https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/zpravy-zd/tragicky-rijen-ochranci-prirody-nasli-17-prejetych-vyder-ricnich
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Tragický říjen. Ochránci přírody našli 17 přejetých vyder říčních

6.11.2018 08:35 | PRAHA (Ekolist.cz)
V říjnu vyjížděli ochránci přírody, aby posbírali uhynulé vydry ze silnic od Vodňan až po Poodří. Celkem ze silnic odvezli sedmnáct vyder.  Ilustrační snímek.
V říjnu vyjížděli ochránci přírody, aby posbírali uhynulé vydry ze silnic od Vodňan až po Poodří. Celkem ze silnic odvezli sedmnáct vyder. Ilustrační snímek.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Letošní říjen na silnicích byl tragický. Rozhodně z pohledu chráněných vyder říčních. Ochránci přírody ví o 17 šelmách, které pod koly aut zahynuly. Podle odborníků se ukazuje, že doprava je pro přežívání vyder zásadní faktor. Informuje o tom organizace ALKA Wildlife.
 

V říjnu vyjížděli ochránci přírody, aby posbírali uhynulé vydry ze silnic od Vodňan až po Poodří. Celkem ze silnic odvezli sedmnáct vyder.

„V říjnu jsme organizovali sběr tří vyder, jednu z hlavního tahu z Prahy do Tábora, druhou u Příbrami a třetí u Vlašimi. K nim ještě dodám vydru z konce září z dálničního okruhu v Praze Ruzyni," říká Tereza Mináriková z ALKA Wildlife, koordinátorka sběru pro Středočeský kraj. "V našem kraji je provoz na silnicích extrémní. A přestože zde vyder není mnoho, na silnicích je nacházíme často.“

„Jihočeský kraj je tradiční oblastí výskytu vyder. Ale rybníkářskou krajinu protíná množství frekventovaných silnic," říká Lukáš Poledník. "Silnici z Třeboně do Veselí nad Lužnicí jsme nazývali silnicí smrti. V posledních letech ale narostl počet úhynů na silnicích z Českých Budějovic na Prahu, ať už přes Písek či přes Tábor." Ochránci přírody tak v říjnu sbírali mrtvé vydry u Nerestce, Mirotic, Protivína, Vodňan, Hluboké nad Vltavou a také na konci nového úseku dálnice D3 u Borku. Tři vydry byly nalezeny na silnicích kraje Vysočina a pro kompletní obraz je třeba doplnit dvě vydry z Libereckého kraje, jednu z Královéhradeckého, Moravskoslezského a Zlínského.

„Tolik vyder uhynulých na silnicích v jednom měsíci jsme dosud nezaznamenali. Je to smutný rekord, ale nijak překvapivý,“ uvádí Kateřina Poledníková z ALKA Wildlife a vysvětluje proč. „Sběr uhynulých vyder je u nás organizován od 70. let, kdy se vzácné vydry začaly do našich vod navracet. Postupně jsme nacházeli více a více mrtvých vyder na silnicích, v posledních letech je to okolo šedesáti zvířat ročně, letos jsme zatím na čísle 55, ale ještě nás čekají dva měsíce," dodává Poledníková.

Rostoucí počet zabitých vyder podle ní způsobovaly dva hlavní jevy. Vydří populace od 70. let rostla a to logicky znamenalo více uhynulých vyder. "V posledních letech však populace spíše stagnuje. Příčina rostoucích počtů usmrcených vyder je tedy jasná – více aut na silnicích znamená větší pravděpodobnost srážky přebíhající vydry s vozidlem," říká Poledníková.

Je to dáno i tím, že vydry jsou velké cestovatelky, denně urazí několik kilometrů. "A přitom musí překonávat všudypřítomné silnice. Pokud je most či propustek pod silnicí špatně konstruován, vydra raději vyleze na vozovku a přebíhá ji,“ konstatuje Poledníková.

Sledovat vývoj populace ohrožených druhů a vliv různých faktorů odborníkům pomáhají i matematické modely. „Před osmi lety jsme vytvořili první model pro vydru říční v České republice. S ohledem na prognózy ve vývoji dopravy počítal již tento model s 2 % nárůstem mortality vyder na silnicích v následujících letech," říká Poledníková. Model ukázal, že vydří populace se brzy dostane do stavu, kdy již ztráty na silnicích nedokáže kompenzovat a vyder u nás začne ubývat. "Současná realita dává modelu za pravdu. Je tedy možné, že vydra, která se v posledních desetiletích do naší přírody vrátila, začne v některých oblastech opět mizet,“ dodává Poledníková.

Intenzita automobilového provozu na silnicích neustále roste. "Silniční doprava se stává kritickým faktorem pro mnoho živočichů v naší krajině, na silnicích hynou drobné žáby, zajíci, ježci, kopytníci, ale i ty větší jako rys ostrovid či los evropský," říká Poledníková.

Našli jste na silnici přejetou vydru? Nahlaste ji ochráncům přírody.

reklama

 
Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (11)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

JK

Jiří Kavka

7.11.2018 00:00
Vydří populace stagnuje proto, že už nemají co žrát. Ryby zejména ve pstruhových pásmech už takřka zmizely, jsou sežrané. Vydry už žijí jen z toho, co rybáři vysadí. Vydry navíc nevědí, kteří vodní živočichové jsou chránění, žerou všechno, co ve vodě najdou, včetně vranek, raků a dalších, i dosud nechráněných a mizících, jako jsou například pstruzi potoční. Škody způsobené vydrami by měli hradit ti, kteří je tu rozšířili, vydry a též volavky by nadále neměly být chráněné a jejich populace by měly být podstatně zredukovány.
Odpovědět
JM

Josef Mozek

7.11.2018 12:15 Reaguje na Jiří Kavka
Takže v přírodě pokud predátor uloví kořist, vzniká tím někomu škoda? To je pěkně debilní názor. Ale chápu, že to tak majitelé rybníků cítí. Ti dostali zadarmo nebo za hubičku doslova zlaté doly od státu a nyní by nejraději vyhubili všechno živé okolo, aby se jim neztratila ani ryba.
Odpovědět
LB

Lukas B.

7.11.2018 12:56 Reaguje na Josef Mozek
když medvěd rozsápe ovci, škodanesporně vzniká. když divoké prase vyžere hnízdo tetřívkům, potom škoda vzniká. když liška vyžere kurník, taky vnikne škoda. obdobně přemnoží-li se jakýkoli býložravec či predátor nad únosnou míru, vyžere a vypase vše na co přijde (jesli jsou nebo nejsou vydry přemnožené, to si netroufám tvrdit, netuším, kolik je jich optimální počet v krajině).

mimochodem, kde jste vzal tu zajímavou myšlenku, že majitelé rybníky "zadarmo či za hubičku dostali od sátu"?
Odpovědět
JM

Josef Mozek

7.11.2018 14:47 Reaguje na Lukas B.
Pokud je zabito domácí zvíře, tak majiteli škoda vzniká a dostává odškodné. Třeba v případě pastevectví se dříve více starali o svá zvířata, vyšlechtili řadu plemen velkých psů, kteří zahnali i medvěda. Dnešním chovatelům se nechce utrácet za psy a jejich stravu, protože jim stačí na úřadě vyplnit formulář.
Divoké prase i tetřívek jsou součástí divoké přírody a tam mluvit o vzniku škody je nesmyslné. Požírání jedněch tvorů jinými je přirozený proces. Pojem "únosná míra" by se v přírodě neměl uplatńovat, neboť příroda si vše reguluje sama. Pokud je dostatek kořisti, přibývá predátorů a naopak.
Pokud ovšem nechceme divokou přírodu ale lesní dřevotvorné plantáže a řízený chov lesní a vodní zvěře na maso, pak tedy vyhubme všechny predátory a myslivci a rybáři budou mít zlaté časy.
V 90. letech probíhala privatizace státních majetků, některými byla nazvána "divokou privatizací" , jak to probíhalo je popsáno v mnoha článcích, určitě toho najdete hodně na internetu.
Odpovědět
LB

Lukas B.

8.11.2018 08:01 Reaguje na Josef Mozek
já žádné plantáže na prkna a masařskou myslivost nechci. mě je sympatický například tetřívek a divoká prasata, notně přemnožená a etablovaná v kulturní krajině, a kromě člověka bez predátora, mi ho spolehlivě v nevelehorských výškách žerou. vlk (nic menšího si s divočákem neporadí), dostatečně hojný (aby odlovil 50.000 divočáků ročně) a aklimatizovaný na předměstích a v lesoparcích, to jsou jen vlhké sny, dejme tomu se do tuzemských lesů rozumně vleze jen několik málo stovek vlků (nebo spíš hodně desítek). a možná několik medvědů, ty by se daly spočítat na prstech jedné ruky, ale pro medvěda rozhodně není divočák základní potrava. podobně je mi sympatický třeba rak nebo vranka. co žere v původní bájné přírodě před neolitickou revolucí vydry?

kecy o divoké privatizaci jsou poněkud od věci a irelevantní. to rovnou můžete chtít zabavit Šlikům prachovské skály nebo něco podobného. čas plyne a z mravně sporného legálního se plynutím času stává legitimní. jestli máte něco jiného než že "to přece říkali v televizi", tak se prosím obraťte na příslušná místa, třeba na policii.
Odpovědět
JK

Jiří Kavka

7.11.2018 20:05 Reaguje na Josef Mozek
Rybářům je státem uděleno právo hospodaření na vodních tocích. Za to musí plnit zarybňovací plán. Odchov, nákup a i vysazení ryb stojí peníze. Většinu vysazených ryb sežerou přemnožení predátoři. Pokud by rybáři přestali ryby vysazovat, predátoři by se odstěhovali, ale rybáři by o právo hospodaření přišli a na revíru už by si nezachytali. Proto rybáři krmí predátory. Škody na tekoucích vodách stát nehradí. Ryby a další vodní živočichové, kteří jsou chránění, a před cca 20-ti lety byly běžné, jsou dnes vzácné, protože je téměř vyhubily chránění predátoři.
Odpovědět
Ondra Ondřej

Ondra Ondřej

7.11.2018 17:01
Dost zavádějící komentář. To musel psát člověk, který v životě nic neřídil a nic mu nevběhlo pod kola. Jinak by věděl, že tomu přejetí nelze zabránit, protože je to takový okamžik i v malé rychlosti, že jen zaregistruje drncnutí zadních kol a někdy ani to ne. Mě sestřelila z kola kočka a jel jsem hodně pomalu, naskočila mi do předního kola z vysoké trávy, asi před něčím utíkala.
Nebo si snad pisatel myslí, že dotyčné zvíře sedí na silnici a řidič ho vidí alespoň na 50metrů a má tedy čas zareagovat a byť jen z 50km rychlosti bezpečně zastavit? Brzdná dráha s reakční dobou je z 50Km/h 30metrů, z 90Km/h je 70 metrů na suchém, čistém asfaltu, na mokru je to 35 / 90 metrů.
Takže se prosím zamyslete, než zase něco napíšete a ostatní budete reagovat.
Odpovědět
JM

Josef Mozek

7.11.2018 17:30 Reaguje na Ondra Ondřej
V článku se nepíše, že je to vina nebo dokonce úmysl řidičů.
Odpovědět

Jan Šimůnek

9.11.2018 09:26
K těm domácím zvířatům: Kapři a další násada rybníků jsou, pochopitelně, domácí zvířata naprosto stejně jako třeba slepice v drůbežárně. A to samé se týká i populace pstruhů a mnoha dalších ryb.

IMHO by měly být hrazeny škody, které nadělají medvědi / vlci / vydry (atd.) exekucí účtů ekologických organizací, a ne aby na ně dopláceli normální lidé (náhrady ze státního rozpočtu), kteří si "návrat divočiny" nepřejí.

A k těm divokým prasatům: Naši předkové je (asi správně) kompletně vyhubili. Byla sem nově dovezena až za vlády Habsburků a ještě Marie Terezie vydala dekret, nařizující šlechticům, aby byla chována výlučně v oborách. Proto se v naší přírodě chovají v podstatě jako invazívní druh.
Odpovědět
LB

Lukas B.

9.11.2018 09:54 Reaguje na Jan Šimůnek
k těm prasatům. přesně tak. navíc se rychle množí a mají výtečné maso. kdyby se skutečně chtělo je zlikvidovat, šlo by to velmi snadno s povolením "chalupářského" lovu. v současné době jsou divoká prasata zdroj masa výlučně pro lidovou myslivost.
Odpovědět

Jan Šimůnek

9.11.2018 11:58
@lu
Problémem jsou hlavně naprosto šílené škody v lesích. Mnoho autorů tu (oprávněně) naříká, že se vysazují hlavně jehličnany. Průšvih ale je, že sazeničky listnáčů jsou právě z důvodu přemnožení těchto živočichů naprosto ztracené, prasata je vyžerou a ještě přeryjí půdu, jako kdyby tam projel traktor s háky na podmítání.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist