https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/zpravy-zd/soud-zrusil-rozhodnuti-v-kauze-tezby-sterkopisku-na-hodoninsku
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Soud zrušil rozhodnutí v kauze těžby štěrkopísku na Hodonínsku

6.10.2020 17:46 (ČTK)
Proti rozhodnutí o stanovení dobývacího prostoru přišlo k soudu několik žalob od obcí, vodovodů a kanalizací, ale také od Jihomoravského kraje.
Proti rozhodnutí o stanovení dobývacího prostoru přišlo k soudu několik žalob od obcí, vodovodů a kanalizací, ale také od Jihomoravského kraje.
Licence | Volné dílo (public domain)
Krajský soud v Brně zrušil rozhodnutí Českého báňského úřadu o stanovení dobývacího prostoru v souvislosti se zamýšlenou těžbou štěrkopísku u Moravského Písku na Hodonínsku. V tiskové zprávě rozhodnutí soudu oznámil vedoucí PR a marketingového týmu Frank Bold Advokáti David Povolný. Advokátní kancelář zastupuje obce, které bojují proti těžbě kvůli obavám ze znečištění blízkého zdroje pitné vody pro více než 140 000 obyvatel. V místě chce těžit firma České štěrkopísky, podle které nejsou obavy na místě.
 

Soud rozhodnutí báňského úřadu o stanovení dobývacího prostoru zrušil a vrátil k novému řízení. Věc se tak podle Povolného vrací do fáze odvolacího řízení, kdy se bude muset Český báňský úřad vypořádat s právním názorem soudu a dále také s obsahem nedávného závěrečného stanoviska ombudsmana. Stanovení dobývacího prostoru není rozhodnutí o samotné těžbě, o ní báňský úřad rozhoduje zvlášť. Mluvčí báňského úřadu Bohuslav Machek ČTK řekl, že úřad rozhodnutí soudu dosud neobdržel. "Výrok soudu budeme samozřejmě akceptovat. Po pečlivém prostudování odůvodnění rozsudku budeme postupovat tak, jak nám ukládá zákon," uvedl Machek.

ČTK rozhodnutí potvrdila mluvčí soudu Klára Belkovová. Podle ní soud u části žalobců rozhodnutí báňského úřadu zrušil, u části žalobu zamítl a u jednoho řízení zastavil.

Proti rozhodnutí o stanovení dobývacího prostoru přišlo k soudu několik žalob od obcí, vodovodů a kanalizací, ale také od Jihomoravského kraje. Soud dnes rozhodl o jedné z nich. "Vyhověl žalobě společnosti Vodovody a kanalizace Hodonín, měst Uherský Ostroh, Kyjov, Hodonín a Vracov, obcí Vnorovy, Starý Poddvorov, Mutěnice, Archlebov, Hrušky, Moravský Písek a Jihomoravského kraje," uvedl Povolný.

Žalobci se obávají toho, že v případě zahájení těžby by byl zásadním způsobem ohrožen vodní zdroj Bzenec komplex, který zásobuje pitnou vodou více než 140 000 obyvatel Jihomoravského kraje a je pátý největší v republice. "Soud rozhodnutí Českého báňského úřadu zrušil ze dvou hlavních důvodů. Za prvé nebylo dostatečně prokázáno, že záměr nezhorší povodňovou situaci. Nebylo například doloženo posouzení rozlivu povodňových vod. A za druhé závazné stanovisko stavebního úřadu nedostatečně odůvodnilo umístění záměru do nezastavěného území," uvedla advokátka společnosti Frank Bold Advokáti Kristýna Ryšavá. K dalším žalobním důvodům se podle ní soud při ústním vyhlášení rozsudku blíže nevyjádřil.

Žalobci rozhodnutí vítají. "Dnešní rozhodnutí soudu je dobrou zprávou pro 140.000 obyvatel regionu sdílejících obavy z ohrožení nenahraditelného zdroje pitné vody. Je zároveň potvrzením našeho přesvědčení, že státní orgány činné v této kauze nepostupovaly správně a objektivně. Nejenže nebraly v potaz námitky žalobců, ale nezabývaly se ani závěry šetření Veřejného ochránce práv, které na pochybení úřadů jednoznačně poukázaly," uvedl ředitel společnost Vodovody a kanalizace Hodonín Pavel Koubek. Podle něj je rozhodnutí povzbuzením k další práci, která má směřovat k definitivnímu ukončení záměru těžby štěrkopísku a k trvalé a bezpodmínečné ochraně vody.

Společnost České štěrkopísky uvádí, že těžba zdroj vody neohrozí a může být vodě naopak prospěšná. Připomněla těžbu v nedaleké Ostrožské Nové Vsi, kde vzniklo jezero, které je podle firmy rekreačním rájem. "Z druhé strany je z něj čerpaná pitná voda téměř kojenecké kvality," uvedla už dřív v prohlášení firma. Dodala, že znečištění hrozí kvůli chemikáliím užívaným v zemědělství, nikoliv v souvislosti s těžbou.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (10)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

rl

rýpal lesní

6.10.2020 19:25
No, takže to bude mít tuhle okliku : V rámci pokračujícího odvolacího řízení doplní těžař potřebné cinknuté dokumenty a studie, stavební úřad doplní svoje vidění v rámci povolovacího řízení a těžař podá vše, jak je uvedeno v rozsudku, no a Obvodní báňský úřad pěkně v teple rozhodne o tom, že to i po zvážení nové situace povoluje. Vlk se napapá a kozičky budou sežrány. Následně se poukazem na to, že se neshledalo procesní pochybení soudem ( prvoinstančním správním ), to Nejvyšší soud správní odemele jako platné rozhodnutí, a od té chvíle budou pánové, kteří si hrají na ochranu vodního zdroje před svými občany v regionu libovat, že ONI udělali všechno pro to, aby se netěžilo, včetně slovutných zúčastněných politiků. A oni ale neudělali, protože mohli mít účast na pozemcích, kdyby nějaké měli v držbě. A byli na to upozorněni. A toho, kdo upozornil vyexpedovali za dveře, právě proto, aby se o tom nemluvilo. Ono totiž, když krade někdo ve státním zájmu nebo těch, kteří ovládají stát, tak se to nikdy nedostane ani na pořad jednání. Následky zaplatí občané v daních. V plné míře se tedy uplatňuje to, co jsem na tomto webu napsal dříve, v předchozích příspěvcích k této záležitosti. Kdo to nečetl, může, snad to tu nechají.
Další alternativou je to že se těžař rovnou odvolá a shodí tento rozsudek a tím bude rozhodnutí platit.
A ještě zajímavou alternativou by bylo, kdyby v nových řízeních se stáhla podaná žaloba kraje, jak jsem tipoval dříve.
Věc je sice pěkně zapletena ale věřte, že vůně peněz určí východiska.
A pokud tam nohy a bagry těžaře vstoupí, zastaví se až u Strážnice. Takže pro ty, kdo tomu nevěří, zapamatujte si to ( horní zákon, řádné vydobytí ložiska ). A tím DOL se to může i vozit. A v místě plánované těžby má být překladiště ( Studie DOL, 2019, MD ČR, v pondělí 5.10.2020 projednaná Vládou ČR, objednal ministr dopravy za ODS, ve vládě pana Nečase ). Mimochodem, byly dohody mezi lidovci z roku cca 1996 a privatizační dohody v roce 1989 a 1990 ( těžaři, stavbaři, FNM? ).
A Policie je slepá jako kotě. Třicet let.
<rýpal lesní>
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

6.10.2020 20:20 Reaguje na rýpal lesní
No po "úspěšných krajských volbách je to skoro jisté, že těžit se bude, voda nevoda a pitná zejména. Můžou si ti obyvatelé, těch 140.000, přece pitnou vodu kupovat v láhvích, aspoň vzroste tržní ekonomika a zisky majitelů super a hypermarketů.
Odpovědět
rl

rýpal lesní

7.10.2020 12:18 Reaguje na Jiří Daneš
I to je řešení. Další řešení je výhledově nouzové zásobování a 2 litry na osobu a den. A co potom ?

( zatím je považováno za minimální hygienický limit cca 60lt/os.d. pitné vody - nic moc. v části regionu ještě i nyní nemají k dispozici ani to )
Pro úspěšné hygienické umytí rukou potřebujete cca 3 litry při neplýtvání. Pro osobní denní hygienu cca 15 - 25 lt. Podotýkám, pokud neplýtváte.
I přesto některé VAKy mají v lokalitách i tyto minimální průměrné odběry.

A na závěr malá otázka : Odkud se ta pitná voda tedy vezme ? Kdo ji načerpá, zabalí, přiveze a poskytne, když nebude v rámci poklesu kapacity zdrojů v okolí ? Přivezete ty ledovce z Antarktidy ??

Chápu, že to byla vaše nadsázka, ale tohle je realita. A jak ji vyřešíme, tak se budou mít následovníci. A pít upravenou vodu z vlastní moči také jde, ale za kolik, a jak taková vodička dotyčnému chutná ...

<rl>
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

7.10.2020 09:24
Nechci tu řešit odborné vodohospodářské otázky ohledně znehodnocení vodních
zdrojů, ale spíše se zamýšlím nad tím odkud se budě štěrk brát na výstavbu
třeba těch dálnic, rychlotratí, betonáž patek větrníků, solárů a nových
rozvodných sítí. Z recyklace nemá materiál takovou pevnostní kvalitu
a tak se bude dovážet? Chápu rozhořčení místních obyvatel, ale buď se těží relativně levně říční štěrk a nebo draze drtí na štěrk kámen z kamenolomů. Každý se používá jinde a nelze vždy nahradit jeden druhým. Pokud mi někdo z těch odpůrců poví i odkud se ten potřebný štěrk vezme, tak to pochopím. Tady (Bohumín) máme v okolí plno štěrkoven a zprvu jsme z toho nebyli nadšení.Nyní nám vznikly obrovské vodní plochy k rekreaci, rybolovu a
taky jako rezervoáry poměrně jakostní vody minimálně použitelné jako užitková či k závlahám. I pří povodní byly poměrně velkým retenčním prostorem pro povodňové vody zpomalující odtok. Je mi jasné, že přijít
o zdroj pitné vody by byla katastrofa, ale pokud by se našel rozumný kompromis, tak by to snad bylo schúdné pro oba tábory. Štěrk se prostě
bude těžit, dokud se bude stavět z betonu a tam, kde je. Nikdo ho nebude hledat jinde, než v říčních nivách, protože on jinde ani není. A pokud ho bude třeba draze dovážet, tak se bude muset dopravovat jak? Vodní doprava
a kanál je fuj, železnice nestíhá ani stávající zatížení a dálnice rovněž. Možná by pomohlo telepatické přemístění pomocí myšlenek všech snílků o ekologii bez následků lidské činnosti. Takže čekám na vysvětlení jaké řešení ekologové mimo negace mají. Negace všeho je pouhá negace, když nenabízí řešení a je pouhým trucem a potížismem, byť má ušlechtilé myšlenky.
Odpovědět
rl

rýpal lesní

7.10.2020 11:43 Reaguje na Břetislav Machaček
Jako člověk, který o tom něco ví a zná normy platné k výrobě betonu a zná kvalitu kameniva, s vámi souhlasím, že ne každé kamenivo či surovina je vhodná pro přípravu betonu. Ovšem je zde ryze zásadní a naprosto nesporný fakt : vhodné plnivo do betonu lze získat na mnohých současných otevřených kamenolomech či štěrkovnách, které nejsou v konfliktu s existujícím vodním zdrojem s vyhlášeným ochranným pásmem a nejsou tady omezovány v důvodu veřejného zájmu ochrany pitné vody pro obyvatelstvo i zemědělství ( zvířata ) a podobně, stejně jako pro výrobu, kde je používána voda pitná. A stran náhrad kameniva - existuje sofistikovaná Surovinová politika ČR, zpracovaná MPO, a tato by se měla dodržovat. Že je zájem stavebního lobby získat surovinu s co nejnižší cenou, je nasnadě. Ale cena stavby se tím nesníží. O to se zvýší zisk příslušného seskupení firem stavících a odměna jejich politických zaštiťovatelů.

Mimo to, ne do každého betonu se musí dávat kamenivo, někde jsou jiné materiály i výhodnější.

V principu tedy, ať se těží, ale jinde, než tam, kde to škodí.
Máte pravdu, je to negace, negace názoru který není pro společnost udržitelný.

<rýpal lesní>
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

7.10.2020 10:04
To jsme se dočkali stavu této země.... stavu, kdy musíte dát státní orgány k soudu, aby jste je donutili řídit se zákony a pravidly této země.... obávám se, že to stejné bude muset nastat u kanálu DOL.... nezodpovědné podnikání si podmanilo zkorumpovanou státní správu a dělá si v této zemi co chce......
Odpovědět
rl

rýpal lesní

16.11.2020 12:32
A nyní, po termínu, ve kterém rozhodnutí již nabylo právní moc si dovolím malou polemiku.
1. Při přečtení rozsudku je vidno, že rozsudek je paragraf.
2. Svoje si v něm najdou obě strany.
3. Vymezuje hřiště, neuzavírá věc.
4. V politice kraje jsou spolu ti co chtějí i ti co chrání.
5. A na OBÚ i u těžařů se přemýšlí, co a jak.

Kdo si vsadí ?

Krajská koalice je KDU-ČSL, Piráti, ODS, Svobodní, Starostové pro jižní Moravu ( není identické se STAN ).

KDU-ČSL budou mít v gesci ekonomiku, sport a regionální rozvoj, ODS dopravu, zdravotnictví, školství a investice, Piráti životní prostředí, participaci, otevřenost, sociální oblast a vědu a výzkum a Starostové kulturu, cestovní ruch a územní plánování.

Kromě Grolicha (KDU-ČSL) jako hejtmana budou náměstky Lukáš Dubec (Piráti), Jiří Nantl (ODS) a František Lukl (STAN), dalšími radními budou Jan Zámečník (KDU-ČSL), Jiří Crha (ODS), Vladimír Šmerda (ODS), Jiří Kasala (ODS), Jana Leitnerová (Piráti), Jiří Hlavenka (Piráti) a Martin Maleček (STAN).

Pět ze zmíněných je v záležitosti namočeno, ostatní aktéři jsou v zastupitelstvu ( 21 z 65 ).

Nu, myslím, že záležitost bude mít ještě vývoj. Prostě "se to stále chce".

<rýpal lení>
Odpovědět
rl

rýpal lesní

16.11.2020 12:48 Reaguje na rýpal lesní
A ještě připojím krátce, jak je to na zlínsku :
Koalice - Rada : ANO-3, Pir-3, ODS-2, ČSSD-1
Životní prostředí - Piráti.
Zastupitelstvo : ANO9, KDUČSL9, Pir6, STAN6, ODS5, ČCD4, SPD3, TRIK3.

S pozdravem "Vůně peněz sjednocuje i korumpuje",
Váš <rýpal lesní>
Odpovědět
rl

rýpal lesní

18.11.2020 13:34 Reaguje na rýpal lesní
A ještě podrobnost k radním za STAN :
pan Maleček je za Hnutí občanů Lesná ( Brno ), politicky za STAN
pan Lukl je za "nezávislé" ( Kyjov ), politicky za STAN, jako starosta v představenstvu VAK Hodonín
a zde je vidět, jak se tvoří koalice, jsou to totiž oba lidovci.
Paní Hubáčková - býv. podniková vodohospodářka VAK HO, poté referent OkÚ Hodonín odd. vodního hospodářství, později vedoucí RŽP, později vedoucí referátu ( odboru ) ŽP KÚ JMK, starostka obce Ratíškovice, senátorka.
Všichni se krásně znají.
<rl>
Odpovědět
rl

rýpal lesní

18.11.2020 13:58 Reaguje na rýpal lesní
A ještě jedno upřesnění :
České štěrkopísky s.r.o. nejsou identické s těžební společností DOBET s.r.o., která těžila v Ostrožské Nové Vsi na ploše, o které se zmiňují, takže je jejich argumentace lichá a neoprávněná, jelikož není k právnické osobě České štěrkopísky s.r.o. relevantní. Tedy, jejich vyjádření je pouhou reklamou na cizím podnikatelském záměru.

V této souvislosti je slušné dodat, že v otázce PHO vodního zdroje Ostrožská Nová Ves jsou problémy a potíže, které se nevydařilo doposud úspěšně vyřešit, a probíhá zde také správní řízení, kde se řeší důsledky těžby a staveb zde vzniklých, a to ne vždy v souladu s předběžnou opatrností. Blíže viz probíhající správní řízení, které bylo odňato ORP Uherské Hradiště a delegováno na ORP Magistrát Zlín. O věci se zde také (ekolist) psalo.

Nu, to by pro poctivého čtenáře mohlo stačit.
<rýpal lesní>
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist