Unijní systém uhlíkového vyrovnání mají v ČR spravovat ministerstvo životního prostředí a Celní správa

Unijní systém uhlíkového vyrovnání (CBAM), který má pomoci evropským průmyslovým podnikům zajistit srovnatelné výrobní podmínky s mimoevropskými, zřejmě budou mít v Česku na starosti ministerstvo životního prostředí a Celní správa. Počítá s tím vládní předloha, kterou v prvním kole schvalování podpořila Sněmovna. Normu během léta projednají sněmovní výbory. Snahu vlády o zrychlené schválení zákona kvůli tomu, že systém CBAM, označovaný také jako uhlíkové clo na dovoz železa, oceli nebo hnojiv, už zavedlo počátkem roku přímo účinné nařízení EU, zablokovala opozice.

Podle bývalého ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) je záhodno vyjasnit, na které české podniky se bude systém vztahovat a zda bude možné jejich okruh případně rozšířit. Hladík uspěl s návrhem, aby před dalším schvalováním zákon projednal kromě rozpočtového výboru také výbor pro životní prostředí. Podle Vojtěcha Munzara (ODS) je na zvážení, zda by pravomoci nemělo převzít ministerstvo průmyslu a obchodu.

Ministryně financí Alena Schillerová (ODS) připomenula, že normu připravila už předloni bývalá vláda, předložila ji až loni a Sněmovna ji do podzimních voleb nestihla schválit. V Česku by se systém mohl týkat zhruba 700 podniků, uvedla ministryně.

Nynější kabinet předložil zákon letos v únoru s žádostí o zrychlené projednání kvůli tomu, že bez rozdělení kompetencí by hrozila v Česku právní nejistota, která by mohla znevýhodnit české vývozce a dovozce vůči konkurenci z jiných členských zemí EU. Podle Hladíka je nyní systém v Česku aplikován pouze na základě dohody mezi ministerstvy financí a životního prostředí.

O zavedení systému CBAM rozhodly členské státy EU v roce 2022. Poplatek se vztahuje na dovoz železa, oceli, hliníku, elektřiny, hnojiv a cementárenských produktů. Cílem opatření je vyrovnat znevýhodnění evropských producentů, kteří musejí plnit přísnější ekologické podmínky než výrobci v zemích mimo EU.

Ministerstvo životního prostředí má být podle zákona zodpovědné za kontrolu prohlášení, která dovozci podávají, a za prodej či zpětný odkup certifikátů CBAM na dovoz zboží. Ministerstvo také bude ukládat sankce za porušení oznamovací povinnosti nebo za nevyřazení použitých certifikátů. Celní správa potom bude pokutovat dovozce, kteří dovezou zboží, aniž k němu měli příslušný certifikát.

Předchozí vláda Petra Fialy (ODS) už loni kvůli novým povinnostem spojeným se správou CBAM rozhodla o vytvoření 20 nových pracovních míst u Celní správy.

Podle Evropské komise by část příjmů z uhlíkového cla měla být jedním ze zdrojů, s jejichž pomocí bude EU splácet svou první společnou půjčku na mimořádný fond obnovy. Komise by z cla chtěla pro tento účel získat zhruba miliardu eur (24,5 miliardy korun) ročně.

---

reklama

---