Konference: Chytré elektroměry mohou přinést úspory. A prozradit, kdy nejste doma

Součástí tzv. „chytrých sítí“, o kterých se nyní hovoří v celé Evropě, by měly být také dálkové odečty údajů z „chytrých“ elektroměrů. ČR zkoumá, jaké by byly jejich přínosy. Slabým místem je, že jejich zavedení bude drahé. Chytré elektroměry také představují bezpečnostní riziko. Přesto jsou ale podle některých odborníků nezbytné. Tématu se věnovala konference Smart metering v České republice 2011, kterou uspořádal v polovině dubna B.I.D Services.

Vymění se miliony elektroměrů?

Pavel Círek z Energetického regulačního úřadu (ERÚ) uvedl, že za základě požadavku EU musí ČR posoudit přínosy dálkových odečtů z chytrých elektroměrů, tzv. smart meteringu. Analýzu, jestli se smart metering v ČR vyplatí, provede Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). „Pokud by na základě studie ukázalo, že má smart metering zavést, bude ERÚ muset vymyslet, z čeho to zaplatit,“ řekl s nadsázkou Círek a dodal, že pokud bude mít smart metering negativní vliv na cenu energie, zákazník o něj mít zájem nebude. ERÚ se proto staví ke smart meteringu „lehce skepticky“.

V případě, že výsledky budou negativní, nic se u nás zavádět nemusí. Pokud by se vyhodnotilo zavedení inteligentních měřících přístrojů pozitivně, muselo by se do roku 2020 vybavit smart metery asi 80 % spotřebitelů, což přestavuje zhruba čtyři miliony elektroměrů.

ČEZ: Nestihneme to

Takový počet představuje podle Ondřeje Mamuly ze Skupiny ČEZ 3000 elektroměrů denně. Pracovníci ČEZu jsou však schopni vyměnit několik desítek, možná stovek denně. Nemluvě o tom, že bude třeba vyměnit také 50 000 distribučních trafostanic. Přesto ale ČEZ uznává, že energetická síť musí jít s dobou a stát se také „inteligentní“.

První pilotní projekt, který ČEZ prováděl ve východních Čechách, vyšel negativně. Poté bylo třeba otestovat systém „chytrého měření“ na větším počtu reálných zákazníků, údaje tak bude dále poskytovat asi 33 000 inteligentních elektroměrů ve východních a severních Čechách. Ani zkušenosti z tohoto projektu nejsou příliš pozitivní. Mamula uvádí, že jsou „inspirativní“ a že projekt je teprve v počátku.

Kdo to zaplatí?

„Smart metering se vyplatí, ale vyplatí se až později. Na místě je otázka, kdo to zaplatí v začátcích,“ řekl jednatel společnosti ENcontrol Petr Šlechta, podle nějž je tato novinka nezbytná, zejména pro celý systém chytrých sítí. Pro zákazníky začne být systém zajímavý, až když zvýší pohodlí, zajistí bezpečnost a přinese úspory.

Podle Círka by jenom zavedení smart meteringu stálo řádově desítky miliard korun. V roce 2009 odhady hovořily o 27 miliardách a od té doby prý Círek slyšel čísla i vyšší. „A 27 miliard opravdu není málo,“ říká Círek. Provoz samotný by vyšel na stovky milionů ročně. „Chtěl bych apelovat, nasaďme smart metery ve správný čas a v takovém rozsahu, aby všichni účastníci trhu maximalizovali užitek,“ řekl Círek.

Pomocník zlodějů?

Velkým rizikem ve smart meteringu může být neoprávněný vstup do informační sítě. „Může se stát, že někdo elektroměr 'hackne', je to klasický počítač,“ varuje Círek. Zneužitelné je to třeba tím, že by tak šlo zjišťovat o jednotlivých odběrných místech, jestli tam někdo zrovna je nebo není. Tyto informace by zajímali například bytové zloděje. Jiří Kasner, který se smart meteringem zabývá na pražském letišti, však říká, že z pohledu bezpečnosti se smart metering vyrovnává bankovním systémům. Podle Aleše Krutiny ze Západočeské univerzity bude přesto zavedení smart meteringu o zásah do soukromí uživatele.

Hrozí také nezájem zákazníků. V Německu byl prý proveden výzkum, kde se pětina respondentů kategoricky vyslovila proti zavádění. Většina by zavedení podpořila, pokud by pomohly snížit spotřebu domácnosti o 10 %. Kasner ale uvedl, že odhad úspor u domácností se pohyboval někde u 1 – 2 %, což potvrdil i experiment v praxi.

Výhody se mohou obrátit proti nám

Smart metering by měl přinést i výhody. Jednou z nich je možnost řídit spotřebu domácností podle aktuální situace v energetické soustavě. Círek ale varuje před přehnaným očekáváním. Podle něho lze takto využít jen některé spotřebiče jako jsou pračka či myčka. Pochybuje však, že by domácnosti používali televize, počítače nebo osvětlení podle toho, jak jim doporučí chytrý elektroměr.

Velkým přínosem by podle ERÚ bylo rozšíření nástrojů pro řešení krizových stavů v soustavě a možnost regulovat výrobu. Dalšími klady jsou například optimalizace rozvoje a provozu distribučních sítí, „nepotřebnost“ lidí, kteří chodí fyzicky odečítat elektroměry, zamezení podvodů se starými elektroměry a možnost fakturace dle skutečné spotřeby zákazníka. Poslední bod však může podle Círka být i negativem, neboť pokud rodina v zimě topí přímotopem, může se stát, že v létě zaplatí málo za elektřinu, za ušetřené peníze odjede na dovolenou, ale pak v zimě nebude mít peníze na elektřinu. To se při současných platbách záloh, které jsou stejné po celý rok, stát nemůže.

Chci elektroměr pro sebe!

Na konferenci zazněla otázka, zda je možné získat vlastní inteligentní měřák pro osobní kontrolu spotřeby. Ondřej Mamula ze Skupiny ČEZ uvedl, že za pět tisíc by bylo možné sehnat elektroměr, který má displej a měří po čtvrthodinách elektřinu. Ale s ničím nebude komunikovat a bude tedy k ničemu. Smart metering totiž není jen o výměně „krabiček“, je to o vybudování celého informačního systému. S příchodem smart meteringu bude měřák „čistě elektronický přístroj“

Ondřej Mamula také pro Ekolist vysvětlil, jak lze zobrazit data z inteligentního elektroměru. První možností je kontrolovat údaje přímo na displeji elektroměru. Sám elektroměr totiž prý displej má, některé mají i ovládací tlačítka, s jejichž pomocí je možno přepínat zobrazení různých informací. Další možností je bezdrátové vysílání dat do TV-boxu a v „programu elektroměr“ pak sledovat na obrazovce kombinaci dat, grafů a podobně, podobné informace si může uživatel najít také na webovém portálu, kde lze navíc dohledat historická data a porovnávat skutečnou spotřebu s předpokládanou. V současné době probíhá vývoj, jehož cílem je přenášet stejné informace jak na web, tak na chytré mobilní telefony. Další možností je pořídit si speciální displej, který je pouze pro zobrazování údajů z elektroměru.

Jiří Kasner má na starosti automatizaci obchodního měření na pražském letišti. U letiště totiž prý nebylo realizovatelné provádět ruční odečty. Podle Kasnera dodají přístroje na letišti každou čtvrthodinu 160 údajů, z nichž se 155 nepoužije, přičemž potřebná data si systém vybírá sám. Kasner Ekolistu vysvětlil, že měřidla obecně nemají příliš parametrizovatelné pakety na M-BUSu a proto prostě dávají i údaje, které jsou k ničemu. Kasner řekl, že podle investora znamenalo zavedení systému na bázi smart meteringu roční úspory asi 7 milionů Kč a návratnost financí je pod 5 let.

---

reklama

---