Svaz obcí: Zálohování obalů může mít dopad na logistiku a hospodaření samospráv
Nové podmínky na zálohování PET lahví a kovových obalů mohou podle Svazu měst a obcí ČR (SMO ČR) mít dopad na logistiku a ekonomiku odpadového hospodářství obcí. Zvýší se totiž náklady na svoz a likvidaci ostatních směsných plastů, výzvou ale podle jeho zástupců může být také zajišťování potřebných sběrných míst v obcích, kde nejsou splněny podmínky pro povinné odběrové místo. Negativně může změna také ovlivnit některé spotřebitele, řekl místopředseda SMO ČR a starosta obce Velký Osek Pavel Drahovzal.
Novela zákona, kterou minulý týden schválila vláda, zavádí zálohový systém na PET lahve a kovové plechovky. Podle předkladatele návrhu ministerstva životního prostředí (MŽP) se počítá se čtyřkorunovou výší zálohy, její přesnou cenu ale stanoví až vyhláška k novele. Obaly by následně podobně jako například některé skleněné lahve museli vybírat obchodníci v prodejnách nad 50 metrů čtverečních a také na všech čerpacích stanicích. Dohromady to je přes 11 000 povinných míst. Podle MŽP by měl předpis obecně nabýt účinnosti 1. ledna 2025, zálohový systém by se ale měl spustit o rok později.
Podle Drahovzala svaz podporuje myšlenku novely zvýšit míru recyklace a omezit množství využitelného odpadu ve směsném odpadu a v přírodě. Vyčlenění PET lahví z tradičního systému třídění odpadu ale podle něj může výrazně ovlivnit motivaci lidí třídit plastové odpady. S částí odpadu totiž lidé budou muset chodit na sběrná místa a další odvážet do žlutých kontejnerů. To bude mít také dopad na logistiku a ekonomiku odpadového hospodářství obcí.
Problém by také mohl být s povinným zřizováním sběrných míst, a to obzvlášť u obcí s méně než 300 obyvateli a bez obchodů. Tato podmínka může být pro malé obce podle Drahovzala limitující a diskriminační. Zároveň se ale také mohou zvýšit nároky na recyklování například pro důchodce nebo pro lidi se zhoršenou pohyblivostí.
"Jsme nakloněni úpravám odpadových systémů, pokud jimi skutečně dojde ke zlepšení ekologického dopadu, avšak je nutné současně zachovat samosprávnost obcí v jejich snaze poskytovat občanům komplexní, srozumitelné, snadno dostupné a efektivní služby v oblasti odpadového hospodářství, jelikož podle zákona jsou to především obce a města, které odpovídají za třídění odpadů pod hrozbou miliónových sankcí," řekl místopředseda SMO ČR. Stát by tak podle něj měl zajistit kompenzaci, pokud obcím vzniknou v důsledku změn zvýšené náklady.
Pokud by se nezavedl zálohový systém, tak by obce podle analýzy Institutu cirkulární ekonomiky musely investovat do nákupu kontejnerů a zefektivnění systému přes 2,3 miliardy korun. Dodatečné provozní náklady samospráv, pokud by chtěly splnit 90procentní sběr PET lahví a hliníkových plechovek, by pak byly další tři miliardy Kč. V celkovém součtu výnosů a nákladů obce podle analýzy ročně vydělají na zavedení zálohového systému přes 120 milionů korun. Česká republika by také zároveň nemusela EU každý rok platit pokutu 500 milionů Kč a nerecyklované plasty.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (8)
Nikdo nikoho nenutí, že má PET láhve vracet. Nikdo nikoho nenutí, že má PET lahve kupovat
Odpovědět
Tak komplikoval až to přehnal. Když něco funguje tak to rozkopou. Gratuluji.
Odpovědět
Opravdu to funguje když zhruba 100 milionů petek ročně končí mimo odpadový systém?
Odpovědět
Ano, funguje to. Bez vynaložení dodatečných nákladů se daří vrátit přes 80% petek. Za těch cca 10% navíc zaplatíme zcela nepřiměřenou sumu.
Zkuste si odhadnout - bude to stát miliardy a dostaneme za to (možná) pár desítek milionů lahví navíc. Na kolik asi tak řádově vyjde jedna lahev navíc?
To je totiž tak nehorázné plýtvání ...
Odpovědět
Údajně má kvůli zavedení systému dojít ke zdražení balených nápojů asi o 1,20 Kč. Při roční produkci 1,8 miliardy lahví to znamená, že spotřebitelé ročně zaplatí 2,16 miliardy Kč v ceně nápoje. K tomu, záloha má být 4,- Kč a počítá se s návratností lahví 90%. To znamená že 10% zpoplatněných lahví se nevrátí. To je další výnos ve výši 0,72 miliardy ročně. Celkem tedy za jeden rok 2,88 miliardy korun. Za rok nebo půldruhého roku, tedy spotřebitelé zaplatí celou investici a zajištění chodu systému! Bude to tedy velice lukrativní byznys. A aby se nesbíraly současné pohozené lahve v přírodě a nevracely se zpět přes zálohový systém, po jeho zavedení, budou zálohované lahve označeny, aby je automat při vracení navzájem rozeznal. Již jen z toho je zřejmé, že ta lobbisty proklamovaná ekologie, je jen výmluvou...
Odpovědět
Žádných 100 milionů! Ročně nápojáři uvedou na trh 1,8 miliardy PET-lahví. Z toho se jich, prý, přes současný systém tříděného odpadu vrací 80%. To znamená, že 360 milionů PET-ek, se přes ty žluté kontejnery nevrátí. Není pravda, že těch 360 milionů lahví, každý rok končí v přírodě! To byste se již po letech, v těch lahvích při procházce přírodou brodil. Většina neodevzdaných lahví končí v popelnicích a v kontejnerech netříděného komunálního odpadu, vyváženého na skládky komunálního odpadu. A část lahví je na třídících linkách ještě ze systému vyloučena, třeba kvůli znečištění, a jako výmet končí na skládce nebo ve spalovně...
Odpovědět
Obrázek v úvodu je odváděním pozornosti od hlavních iniciátorů zavádění zálohování, a to na trhu neznámými lahvemi, od balené vody značky Poland Spring.
Poland Spring je značka balené vody vyráběná v Polsku, Maine. Je pojmenován po přírodním prameni v polském městě Maine, ze kterého byl původně čerpán. Dnes je dceřinou společností BlueTriton Brands, dříve Nestlé Waters North America, a prodává se ve Spojených státech.
Zálohování se však na popud nápojářů, operujících na trhu ČR, zavádí v ČR, nikoliv ve Spojených státech...
Odpovědět
Nedalo mi to a teď koukám, že Poland, je též i malé město státu Maine, na severovýchodním pobřeží USA. Tedy, ta balená voda, patrně není vyráběna (stáčena) v sousedním Polsku, jak jsem mylně překopíroval z internetového zdroje ve svém příspěvku.
Odpovědět
|
|