujeme.“
ČEZ si také hodlá vyzkoušet, jak bude „chytrá“ distribuční síť reagovat na zapojení obnovitelných zdrojů. Kromě několika už fungujících malých vodních elektráren postaví na střeše základní školy v místní části Liščí kopec malou sluneční elektrárnu o výkonu přibližně 50 kW. Plánuje i postavit několik kogeneračních jednotek o celkovém výkonu cca 1–3,5 MW. První z nich by rovněž měla vzniknout na Liščím kopci, kde vlastně celý projekt v letech 2010–2014 začíná. Do dalších oblastí Vrchlabí se rozšíří až v roce 2012. Snahy na Liščím kopci by měly vyvrcholit v roce 2014, kdy se tady energetici pokusí vytvořit uzavřenou oblast, jakýsi ostrovní provoz, v jehož hranicích se bude spotřebovávat a vyrábět totožné množství energie. Jiří Feist z ČEZu ale hned vrchlabské obyvatele ujistil, že budou i dále napojeni na „velkou“ energetiku, že jde hlavně o možnost vyzkoušet si, jak by to mohlo fungovat v případě nějakých kalamit, nikoli o cílový stav.
Za rok o něco chytřejší
Co všechno bude ČEZ ve Vrchlabí testovat, se ukáže až časem. „Pořád jsme na začátku, stále ještě si říkáme, co chceme udělat, co můžeme udělat, co by si město přálo, hledáme kompromis. Úspěšnost prvních let podmíní pokračování v dalších letech,“ vysvětloval na konferenci Jiří Feist z ČEZu. Ostatně samotné „chytré sítě“ nemají nějakou závaznou definici nebo nějaké nutné parametry, které musejí splňovat. Spíš jde o směr technologického rozvoje, který zahrnuje různé rysy. Zástupci města i energetické společnosti přitom upozorňovali, že právě rozsah testovaných prvků je ojedinělý. Často se začíná nasazením chytrých elektroměrů (podle údajů ČEZu by například v Itálii v roce 2011 měla tzv. chytrá měřidla tvořit 95 % všech nasazených měřidel), v ČR je zkouší například E.ON nebo PRE, jinde se zase zavádějí stanice pro elektromobily. Zatím je však málo oblastí, kde by se zkoušelo víc prvků najednou. Ve Spojených státech jde především o město Boulder v Coloradu, v Evropě se pak podobný projekt jako ve Vrchlabí uskutečňuje ve španělské Malaze nebo v oblasti německých měst Karlsruhe a Stuttgart.
Ve Vrchlabí ČEZ slíbil připravit pro zákazníky doporučení ohledně možností úspor spotřeby elektrické energie. Do projektu sledování spotřeby by měly být zapojeny i městské energetické provozy, navíc by se každý rok měla konat veřejná konference, na níž bude veřejnosti představeno, co se v uplynulém období odehrálo a co se chystá do budoucnosti.
Martin Machek: Hlavním smyslem je vyzkoušet nové technologie
Ekolist.cz: Během prezentace ČEZu několikrát opatrně zaznělo, že možná někdy v budoucnu budou zákazníkům nabídnuty i jiné tarify pro odběr elektřiny než ty současné. Pokud ale zůstanete u stejných tarifů, zákazníci nebudou motivováni k tomu, aby si třeba koupili snadno naprogramovatelnou pračku, která by prala v době, kdy je proud levný. Připravujete v budoucnu tedy nějakou druhou fázi projektu?
Martin Machek: Náš pilotní projekt je zaměřený na zavádění nových technologií, které si nejdřív musí osahat distributor. Samozřejmě o konceptu, který zmiňujete, víme a chceme ho rozvíjet v nějakých dalších fázích. V tenhle moment nám jde ale o nasazení chytrých elektroměrů a vyzkoušení komunikační infrastruktury, což jsou přínosy pro nás – my budeme vědět, co za tím je a co nás čeká. To je hlavní smysl projektu. Jiné tarifování, na které se ptáte, nám teď v podstatě neumožňuje ani legislativa. Chtěli bychom ale vzorku odběratelů nabídnout možnost sledování spotřeby, například na webovém rozhraní nebo prostřednictvím televizního kanálu. Toto je pro nás zajímavá cesta, ale není to hlavní cíl projektu.
Ani ke konci projektu nepočítáte s jinými tarify? Asi by to úspoře energie pomohlo, i když si dokážu představit, že když lidé budou stále sledovat svou spotřebu, o nějaké procento ji možná rovněž omezí ...
Uvidíme, jestli se toto potvrdí. Existují totiž studie o chování zákazníků po instalaci chytrých elektroměrů a ty ukazují, že se tenhle předpoklad nepotvrdil. Ukazují, že dokud nejsou zákazníci motivováni tvrdě ekonomicky, tak to nefunguje. Třeba v Americe chytrá měřidla nevedla ke snížení spotřeby energie, dokud neřekli: „Tak a mimo špičku zaplatíte – teď si vymýšlím – třeba 10 centů, ve špičce zaplatíte 13 dolarů.“ Až v ten moment to začalo fungovat.
No a nechcete to zkusit také? Právě „bič“ v podobě peněz by napověděl, jestli lidé skutečně budou výhod chytré sítě využívat.
Uvidíme. Ale v tenhle moment ani nemůžeme.
Smart Region má ozkoušet i efektivnější zapojení obnovitelných zdrojů. Tady ve Vrchlabí ale takové ty „nevypočitatelné“ zdroje jako fotovoltaika nebo větrné elektrárny nejsou. Vzniknou tady tedy nějaké zdroje, které opravdu vyzkoušejí, jak dokáže chytrá síť reagovat?
Chceme do projektu zapojit fotovoltaiku, chceme zapojit stávající malé vodní elektrárny, ale chceme vyzkoušet i přímo regulaci výroby, takže ten „nevypočitatelný“ stav chceme i simulovat. Zapojené kogenerační jednotky nebudou úplně standardní, bude to synchronní stroj, který bude mít možnost určitého procentního náběhu podle stavu distribuční sítě.
Abych tomu rozuměl – vy třeba nějakou kogenerační jednotku "vypnete" a tím budete simulovat výpadky.
Ano, ona ani regulace kogenerační jednotky není úplně stoprocentní. Má nějaké rozmezí, takže když požadovaný výkon poklesne pod nějakou mez, tak se odpojí od sítě. Takže tohle může simulovat taky.
Co kromě elektroměrů a dobíjecích stanic pro elektromobily bude hodně viditelné pro obyčejné lidi?
Určitě budou vidět zdroje, které přibudou. Měly by se ale například zlepšit i parametry dodávané elektrické energie. Třeba doba trvání výpadků nebo doby mezi výpadky, což jsou důležité parametry i z pohledu regulátora.
Které zdroje přibudou?
Fotovoltaika by měla být na střeše základní školy na Liščím kopci. Zvažujeme i akumulaci energie, ale ještě uvidíme, ono je to poměrně dost finančně náročné.
Nějaké akumulátory ve Vrchlabí tedy také budou?
Zvažujeme to. Někteří renomovaní výrobci jako ABB tyto záměry hodně prosazují a vidí to jako součást „chytrých sítí“. Ono to do nich určitě patří. Nám ovšem na otázku, jestli ve Vrchlabí akumulaci použít, musí nejdřív odpovědět jedna ze studií. Záleží to na ekonomické výhodnosti a na tom, jestli to bude mít význam pro celý projekt. Dynamický model by nám měl ukázat toky proudu, jaké jsou nároky, jak do toho zasahují různé zdroje atd., a až z toho vyplyne, jestli se nám akumulace vyplatí a jestli má smysl.
V příštích pěti letech se celý projekt tedy bude ještě proměňovat?
V podstatě ano. Kostra je položená, cíle máme vytyčené, život ale přináší spoustu aspektů, kvůli nimž se třeba ne všechno podaří naplnit.
reklama
předchozí 
Smart Grids – dokážeme účinněji řídit spotřebu energie?
Konference: Chytré elektroměry mohou přinést úspory. A prozradit, kdy nejste doma