V Česku je bez dostatečného mobilního signálu na 1770 sídel. Provozovatelé mobilních sítí si stěžují na přístup ochránců přírody
Prezident Asociace provozovatelů mobilních sítí Jiří Grund uvedl, že rozšíření počtu vysílačů v některých oblastech brání postoj správ chráněných krajinných oblastí nebo národních parků. Jako příklad uvedl snahu zlepšit signál na Sněžce, který by mohl být šířen díky úpravě nejvýše položeného stožáru lanovky. Správa Krkonošského národního parku se doposud negativně stavěla proti provedení třicetimetrového výkopu kvůli uložení kabelu pro vedení elektrického proudu, který by vysílač napájel, uvedl Grund.
Grund si rovněž postěžoval na to, že Agentura ochrany přírody a krajiny se řídí při povolování staveb stožárů metodikou z roku 1999, kdy ještě byly běžné telefonní budky. Stát by měl podle něj pomoci operátorům s tím, aby mohli stavět hlavně v chráněných krajinných oblastech. "I kdybychom se postavili na hlavu, tak tam žádný vysílač nepostavíme," podotkl.
Podle prezidenta asociace je třeba najít při jednání všech zainteresovaných stran v řádu měsíců změnu, aby mobilní operátoři mohli dostát své povinnosti bílá místa pokrýt. Zákon kvůli tomu není nutné měnit, dodal Grund.
Nedostatečný mobilní signál se netýká jen odlehlých horských oblastí, kde se bez něj musí obejít řada obyvatel podhorských údolí. Jeho absence se netýká jen krizových situací, ale kvůli pokračující digitalizaci i běžných životních situacích, jako jsou práce z domova, nákupy či studium. Upozornila na to místostarostka beskydské rekreační obce Morávka na Frýdecko-Místecku Hana Jarolímová, ale i orlickoústecký senátor Petr Fiala (KDU-ČSL).
reklama


Soud zrušil regulační plán, jenž umožňoval stavbu rekreačních domů u Lipna
Pardubice zvažují pilotní projekt holubníku ve spolupráci s věznicí
Lázně Karlova Studánka na Bruntálsku nesouhlasí s podobou Domu přírody