https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/zpravy-zd/studie-alpske-ledovce-ztratily-od-prelomu-milenia-sestinu-ledu
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Studie: Alpské ledovce ztratily od přelomu milénia šestinu ledu

25.6.2020 14:59 | ERLAGEN (ČTK)
Nejvyšší ztráty ledu byly zaznamenány u ledovců ve švýcarských Alpách.
Nejvyšší ztráty ledu byly zaznamenány u ledovců ve švýcarských Alpách.
Foto | Thomas Jundt / Flickr.com
Přibližně šestina ledu už od přelomu milénia zmizela z alpských ledovců v důsledku klimatických změn. Podle agentury DPA to vyplývá to ze zveřejněné studie vědců z Erlangensko-norimberské univerzity v časopise Nature Communications.
 

V letech 2000 až 2014 ztratily ledovce v Alpách 17 procent své ledové hmoty, což je v absolutních číslech 22 kilometrů krychlových. Obzvlášť postiženy jsou v tomto ohledu švýcarské Alpy.

Vědci ve studii zkoumali poprvé celé alpské pohoří, nikoliv pouze jednotlivé ledovce či regiony. Využili při tom snímky z radarových satelitů a vytvořili trojrozměrné modely povrchu země, které pak zkombinovali s fotografiemi pořízenými optickými satelity. Tím mohli změřit rozlohu ledovců i jejich tloušťku. "Výhodou je, že lze takto posuzovat celkový objem ledovců," uvedl geograf Christian Sommer.

Nejvyšší ztráty ledu byly zaznamenány u ledovců ve švýcarských Alpách. "Mají největší ledovcovou plochu a současně největší tempo odtávání," řekl Sommer. V nižších polohách odtaje povrch Aletschského ledovce, největšího v Alpách, každoročně o pět metrů. "V nejvyšších polohách Centrálních Alp se naopak zdá, že ledovec ještě neodtává," říká Sommer.

Zcela jinak je tomu v okrajových částech Alp, kde badatelé zaznamenali ústup ledovců i ve vyšších polohách. "Vypovídá to o tom, že okrajové oblasti budou prvními regiony, které budou v budoucnu bez ledu," tvrdí Sommer.

Data podle něj umožnila posoudit vývoj většiny z téměř 4000 alpských ledovců. Dovolují také předpovídat objem odtátého ledu v letních měsících, což je pro mnoho zemí důležité z hlediska zásobování vodou či získávání elektrické energie. "Má to i dopady mimo alpský prostor, neboť to ovlivňuje vodní režim některých velkých evropských říčních systémů s původem v Alpách," dodává vědec.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (12)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

PE

Petr Eliáš

25.6.2020 19:57
Ale to přeci není možné! Vdyt přeci ledu celosvětově přibývá... :-)
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

25.6.2020 20:32
"Za jeden z hlavných indikátorov kolísania klímy v období malej doby ľadovej sa považujú ľadovce. Pri rekonštrukcii glaciálnych procesov sa zohľadňujú nielen teplotné, ale aj zrážkové pomery. Tým možno vysvetliť, prečo sa rozsah maximálneho rozšírenia plochy ľadovcov v Alpách v rokoch 1500–1900 nekryje s najchladnejšou periódou v období tzv. Maunderovho minima (1645-1715), kedy sa vyskytovali síce studené, ale zároveň aj suché zimy. Maximálny objem dosiahli alpské ľadovce až v polovici 19. storočia, expanzia však nemala kontinuálny priebeh. Napríklad Dolný Grindelwaldský ľadovec vo Švajčiarsku podľa J. M. Groveovej začal svoj objem zväčšovať po roku 1814. Táto expanzia bola výsledkom dlhšieho sledu studených a vlhkých liet. Vplyvom horúceho leta v roku 1820 sa jeho rast prudko zastavil. Rast objemu ľadovca potom pokračoval v rokoch 1840-1855, k čomu prispeli aj výdatné zrážky v rokoch 1847-1851. Ľadovec si udržal stabilnú pozíciu až do konca 19. storočia aj vďaka studeným zimám v rokoch 1887 – 1900. Začiatkom dvadsiateho storočia bol zaznamenaný jeho ústup, no vplyvom chladných liet počas prvej svetovej vojny sa ľadovec posunul na úroveň 90. rokov 19. storočia. V medzivojnovom období sa viac-menej stabilizoval, no väčšia časť alpských ľadovcov už medzitým ustupovala, tento proces sa zrýchlil najmä v rokoch 1927-1935, čo bolo dôsledkom vyšších teplôt vo všetkých ročných obdobiach. Po roku 1940 však Dolný Grindelwaldský ľadovec nasledoval aj iné alpské ľadovce a začal tiež ustupovať." Pavel Matejovič, z histórie zím v Európe: http://www.nun.sk/zima_historia.htm
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

28.6.2020 14:13 Reaguje na Vladimir Mertan
Právě na ledovcích je asi vidět nejlépe skutečnou průměrnou teplotu, která koresponduje s globální, i když ne přesně.
Globální oteplování běží děsivou rychlostí (poslední dekáda byla důkazem), jen úplný ignorant to nechápe.
Nejhorší ale je, že to nemá žádný konec, není vidět světlo na konci tunelu, to si prostě hodně lidí nechce přiznat.
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

29.6.2020 21:02 Reaguje na Pavel Hanzl
Skúsili ste si prečítať úryvok z knihy Pavla Matejoviča? Alpské ľadovce dosiahli svoj maximálny objem v polovici 19 storočia, v období, ktoré si IPCC stanovilo ako klimatický normál, tzv. predindustriálnu dobu. Je logické, že sa teraz topia.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

7.7.2020 13:42 Reaguje na Vladimir Mertan
Jenže přečo sa topia? A kedy se prstanú topiť?
Odpovědět

Jan Šimůnek

26.6.2020 08:12
Za Hanibalova tažení v Alpách ledovce prakticky žádné nebyly a svět žádná klimatická katastrofa nepostihla.
Odpovědět
LB

Lukas B.

26.6.2020 09:45 Reaguje na Jan Šimůnek
to bych netvrdil tak kategoricky, ale pravda je, že ötzi mohl být zrovna o pár stovek metrů jinde, nicméně v ledu byl. a hannibalovi většina slonů pochcípala už cestou nahoru, a bůh ví, jestli nějaký došel až k římu.
Odpovědět

Jan Šimůnek

26.6.2020 17:48 Reaguje na Lukas B.
"Hanibal ante portas" (dvě míle, tj. něco kolem 3 km, od Říma na Via Apia) - zastavili ho na poslední chvíli tím, že zaútočili na kartaginská území v Hispánii a na středomořských ostrovech a nakonec se vylodili na severu Afriky. Kartágo bylo donuceno neporaženého Hanibala stáhnout z Itálie zpět (aby dostal nakládačku v Africe). Nějací sloni mu zůstali ještě pro bitvu u Kann.
Odpovědět
LB

Lukas B.

26.6.2020 19:08 Reaguje na Jan Šimůnek
i já mám ubohé bazální základy klasického vzdělání a latinských citátů (které s oblibou používám v textech o bezpečnosti práce, řízení kvality a při podobných absurdních příležitostech, kdy "difficile est satiram non scribere". o počtu slonů, kteří došli až k římu, se prameny dost různí, polybiem počínaje. on ostatně sloní metabolismus není příliš efektivní, a slon většinu života žere aby nechcípl, a pochod bez dostatečného odpočinku na dokrmení nesnáší.
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

26.6.2020 13:08 Reaguje na Jan Šimůnek
Je doložené, že v časoch Rímskeho klimatického optima bola hranice lesa o 300 m vyššie ako dnes. https://www.uio.no/studier/emner/matnat/geofag/GEO3100/h11/undervisningsmateriale/Humlum%20GEO4100%20Klimaendringer500000yrPerspektiv%201.pdf strana 15-16
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

26.6.2020 13:09 Reaguje na Vladimir Mertan
Ide o reknštrukciu priesmyku v Alpách Sussten pass.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

28.6.2020 14:08 Reaguje na Jan Šimůnek
Nesmysl jak dycky, Hannibal šel buď přes Col du mont Genis což je ve výšce asi 2050 m, nebo přes Col de monte Genevre což je sotva 1900 m. Tam by ledovec nepotkal ani ve vrcholící době ledové.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist