Solární energie: neúměrná podpora neefektivního zdroje i porušování zákonů

„Energetický regulační úřad chrání zájmy spotřebitelů. Zároveň musí podporovat obnovitelné zdroje. Splnit oba požadavky je nelehká situace,“ řekl Rostislav Krejcar z ERÚ (vpravo). Na snímku vlevo Pavel Jirásek z MPO. Licence: Creative Commons Uveďte autora-Zachovejte licenci 3.0 Unported
Foto: Martin Mach Ondřej/Ekolist.cz

„Energetický regulační úřad chrání zájmy spotřebitelů. Zároveň musí podporovat obnovitelné zdroje. Splnit oba požadavky je nelehká situace,“ řekl Rostislav Krejcar z Energetického regulačního úřadu (ERÚ). Podle něho byl do minulé středy ERÚ v absurdní pozici, kdy mu zákon neumožňoval snížit výkupní cenu elektřiny z fotovoltaiky o více než 5 procent. „Regulátor tak byl sám regulován a nemohl reagovat na snižující se náklady na fotovoltaiku,“ řekl Krejcar. Jak dále zmínil, fotovoltaika je v českých podmínkách nejméně efektivní zdroj energie. „Průměrná doba ročního využití maxima instalovaného výkonu fotovoltaického zdroje je jen 11 procent, všechny ostatní obnovitelné zdroje mají víc,“ řekl Krejcar. Větrné zdroje dosahují 22 procent, nejefektivnější jsou pak bioplynové stanice, které dosahují až 86 procent. Paradoxně je ale výše výkupní ceny energie z fotovoltaiky nejvyšší.

„Fotovoltaika je coby zdroj energie stále velmi drahý a nejméně efektivní. Proto pro něj musí ERÚ stanovit vyšší výkupní ceny než u jiných zdrojů,“ řekl Krejcar. Rozdíl mezi výkupní cenou elektřiny z fotovoltaiky a z větrné elektrárny je propastný. Za MWh z fotovoltaiky lze dostat 12 250 Kč, za MWh z větru jen 2 230 Kč. Zároveň je ale fotovoltaika nejvíce podporovaná. Pro rok 2010 se předpokládá, že fotovoltaika vyrobí cca 12 procent veškeré energie z obnovitelných zdrojů. Na těchto 12 procent jde ale nejvíce peněz určených na podporu OZE, plných 55 procent. Ze všech obnovitelných zdrojů tak má fotovoltaika největší vliv na konečnou cenu elektrické energie.

Fotovoltaika má podle Krejcara ještě jednu nepraktickou vlastnost. „Nejvíce energie vyrábí v létě, kdy je v ČR nejmenší spotřeba energie,“ říká Krejcar. Podle něho není problém, že by „dráty byly příliš tenké“ a výkon fotovoltaiky nepobraly, ale problém je v bilanci spotřeba – výroba. „Aktuálně jsou vydána povolení pro připojení 8 000 MW ve fotovoltaice. V létě je celková spotřeba České republiky maximálně 6 000 MW. Využít se ale musí i jiné zdroje, než jen obnovitelné,“ řekl Krejcar s tím, že část projektů z oněch 8000 MW je spekulativních a zřejmě nebudou všechny realizovány. Přijatá novela by podle něho měla do budoucna omezit počet spekulativních projektů. „ERÚ je připraveno výrazně snížit podporu fotovoltaiky. Nejde však o žádnou diskriminaci, ale narovnání podmínek,“ zdůraznil Krejcar.

Účastníci konference se zajímali o to, proč jsou některé fotovoltaické elektrárny nuceny se do sítě připojit v poměrně vzdáleném bodě, přestože v blízkosti je vedení elektrického proudu. Podle Krejcara se místo připojení musí určovat z pohledu elektrizační soustavy, ne z pohledu připojovaného zdroje. „Určující je, jestli je v dané části sítě volná kapacita,“ říká Krejcar.

Marián Belyuš z ČEPS zasadil rozvoj české fotovoltaiky do souvislostí s rozvojem obnovitelných zdrojů v Evropě a zejména v Německu. „Kvůli velkému nárůstu obnovitelných zdrojů se nově potýkáme s nárazovými přetoky energií z jiných sítí. Je pak potřeba přenést energii tam, kde je aktuální spotřeba. To zvyšuje nároky na přenosovou soustavu. Nás nejvíce zatěžují přetoky energie způsobené výkonem větrných elektráren v Německu,“ řekl Belyuš. Podle něho je problém energie z OZE v tom, že nereflektuje potřebu spotřeby a musí se také kvůli ní navyšovat podpůrné služby, zejména rezervace výkonů konvenčních zdrojů jako zálohy pro případ výpadku.

Do budoucna je podle něho nezbytné umožnit regulaci výkonu obnovitelných zdrojů už od výkonu 100 kWp, což je v Evropě prý běžné. „Bude potřeba urychlit proces výstavby liniových staveb,“ říká dále Belyuš. Současný stav, kdy je téměř nemožné v rozumném čase postavit dálkové vedení, podle něho brání rozvoji energetiky, například projektům na akumulaci nadbytečné energie.

Aktuálně je podle něho v provozu 672 MW větrných a fotovoltaických elektráren dohromady. Vliv větrných elektráren je ale podle Belyuše na českou síť nepodstatný, problém je fotovoltaika. V různém stádiu povolení je totiž na 8000 MW. Podle ČEPSu je pravděpodobné, že se z tohoto množství do dvou let realizuje jen 70 procent. „Nicméně my musíme počítat s tím výkonem, který je povolený, ne s odhady realizovatelnosti,“ Belyuš. Na dotaz z pléna, proč se nezabránilo schvalování spekulativních projektů, odpověděl, že distribuční společnosti ze zákona nemají právo hodnotit realizovatelnost projektů. „Pokud dostaly žádost a měly volnou kapacitu, byly povinny vydat kladné stanovisko,“ konstatoval Belyuš.

Aktuální stop stav pro vydávání dalších povolení bude i nadále platit. „Není možné počítat do budoucna s vydáváním kladných stanovisek pro jakékoliv zdroje, tedy nejen fotovoltaiku, ale i pro konvenční zdroje,“ říká Belyuš. Na dotaz, proč se nepovolí alespoň malé, tzv. střešní instalace, o výkonu do 200 kW, odpověděl, že v současné chvíli není žádná analýza toho, jak se budou projekty do 200 kW vyvíjet. „Problém je v tom, že když těchto malých, ale neregulovatelných a neodpojitelných zdrojů bude velké množství, může to být pro síť problém,“ říká Belyuš. K připomínce právníka Radka Motzkeho, že současný stop stav vydávání povolení není v souladu se zákonem řekl: „Legislativní zákony nejde povyšovat nad zákony fyzikální. Je nešťastné, když se do energetiky pouští právníci.“

	„Distribuční společnosti se dopouštějí porušování zákona. Není žádný legální důvod pro zastavení vydávání souhlasů k připojení,“ řekl Jaromír Řehák z CZEPHO. Licence: Creative Commons Uveďte autora-Zachovejte licenci 3.0 Unported
	Foto: Martin Mach Ondřej/Ekolist.cz

Energetický poradce František Vybíralík zmínil, že v některých případech není technicky možné fotovoltaickou instalaci připojit do nejbližšího elektrického vedení. „Může se stát, že je potřeba se připojit i do několik kilometrů vzdáleného místa. Vybudovat tak dlouhé přípojky ale může být kvůli stavebnímu řízení záležitost na roky,“ říká Vybíralík.

Podle něho je důležité, aby se do budoucna umožnila regulace výkonu fotovoltaiky alespoň v krocích zapnuto, 60procentní výkon, 30procentní výkon a vypnuto. „V současnosti stavěné elektrárny s žádnou regulací nepočítají a nejsou na ni technicky vybaveny. Jejich případná regulace by tak mohla být jen v režimu vypnuto-zapnuto,“ říká Vybíralík s tím, že zařízení pro regulaci výkonu lze dodatečně instalovat. Podle něho je aktuální trend v okolních státech takový, že se snižují výkupní ceny energií z fotovoltaiky (Německo), nebo stanovují limity výkonu, který může být zapojen (Slovensko, Maďarsko, Španělsko).

Podle jeho slov má na síť velký vliv průběh výkonu fotovoltaického panelu během dne, distribuční síť prý může rozhodit náhlá oblačnost, která skokově sníží výkon fotovoltaického zdroje.

Radek Motzke z Advokátní kanceláře Šikola a partneři, která zastupuje Českou fotovoltaickou průmyslovou asociaci (CZEPHO), hovořil o třech ohroženích fotovoltaiky – regulaci výkonu, odpojování zdrojů a nepřipojování do sítě. Jak Motzke připomněl, ČEPS v únoru požádal distributory, aby zastavili vydávání kladných stanovisek pro připojování nových projektů. ČEPS také pohrozil, že v případě nouze bude nutné některé zdroje odpojovat. „Stav nouze byl v České republice naposledy 24. června 2006. Byl způsoben synergií technických výpadků. V žádném případě za něj nemohl žádný obnovitelný zdroj,“ řekl Motzke. Podle jeho tvrzení v současnosti nehrozí, že by obnovitelné zdroje mohly vyvolat stav nouze. „Blackout by nevyvolalo ani připojení 2000 MW ve fotovoltaice v roce 2010,“ říká Motzke. Podle současných zákonů platí, že pokud je fotovoltaická elektrárna řízena v souladu se zákonem, nemůže být regulována nebo odpojena. Odpojit obnovitelný zdroj energie lze jen v případě nouze nebo při předcházení stavu nouze. Přednostně ale musí být odpojovány konvenční zdroje.

Podle Motzkeho žádala CZEPHO o zrušení současného stop stavu v připojování alespoň malých instalací. „Podle zákona platí, že provozovatel distribuční sítě musí připojit každého, kdo splní podmínky,“ říká Motzke s tím, že výjimkou je stav, kdy je zahlcena kapacita. V případě porušení tohoto nároku se lze obrátit na ERÚ, Státní energetickou inspekci nebo u civilního soudu vymáhat náhradu škody.

Jaromír Řehák z České fotovoltaické průmyslové asociace je spokojený se schválením novely, která umožňuje snížit výkupní cenu energie z fotovoltaiky. „Požadujeme ale, aby ERÚ stanovil výkupní ceny na následující rok vždy do 30. 6. Je to důležité pro investory, pro rozhodování, zda jít nebo nejít do nějakého projektu, do vyjednávání s bankou a podobně, “ říká Řehák.

„Distribuční společnosti se dopouštějí porušování zákona. Není žádný legální důvod pro zastavení vydávání souhlasů k připojení,“ řekl Řehák s tím, že ze strany distributorů jde o aroganci velké energetiky. „Je to problém staré, velké energetiky, které někdo začíná ukusovat z jejího koláče,“ řekl Jaromír Řehák. Asociace požaduje, aby se obnovilo vydávání kladných stanovisek alespoň pro malé instalace do 200 kWp a u velkých instalací urychleně vyřešil stávající stav. „Instalací do 200 kWp je více jak 90 procent, ale celkově znamenají jen 15 procent výkonu veškeré fotovoltaiky. To nemůže síti dělat problém,“ tvrdí Řehák. Asociace prý aktuálně zpracovává právní analýzu, zda je možné kvůli odmítnutí vydání souhlasu s připojením distributory žalovat.

Petr Holub z ministerstva životního prostředí (MŽP) řekl, že jeho resort vítá rozvoj všech druhů OZE. Výhodou malých instalací na střechách domů a hal je, že nedochází k zásahu do volné krajiny. „Podle nás musí být dobrý projekt rychle povolen, špatný projekt musí být rychle zamítnut. Je potřeba zjednodušit povolovací proces, což ale neznamená změkčení kritérií ochrany přírody a krajiny,“ říká Holub.

MŽP připravilo metodický pokyn, podle kterého se má hodnotit vhodnost umístění fotovoltaických a větrných elektráren v krajině. Některé zóny jsou pro tyto záměry nevhodné, jiné spíše nevhodné a některé podmínečně vhodné. „Novela zákona o ochraně přírody a krajiny zavádí povinnost úřadů vydávat předběžnou informaci. Smyslem je, aby nebylo vydáno negativní stanovisko kvůli ochraně přírody až v době, kdy investor již projekt rozjel a proinvestoval peníze,“ říká Holub. Ministerstvo připravuje metodický pokyn, kterým se ustanoví náležitosti biologického hodnocení dané lokality, aby se nestávalo, že různé posudky měly různé závěry. Dále se připravuje manuál pro státní správu o procesu povolování obnovitelného zdroje energie krok za krokem. Připravuje se také metodický pokyn pro odnímání půdy ze zemědělského půdního fondu. „Stavět na bonitní zemědělské půdě půjde jen ve výjimečných případech,“ říká Holub.

„Legislativní zákony nejde povyšovat nad zákony fyzikální," říká Marián Belyuš z ČEPS. Licence: Creative Commons Uveďte autora-Zachovejte licenci 3.0 Unported
Foto: Martin Mach Ondřej/Ekolist.cz

Podle Holuba je pozitivní, že byla přijata možnost snížit výkupní cenu elektřiny z fotovoltaických elektráren. „To, že cena OZE klesá, je dobře. Cena konvenčních zdrojů spíš roste s tím, jak ubývá zdrojů. Cena fotovoltaiky klesá velmi výrazně. Podle japonské studie se v roce 2030 cena fotovoltaické energie vyrovná s cenou energie z jádra,“ říká Holub.

Podle Holuba má fotovoltaika pozitivní přínos v tom, že působí na decentralizaci energetické sítě, protože to zvyšuje bezpečnost dodávek energie. „Výkon větru a fotovoltaiky lze obecně předvídat až 48 hodin dopředu,“ říká Holub. Je-li v systému více malých zdrojů, lze jejich případný výpadek lépe nahrazovat.

„Nelze říct, že máme nějakou síť a té se musí podřídit připojování obnovitelných zdrojů. Je potřeba říkat, že chceme obnovitelné zdroje energie a tomu přizpůsobit síť,“ říká Holub a dodává, „náš závazek vůči EU je, že do roku 2020 musíme mít 13 procent energie z obnovitelných zdrojů“.

„MŽP chce, aby se obnovilo připojování malých fotovoltaických zdrojů. A zároveň je potřeba udělat analýzu vlivu těchto malých zdrojů,“ říká Holub. Podle něho by se měla zakázat možnost přeprodeje vydaného povolení, aby se zamezilo spekulativním projektům.

Ve středu 17. března byla přijata vládní novela tohoto zákona, která umožňuje Energetickému regulačnímu úřadu snížit výkupní cenu elektřiny z obnovitelného zdroje, pokud je návratnost investice kratší než 11 let. Možnost snížení výkupních cen se poprvé použije u zdrojů uvedených do provozu letos. Důvodem předložení novely byl podle Pavla Jiráska z ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) dynamický rozvoj fotovoltaiky, který by do budoucna mohl ohrozit bezpečnost energetické soustavy. „Kdyby nedošlo k úpravě legislativy, měli bychom v roce 2012 vážný problém,“ řekl Pavel Jirásek. Podle něho je potřeba stanovit, kolik fotovoltaického výkonu lze do systému maximálně připojit, aby byla zachována bezpečnost. Nezbytné je zavést možnost regulace výkonu obnovitelných zdrojů energie. Ta podle stávající legislativy není možná.

Podle propočtů ministerstva je možné v letech 2010 až 2012 provozovat 1650 MW z fotovoltaiky a větrné energie, v letech 2013 až 2015 by to mohlo být 2000 MW. Oba údaje platí pro neregulované zdroje. Nad 2000 MW je možné připojení jen pokud by bylo možné zdroje regulovat podle potřeb elektrizační soustavy.

Kromě právě schválené „malé“ novely zákona se připravuje ještě jedna novelizace, „velká“. Do konce tohoto roku by měla proběhnout tato druhá novelizace zákona. Jejím účelem bude implementace unijní směrnice o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů energie.

Z pléna vzešel dotaz, jak se v budoucnu bude řešit likvidace vysloužilých panelů. Podle Jiráska se zvažují dvě varianty. „Buď se zřídí jakýsi křemíkový fond, z kterého se bude likvidace hradit, nebo se to bude řešit prostřednictvím úpravy zákona o odpadech,“ řekl Jirásek.

Egon Čierný z Komerční banky popsal podmínky, za jakých lze získat na projekt fotovoltaické elektrárny úvěr. Komerční banka vyžaduje spoluúčast ve výši 30 procent s tím, že schvalování projektu je poměrně komplexní záležitost, během které si banka projekt zevrubně prověřuje.

Podle Silke Kriebelové ze společnosto REC Solar je aktuální energetická návratnost sériově vyráběných panelů jeden rok. Aktuálně v Evropě není žádná recyklační kapacita, ale výrobci fotovoltaických panelů na tomto problému prý již pracují.