Ústav: Kůrovcové těžby v ČR klesají, klimatické výkyvy ale nadále lesy ohrožují
Vedoucí Lesní ochranné služby Petr Doležal poznamenal, že možností ochrany lesa před suchem, větrem, sněhem i škůdci jsou omezené, rozvoj moderních technologií ale nabízí nové možnosti, které by ochranu lesa mohly usnadnit. Odborníci například aktuálně zkoumají zapojení umělé inteligence do vyhodnocování sesbíraných dat o zdravotním stavu porostů nebo do vývoje nových feromonových návnad pro hromadný odchyt kůrovců.
Právě škůdci nebo hmyz loni způsobily zbývající třetinu škod v lesích. Objem vytěženého smrkového kůrovcového dřeva loni dosáhl podle výzkumného ústavu tři čtvrtě milionu metrů krychlových, ve vrcholu kalamity mezi lety 2019 a 2020 se vytěžilo zhruba 14 milionů metrů krychlových smrkového kůrovcového dřeva. Zatímco poškození smrku kůrovcem loni meziročně kleslo zhruba o 45 procent, více napadal kůrovec jiné dřeviny, zejména borovice, jedle a jasan.
"Významná poškození jsou v poslední letech hlášena také drobnými hladovci, loni se jednalo 2000 hektarů, což je dvojnásobek oproti roku 2024," uvedl za výzkumný ústav Jan Lubojacký.
I před pokles kůrovcových těžeb a poškození lesů sněhem nebo suchem upozorňují lesníci před změnou klimatických podmínek a stoupajícími průměrnými ročními teplotami. "Extrémní letní výpar stromy nadále oslabuje a také limituje obnovu zásob podzemních vody a udržuje tak naše lesy ve stavu chronického ohrožení. To přináší zvýšené nároky na transpiraci rostlin, včetně lesních porostů a dochází k prohlubování deficitu vody v krajině i v letech, kdy se srážky blíží normálovým hodnotám," uvedli zástupci ústavu.
Aby se mohly lesy vyrovnat s měnícími klimatickými podmínkami a adaptovat se na ně, je pro stabilitu lesů zásadní druhová pestrost i genetická rozmanitost, dodali lesníci.
reklama



Extrémní vedra ohrožují zemědělství a ekosystémy, varuje zpráva WMO a FAO
Ralsko na Českolipsku připravuje k návrhu tzv. akceleračních zón připomínky