Studie: Emise bohatých ohrožují dosažení klimatických cílů

Zpráva Oxfam uvádí, že 40 procent populace se středními příjmy dělá pro omezení emisí nejvíc.

Foto | mauro mora / unsplash.com

"Zdá se, že malá elita má bianko šek ke znečišťování," uvedla Naftoke Dabiová z charitativní organizace Oxfam. "Jejich příliš velké emise pohánějí extrémní počasí po celém světě a ohrožují mezinárodní cíl omezit globální oteplování," dodala.

Oxfam si nechala zpracovat studii od Stockholmského institutu pro životní prostředí (SEI) a Institutu pro evropskou environmentální politiku (IEEP).

Klimatologové varují, že lidstvo může do atmosféry vypustit už jen omezené množství skleníkových plynů, než se planeta oteplí o více než 1,5 stupně Celsia ve srovnání s předindustriální érou. Nejpozději v roce 2030 by lidstvo podle nich mělo vypouštět pouze tolik uhlíku, kolik planeta dokáže absorbovat. Pokud by tyto emise byly rozděleny rovnoměrně mezi celou dospělou světovou populaci, tak by každý člověk mohl v roce 2030 každoročně vypouštět 2,3 tuny uhlíku, aby se oteplování udrželo pod hranicí 1,5 stupně Celsia.

Superbohatí, z nichž mnozí mají několik sídel, soukromá letadla a superjachty, mají mnohem větší uhlíkovou stopu než ostatní. Nedávná studie se pokusila zmapovat, jak letecké cestovaní celebrit přispívá k emisím. Cesty celebrit přitom sledovala skrze jejich sociální sítě. Emise některých z těchto celebrit podle závěrů převyšují tisíc tun ročně. Horní jedno procento bohatých ve světě ale netvoří pouze miliardáři, neboť zahrnuje osoby s příjmy převyšujícími 172 000 dolarů (3,8 milionu Kč) ročně.

Studie se zaměřila také na nejbohatších deset procent světové populace, tedy osoby s příjmy převyšujícími 55.000 dolarů. Nejbohatších deset procent obyvatel světa bude podle závěrů výzkumníků mít při stávajícím trendu devětkrát vyšší emise, než by podle svého podílu mělo mít.

Příkladem někoho v horních deseti procentech jsou Curthovi, pětičlenná rodina žijící na předměstí Toleda v americkém státě Ohio. Traci Curthová, její manžel a jejich náctiletá dcera jezdí autem. Když doma netopí, používají klimatizaci. Rodina má také mrazák plný kuřecích prsou a mletého hovězího. Maso jedí zhruba čtyřikrát až pětkrát v týdnu. "Řekla bych, že to je v amerických rodinách docela normální," poznamenala Traci.

Učitel angličtiny Togonin Severin Togo z Kati v západoafrickém Mali žije odlišně. Stejně jako 80 procent světové populace nevlastní auto, k cestě do práce využívá moped. "Bere se to tak, že auta jsou pro bohaté," poznamenal. Nedávno přestal jíst maso, předtím ho ale jedl jen dvakrát až třikrát týdně. Nikdy neletěl letadlem, stejně jako 90 procent lidí ve světě. Má však obavy ohledně emisí způsobených pálením odpadů v jeho městě, kde systém nakládání s odpady nefunguje.

Zpráva Oxfam uvádí, že 40 procent populace se středními příjmy dělá pro omezení emisí nejvíc. Uhlíková stopa se v letech 1990 až 2015 výrazně zvýšila, ale předpokládá se, že se sníží díky změnám, které vlády zavedly v dopravě a energetice od pařížské klimatické dohody z roku 2015.

Vlády světa ale pro ochranu klimatu musejí udělat víc, tvrdí Dabiová. Vyzvala přitom k zákazu či vysokému zdanění luxusních položek spojovaných s vysokými emisemi, zmínila přitom vesmírnou turistiku, megasídla či vozidla SUV. "Musejí se zaměřit na emise nejbohatších, protože právě tato skupina nese velkou odpovědnost za klimatickou krizi, na kterou nejvíce doplácejí ti nejchudší," poznamenala.