Titul Farma roku získala letos Farma Markových z Únanova u Znojma
Historie vítězné Farmy Markových sahá do roku 1696, v současnosti obhospodařuje přes 360 hektarů orné půdy, 32 hektarů tvoří trvalé travní porosty a dva hektary zaujímá krajinotvorný sad. Jejich stádo ovcí čítá kolem 80 kusů. Rodinná farma se zabývá také zpracováním Českého modrého máku, olejů z vlastních vypěstovaných semen a prodejem krmiv a směsí pro exotické ptactvo či holuby.
Únanovská farma používá technologie, které podporují mikrobiální život v půdě, eliminují erozi a doplňují do půdy organickou hmotu v podobě druhově bohatých meziplodinových směsí a kompostu.
Statek u Návarů, který skončil druhý, obhospodařuje 80 hektarů půdy, 20 hektarů lesa a věnuje se také chovu masného a menšího stáda mléčného skotu, přičemž veškerou produkci zpracovává. Podle asociace je farma ukázkovým příkladem diverzifikace. Přímo na statku si lidé mohou zakoupit mléčné výrobky či hovězí maso, rodina Návarových mimo jiné provozuje pilu a prodává řezivo.
Bronzovou příčku obsadila farma Agro Fabičovic z Brněnska, která se celoročně věnuje pěstování 20 odrůd brambor. Nově postavený areál nabízí kromě moderních skladovacích a balicích prostor také zpracovnu, odkud putují loupané i vařené brambory v různých baleních. Produkty dodává do řady škol, zdravotnických zařízení a gastronomických podniků. V létě poskytuje farma samosběr borůvek na 1,5 hektarové plantáži.
V Česku bylo loni podle Českého statistického úřadu 33 166 zemědělských farem a podniků, podle asociace má formu blízkou rodinnému zemědělskému hospodaření asi 26.000. Asociace se snaží prosadit, aby definice rodinných farem byla zakotvena v zákoně, podle dřívějšího vyjádření ministerstva zemědělství by v dohledné době měl být podán poslanecký návrh, který by navrhoval zakotvení v zákoně o zemědělství.
Nejpočetnější jsou podle statistiků v Česku farmy s výměrou do deseti hektarů, loni jich bylo přes 13.700, obhospodařují ale jen 1,6 procenta zemědělské půdy. Nejvíce zemědělské půdy, necelou čtvrtinu, obhospodařují podniky s výměrou od 100 do 500 hektarů. Je jich přes 4000.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (12)
Slavomil Vinkler
8.12.2024 08:03pavel peregrin
8.12.2024 12:44 Reaguje na Slavomil VinklerEmil Bernardy
8.12.2024 14:47 Reaguje na pavel peregrinpavel peregrin
8.12.2024 19:07 Reaguje na Emil BernardyEmil Bernardy
9.12.2024 07:34 Reaguje na pavel peregrinSlavomil Vinkler
9.12.2024 08:05 Reaguje na Emil BernardyRadim Polášek
8.12.2024 15:16 Reaguje na Slavomil VinklerOd oka mě napadají dvě pravděpodobné možnosti: Pěstování kanadských borůvek či typově podobných plodin nebo provozování intenzívních hydroponických či akvaponických skleníků.
Rozhodně nesmí dělat nic, čím by konkurovali velkým zemědělským podnikům, protože ty díky úsporám z velikosti mají své ceny na takových nízkých úrovních, že by 10 hektarový podníček tvrdě prodělával. A mají roční zisk tak dvacetinu až padesátinu toho výše uvedeného.
Nebo potom dělat to jako ten kovozemědělec při práci jako vedlejší podnikání. Kdy může mít výdělek libovolně malý, protože i sociální i zdravotní platí v podstatě jen z toho, co vydělá. Může tak klidně zemědělsky podnikat třeba jenom na zahradě na 500 m2.
Lukas B.
9.12.2024 14:08 Reaguje na Slavomil Vinklerakorát budete jíst jen brambory maštěný sádlem.