Švec: Obnovitelné zdroje lze využít jak pro získání energie, tak ve stavebnictví
Zásady toho, jak lze snížit negativní dopady, jsou sepsány v Agendě 21 pro udržitelnou výstavbu budov, uvádí Švec. Agenda mimo jiné doporučuje používání environmentálně vhodných materiálů, snižování energetické náročnosti budov a využívání obnovitelných zdrojů energie. „To všechno by mělo být zarámováno analýzou životního cyklu budovy, aby bylo možné sledovat vlivy budovy po celou dobu její životnosti,“ říká Jan Švec a dodává, že Agendu dále doplňuje Národní strategie udržitelného rozvoje, na základě které se mají upřednostňovat rekonstrukce stávajících budov před novostavbami a zastavování tzv. brownfieldů místo záboru nových lokalit.
 |
|
| "Část domácností, které topí uhlím, používají kotle s účinnost kolem 50 – 60 %, a představují pro své okolí silnou zátěž," říká Jan Švec. | |
| Foto: Martin Mach/Ekolist.cz |
Podle Švece lze obnovitelné zdroje používat nejen v systémech pro výrobu tepla a elektrické energie, ale i ve stavebních a izolačních materiálech. „Dřevo jako stavební materiál pro rodinné domy je využíván však jen asi z jednoho procenta,“ komentuje stav Jan Švec. Jak uvádí, ve Švédsku, Finsku nebo Norsku se pro stavbu domů používá dřevo až z 80 %. „Dnešní technologie dřevěných staveb jsou přitom srovnatelné s jinými materiály. Dřevo je nepoměrně šetrnější než jiné stavební materiály,“ říká Švec.
Zatímco prý energetická náročnost výroby kombinace cihlové stěny a železobetonového stropu je 75 MWh/100 m2 podlahové plochy, u lehké dřevěné konstrukce je to jen 21,4 MWh/100m2 podlahové plochy, tedy skoro třetinová náročnost. Roli podle Švece také hraje energetická náročnost samotné stavby, tedy energie potřebná na výstavbu hrubé stavby bytu o ploše 100 m2: při použití keramických cihel či bloků je náročnost 151 757 kWh a u porobetonu 123 219 kWh, u dřeva je energetická náročnost 98 336 kWh. Dopady na životní prostředí má ale i samotná doprava stavebního materiálu. Oproti dřevu jsou klasické stavební materiály zásadně těžší a tedy i prodraží dopravu. Podle údajů Jana Švece klasické materiály (cihla, beton) dosahují váhy 113 t/100 m2 podlahové plochy, u dřeva je to řádově méně – lehký dřevěný skelet má jen 9,2 t/100 m2.
Jan Švec připomněl, že úsporami energie v budovách se zabývá směrnice 2002/91/ES. U nás jsou požadavky směrnice převedeny do zákona 406/2000, kde se v paragrafu 6 definuje povinnost energetického štítku u budov nad 1000 m2: „Součástí energetického průkazu budovy nad 1000 m2 celkové podlahové plochy musí být výsledky posouzení technické, ekologické a ekonomické proveditelnosti alternativních systémů vytápění, kterými jsou: decentralizované systémy dodávky energie založené na energii z obnovitelných zdrojů, kombinovaná výroby elektřiny a tepla, dálkové nebo blokové ústřední vytápění, popř. chlazení a tepelná čerpadla."
„Od 1.1.2009 budou muset mít všechny nové stavby nebo rekonstruované stavby nad 1000 m2 podlahové plochy energetický průkaz budovy. Ten by měl obsahovat celkovou energetickou spotřebu budovy a měl by být k dispozici například při prodeji nemovitosti či jejím pronájmu tak, aby kupec či nájemce měl snazší orientaci v tom, jaké energetické vlastnosti má dům, který kupují či najímají,“ vysvětluje Jan Švec.
Jan Švec dále popsal strukturu vytápění v České republice. Asi 1,5 milionu domácností je napojeno na centrální dodávky tepla, 1,3 milionu domácností topí zemním plynem, 580 tisíc domácností topí biomasou a podobný počet domácností topí uhlím (z toho 90 tisíc černým uhlím nebo koksem a 470 tisíc hnědým uhlím). Nejméně (5,5 tisíce) domácností topí LTO, TTO či ropou.
„Část domácností, které topí uhlím, používají kotle s účinnost kolem 50 – 60 %, a představují pro své okolí silnou zátěž. Jedná se především o kotle na vesnicích. Prioritou MŽP je to, abychom v největší možné míře dosáhli náhrady těchto kotlů na uhlí. Otevírá se zde možnost pro centrální zásobení teplem, tak pro zemní plyn a samozřejmě i pro obnovitelné zdroje energie,“ říká Jan Švec.
Podle údajů MŽP je při využívání obnovitelných zdrojů energie při vytápění je nejvíce používána biomasa v domácnostech, 55,5 %. Následuje biomasa mimo domácnosti, 35,7 %. Z dalších druhů je podstatný jen tuhý biologicky rozložitelný odpad, který má zastoupení 5 %, ostatní obnovitelné zdroje jsou marginální. Celkem se u nás z obnovitelných zdrojů energie vyrobí 46 PJ tepla, což je 12 % z celkové spotřeby tepla ČR, která je 388 PJ.
Podle odhadu mají solární panely pro výrobu tepla celkovou rozlohu přes 105 tisíc m2 s instalovaným výkonem 74 MWt. Z toho nejvíce se využívají ploché zasklené kolektory (cca 90 tisíc m2), následují vakuové trubice (cca 14 tisíc m2) a koncentrační kolektory (cca 0,8 tisíc m2). Odhadovaná dodávka tepla byla podle Švece v roce 2006 128 TJ.
U fotovoltaických panelů prezentoval Jan Švec odhady firmy CZ REA, na konci roku 2007 měly být nainstalovány systémy o celkovém výkonu 5,3 MW elektrické energie. Většinou jde to systémy zapojené do distribuční sítě. Velká většina instalací (82 %) je o malém výkonu do 5 kWp (jednotka pro tzv. špičkový výkon fotovoltaického panelu), jde typicky o instalace na rodinných domech. 16 % má výkon mezi 5 - 100 kWp a jen 2 % jsou elektrárny o výkonu vyšším než 100 kWp.
Přesná data o využívání tepelných čerpadel nejsou zatím k dispozici, dostupný je jen odhad Ministerstva průmyslu a obchodu. V roce 2006 mělo podle tohoto odhadu u nás být v provozu 2500 tepelných čerpadel s celkovým instalovaným výkonem 40 MW. Vyrobená energie podle odhadu dosáhla 675 TJ.
Více jak polovina z celkové produkce pelet a dřevěných briket šla na vývoz. V roce 2006 se u nás vyprodukovalo 114 tisíc tun dřevěných briket a 53 tisíc pelet. „Po zavedení zákona na podporu výroby elektřiny z OZE v roce 2005 vzrostla výrazně spotřeba pelet a briket, které byly využívány velkými elektrárnami jako příměs. Zatímco v roce 2005 se na výrobu elektřiny spotřebovalo jen 2,7 tisíce tun pelet nebo briket, v roce 2006 to bylo 15 tisíc tun,“ říká Jan Švec.
Podle Švece jsou u nás firmy schopné dodat pelety za cenu srovnatelnou s cenou zemního plynu, pokud odběratel odebere větší množství. Při odběru celého kamionu pelet jsou prý některé firmy schopny prodat tunu za 4000 Kč. „Odhaduje se, že jeden rodinný domek spotřebuje asi 4 tuny pelet, to znamená 16 tisíc Kč za sezonu, což už se blíží i nákladům při vytápění uhlím,“ říká Jan Švec.
„Evropská komise apeluje na členské státy, aby státní správy měly ve využívání obnovitelných zdrojů vedoucí úlohu a aby šly vzorem,“ říká Jan Švec a dodává, že MŽP se snaží jít příkladem. „Před několika lety byla zateplena obálka budovy, čímž se zlepšily její tepelně izolační vlastnosti. V současnosti probíhá rekonstrukce přístavku s garážemi. MŽP také na střechu budovy instalovalo fotovoltaický systém s výkonem kolem 25 kWp. Roční výroba energie je asi 25 MWh, což zhruba odpovídá roční spotřebě klimatizace v budově. Roční úspory jsou cca 25 tun CO2,“ říká Jan Švec.
Přečtěte si také zprávu Johansson: Nechápu, že se někomu vyplatí pálit uhlí z 25. 4. 2008, Maroušek: Úspory jsou nejlepším zdrojem energie z 24. 4. 2008, Teplo získané z OZE by mělo mít svou legislativu, chystá se směrnice i zákon z 22. 4. 2008, Mohou za zvyšování cen potravin biopaliva? ze 17. 4. 2008, zprávu Energeticky úsporné budovy mohou ušetřit 60 % energie, říká studie Hnutí DUHA z 27. 3. 2008 a Ekologičtí aktivisté: Polovinu tepla lze vyrábět z obnovitelných zdrojů z 21. 4. 2008.
reklama
