Studie: Extrémní jevy počasí zasahují do produkce potravin. Jejich cena roste

Britské brambory, kalifornská zelenina, jihoafrická kukuřice a indická cibule patří mezi mnoho potravin, které byly podle studie týmu mezinárodních vědců zasaženy nedávnými cenovými šoky, které způsobily extrémní povětrnostní podmínky. Podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) byla loňská česká úroda většiny hlavních plodin slabší. V roce 2024 se sklidilo meziročně méně obilovin, olejnin, luskovin na zrno, chmele, vinných hroznů, ovoce i zeleniny. Evropská centrální banka odhaduje, že dopady klimatických změn a extrémní výkyvy počasí zvyšují potravinovou inflaci o více než 0,1 procenta měsíčně. Ceny potravin stoupají v Česku meziročně o zhruba 15 procent. Za poslední dva roky se ale i Česko setkalo se skokovým zvýšením cen některých potravin jako mléčných výrobků, vajec, kakaa nebo jablek.

Studie uvádí, že ve Velké Británii vzrostly ceny brambor o 22 procent od ledna do února 2024 po extrémních zimních srážkách, které podle vědců byly o 20 procent silnější a desetkrát pravděpodobnější v důsledku klimatických změn. V Kalifornii a Arizoně ve Spojených státech vzrostly ceny zeleniny v listopadu 2022 o 80 procent po extrémním letním suchu v západních státech. Kvůli suchu byli problémy také v Etiopii, kde ceny potravin vyrostly v březnu 2023 o 40 procent.

Ceny kakaa na světovém trhu vzrostly v dubnu 2024 o téměř 300 procent v důsledku vlny veder v Pobřeží slonoviny a Ghaně. Tyto dvě země společně představují téměř dvě třetiny světové produkce kakaa. Podle mluvčího Potravinářské komory ČR Marka Zemánka ceny kakaa sice v posledních týdnech klesají z historických maxim, ale stále zůstávají vyšší než v loňském roce a nad dlouhodobým průměrem. "Tento pokles je primárně způsoben příznivým počasím a vydatnými dešti v klíčových pěstitelských oblastech západní Afriky," řekl ČTK. Dodal, že předpovědět budoucí vývoj ceny kakaa je velmi náročné, protože trh je extrémně cenově nestabilní a ovlivňuje ho celá řada proměnných.

Ve Španělsku a Itálii vedlo sucho v jižní Evropě v letech 2022 a 2023 k nárůstu cen olivového oleje o 50 procent meziročně v celé EU do ledna 2024. Španělsko produkuje více než dvě pětiny světové produkce olivového oleje.

Loni na podzim však nastal obrat a ceny na burze začaly pozvolna klesat, uvedl Zemánek. "Tento pokles byl z velké části způsoben zlepšenou úrodou zejména ve španělské Andalusii. I když se pokles burzovních cen projevil již na podzim, do tuzemských řetězců dorazil se zpožděním a nižší ceny mohli spotřebitelé zaznamenat až v březnu letošního roku," dodal.

Vyšší ceny potravin v důsledku extrémnějších jevů počasí podle studie postihlo také Brazílii, která je jedním z největších vývozců kávy, dále pak cibuli či brambory v Indii, rýži v Japonsku nebo zelí v Jižní Koreji.

Kromě nižších zemědělských výnosů kvůli extrémům počasí se na cenách podepsala i válka na Ukrajině a drahé energie. "Dále je potřeba zmínit, že vysoké ceny energií v České republice hrají stále významnou roli. Některé okolní státy naopak subvencují určitý typ energií. Tato pomoc se pak samozřejmě promítá do snížení nákladů na výrobu potravin v těchto zemích, což jim dává konkurenční výhodu, a u nás naopak tlačí ceny nahoru," řekl Zemánek.

Kromě toho se podle něj do vyšších cen promítají i rostoucí mzdové náklady v celém dodavatelském řetězci, od zemědělců přes zpracovatele až po prodejce. "Nemůžeme zapomenout ani na vliv zelené politiky a byrokracie, které mohou rovněž zvyšovat náklady výrobců, a tím i konečné ceny pro spotřebitele," dodal Zemánek.

Souvislost mezi klimatickou změnou a rostoucím výskytem extrémních projevů počasí je podle klimatologů, které v minulosti oslovila ČTK, jednoznačná. Shodují se v tom, že hlavním hnacím motorem těchto jevů je zvyšující se teplota atmosféry, která má přímý dopad na intenzitu srážek, výskyt vln veder i další extrémy.

---

reklama

---