https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/zpravy-zd/v-cesku-se-radikalne-lisi-vyvoj-poctu-jednotlivych-druhu-ptaku-tvrdi-vedci
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

V Česku se radikálně liší vývoj počtu jednotlivých druhů ptáků, tvrdí vědci

24.3.2023 01:27 | PRAHA (ČTK)
Podle odborníků se v Česku daří zejména ptákům, kteří žijí v listnatých lesích či zahradách a parcích. Mezi takové druhy patří například holub hřivnáč, brhlík lesní a žluna zelená. Zvyšuje se i počet dlouhověkých druhů, tedy strak nebo sojek.
Podle odborníků se v Česku daří zejména ptákům, kteří žijí v listnatých lesích či zahradách a parcích. Mezi takové druhy patří například holub hřivnáč, brhlík lesní a žluna zelená. Zvyšuje se i počet dlouhověkých druhů, tedy strak nebo sojek.
V České republice se postupem času velmi odlišně vyvíjejí počty jednotlivých druhů ptáků, počet jedinců se ale celkově neliší. Důvodem jsou i globální klimatické změny, uvedla Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy (PřF UK) s odkazem na studii českých vědců. Do Česka stále více migrují jižní druhy, ubývá naopak polních druhů.
 

Podle odborníků se v Česku daří zejména ptákům, kteří žijí v listnatých lesích či zahradách a parcích. Mezi takové druhy patří například holub hřivnáč, brhlík lesní a žluna zelená. Zvyšuje se i počet dlouhověkých druhů, tedy strak nebo sojek.

Tuzemské prostředí vyhledávají podle PřF UK také ptáci prosperující v teplejším klimatu, což poukazuje na globální oteplování. Zatímco bývalé jižní druhy se přemisťují na sever, počet ptáků s dlouhou migrační trasou v ČR klesá, protože tyto druhy nedokážou správně načasovat návrat ze zimovišť, uvedla fakulta. V Česku tak ubývá mimo jiné kukaček obecných, žluv hajních i cvrčilek zelených. "Dálková migrace vyšla jako vůbec nesilnější faktor ovlivňující průběh populačních změn našich ptáků," řekl vedoucí studie David Storch z katedry ekologie PřF UK.

Dále v ČR podle fakulty mizí také druhy zemědělské krajiny, třeba skřivan polní či koroptev polní. Tato změna podle vědců souvisí s přechodem z tradičního zemědělství na průmyslové intenzivní zemědělství. Fakulta objasnila, že současné zemědělství ptačím druhům buď neposkytuje prostor k pobytu, nebo část krajiny nevyužívá, takže území zarůstá a ptáci se na něm nemohou usídlit.

"Zatímco některým negativním změnám by na našem území teoreticky šlo zabránit třeba vhodnou zemědělskou politikou nebo vhodným hospodařením v lesích, nejvýraznější faktory ovlivňující naše populace zřejmě souvisejí s globálními změnami klimatu a s proměnami prostředí na zimovištích a tahových cestách, což jsou dlouhodobé procesy, kterým lze čelit snad jen globálně koordinovanou akcí," zdůraznil Storch.

Na studii se podíleli odborníci z PřF UK, České zemědělské univerzity, Palackého univerzity v Olomouci, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR a České společnosti ornitologické. Podle fakulty vědci společně podrobně analyzovali komplikovaný vývoj v početnosti druhů, který je závislý jak na změnách v prostředí, tak také na vlastnostech a potřebách konkrétních druhů. K výzkumu odborníkům zároveň posloužily údaje sesbírané při Jednotném programu sčítání ptáků, jenž podle fakulty funguje od počátku 80. let.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (32)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Jaroslav Řezáč

24.3.2023 06:00
abychom zjistili, že vývoj populací reaguje na výkyvy v množství potravy a změny prostředí není třeba vědců, ale selského rozumu.
Jednoduše řečeno, když chemií zlikvidujete populaci myšilovů, tak tím flagrantně ovlivníte celé společenství. Pomocí chemie a to je jedno kolik se jí používá se ničí v podstatě úplně vše, přeruší se potravní řetězce a celé zemědělství jde do kopru, kde už řadu let je. Jednoduchá řešení nejsou, jen krátkozraké používání chemie. POUŽÍVÁNÍ CHEMIE VNESLO NESTABILITU DO ŽIVOČIŠNÉHO A HMYZÍHO SPOLEČENSTVÍ v celém zemědělství.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

24.3.2023 06:47 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Ono stačí i nechat přemnožit některé predátory a zpěvné ptactvo valem mizí.
Odpovědět

Pavla Žídková

25.3.2023 06:29 Reaguje na smějící se bestie
To ne, takto to nefunguje. Jakmile se predátoři přemnoží, poklesne stav potravy, a následně poklesne stav predátorů - rodí se méně mláďat azůstanou odolní jedinci. Příroda si takové výkyvy vyrovná sama, protože při nadbytku potravy se zase stav predátorů zvýší. Když je ovšem vyhubí chemie, nemají se odkud zvyšovat, protože odejde i ti silní jedinci. Vyrovnat takovou ztrátu je pak podstatně horší, hlavně proto, že úbytek potravy je trvalejšího charakteru.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

25.3.2023 07:01 Reaguje na Pavla Žídková
Bohužel, právě tak to funguje. Příroda je i člověk, který to v minulosti vyrovnával s puškou v ruce. Pokud straky a sojky vyhubí pěvce, přecházejí na jiné zdroje, např i na (některý) hmyz, který by tito ptáci sbírali, ale zejména dešťovky, které jsou nevyčerpatelným= nevyhubitelným zdrojem.

V jiných případech se tomu říká biologická ochrana. Tady je to její odvrácená (zpravidla nekomentovaná) podoba.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

25.3.2023 07:06 Reaguje na Pavla Žídková
Vědec z článku opomněl sdělit, že kromě dlouhověkosti tito ptáci jsou VŠEŽRAVÍ, podobně jako potkan. A hádejte, proč se jeho populační dynamika nenechává "na přírodě", ale chodí kolem kanálů pánové a něco tam házejí...
Odpovědět
me

meluzína

31.3.2023 12:48 Reaguje na Karel Zvářal
Já mám tedy zkušenost, že straky a sojky nemají rády husté a trnité křoví. Malí ptáčci ano. Letos jsem si dělala malý experiment s krmením ptáčků. Krmím přes prkna vložená do hlohu a trnek. Oproti krmení položeném na ohradách ve volném prostoru, je návštěvnost těchto krmítek prcky nekolikanásobně vyšší. Krása na tom je i že ptáčci takto krmení mě nechají přijít na 3-5m a dívat se. U mě jsou nejčastější vrabci, různé sýkorky, zvonci, a je toho víc, ale co je to za druhy netuším.
Ze země v křoví pod krmítky sbírají kulaté červinky s červenými čepičkami ale zásadně po jedné (červinky jsem několik let neviděla a jsou to pro mě kultovní ptáčci podobně jako koroptve a skřivani - už jste letos slyšeli skřivala vrznout? Já ještě ne, ani vloni...).
Větší ptáci pak sbírají krmení z ohrad a spadlé pod nimi.
Myslím, že nejlepší způsob, jak strakám a sojkám prostřít stůl je seštěpkovat křoví - to pak jen chodí a ptáčci jim létají přímo do zobáku. Můj odhad je, že je to protože se ptáčci vrací na svá navyklá bezpečná úkryty a než si zvyknou že už bezpečná nejsou tak to pár dní trvá. Je pak snadné říci, že ptáčky vyhubili straky a sojka, ale ve skutečnosti je vyhubila ta tupá hlava, která musela mermomocí seštěpkovat křoví - ptáčků útočiště a domov.
Dalším důvodem proč mají straky a sojky a krahulci a havrani atd. hostinu je podle mě také vyhubení velkých dravců, kteří by je ve svém revíru nestrpěli.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

28.3.2023 11:55 Reaguje na Pavla Žídková
Takhle, jak říkáte to taky nefunguje. Nika uvolněná vytrávením predátora chemií je velice rychle obsazena migrujícími jedinci predátorů. Na okolním místech odchodem těch migrujícíh predátorů se zvýší množství potravy pro zbylé predátory a ti tak zvýší množství svého potomstva. Je jen potřeba, aby populace toho predátora byla dostatečně silná.
Dnes je ale pro poměr množství predátorů a jejich zdrojů potravy určující kvalita současných biotopů. A tady je problém , protože kvalita současných biotopů je třeba pro drobnou lovnou zvěř nebo drobné zpěvné ptactvo velice nízká. Tito živočichové shánějí velmi obtížně místa, kde mohou mít mláďata a rozmnožovat se a leckteří mají i nedostatek potravy. Naopak pro mnoho jejich predátorů je současná krajina velice kvalitní biotop, protože díky své přizpůsobitosti, chytrosti a všestrannosti či i všežravosti nacházejí množství míst k rozmnožování i množství potravy. Z ptáků to jsou třeba ty sojky a straky, z čtyřnožců to jsou třeba divoká prasata, lišky, kuny a invazivní psíci mývalovití nebo norci nebo mývalové atd.
Proto se tito predátoři v dnešní krajině dobře množí a navyšují své počty, zatímco jejich výše uedená kořist má s udrením svých populací v krajině problémy.
Jsou ale i predátoři, pro které je dnešní krajina špatný biotop. To jsou třeba sovy, protože potřebují k hnízdění dutiny, které v přírodě nejsou. Byly v určité míře dříve za komunistů, protože tehdy všelijaké neuteplené stavby v horším technickém stavu, kde se ty dutiny dalo najít a k tomu kolem cest, vodních toků a v parcích i občas v málo udržovaných lesních parcelách duté stromy. Duté stromy zmizely s údržbou parků a stromořadí kolem cest a s těžbou nekvalitního dřeva na topení, zmizely i dutiny v málo udržovaných budovách. Lépe na to jsou denní draví práci, protože ti si staví hnízda ve stromech a tak hlavně ti drobnější draví ptáci mohou být dnes hojnější, protože pro ně jsou i dnešní strmové biotopy dost kvalitní.
Co se týká toho, že přemnožením pro lidi škodlivé kořisti se následně přemnoží i predátoři a ti počet kořisti zredukují a všechno je v pořádku je jen líbivá teotie. V praxi to nefunguje zejména proto, že predátoři mají obvykle mnohem delší rozmnožovací cyklus než ona kořist, třeba hraboši. U hrabošů v praxi než vůbec predátoři "zaregistrují" že hraboši coby jejich kořist jsou přemnožení a začnou se přemnožovat predátoři, mají už hraboši za sebou množství generací a jsou dávno přemnožení. A než se vůbec predátoři stihnou začít rozmnožovat, je už populace hrabošů decimována hladem, nemocemi a šířenými parazity a množství hrabošů padá. Neboli než stihne predátor odchovat první generaci za dostatku potravy a tudíž ve zvýšeném počtu, populace jejich potravy - hrabošů už padá nebo už spadla na nějakou nejnižší hranicí danou jejich decimací nemocemi z nedostatku potravy. Likvidace přemnožených hrabošů jejich lovem predátory tak neprobíhá přes intenzívnější rozmnožování predátorů nebo jen málo. Hlavní likvidace hrabošů lovem jejich predátory probíhá migrací těch predátorů z okolí na plochy, kde jsou hraboši přemnoženi. Tudíž pokud přemnožení hrabošů není bodové, ale je nějak plošné, je likvidace hrabošů jejich predátory proti přemnožení hrabošů prakticky neúčinná. Zrovna u hrabošů se likvidace jejich přemnožení děje nejčastěji vhodným počasím - intenzívními srážkami, které drobnými místními zátopami ty hraboše v norách plošně utopí. Nebo potom v pozdější fázi přemnožení, s velmi nepřiznivými výsledky pro uživatele pozemku, dochází k likvidací přemnožení hrabošů jejich vymíráním hladem po sežrání věškeré potravy nebo nemocemi či parazity po oslabení hrabošů tím hladem.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

28.3.2023 12:26 Reaguje na Radim Polášek
S tím zpožděním predátorů za hraboším cyklem to není až tak docela pravda (často citovaný?- uváděný mýtus). Kdyby se reprodukčně zpozdili o pouhý rok, zbydou jim holá pole (latence). Sova pálená v myší rok vyvede dvakrát i třikrát, nejsou výjimkou hnízda s 10-ti mláďaty. Podobně pustovka - ta však má smůlu, že hnízdí na zemi. Kvůli obraně před predátory hnízdívá semikoloniálně, ale taková prasata, šakali, lišky (možná i krkavci) si z jejich náletů nic nedělají. Jako potravní migrant využívá pustovka AKTUÁLNÍ potravní nabídky, a kdyby neměla ztráty na úrovni čítaha (až 90% - lvi, hyeny), byl by to nejrozšířenější druh sovy. Jenže kolem jejich hnízd nikdo ohrádky nepostaví, takže mohou spoléhat jen na to, že při varovném křiku se mláďata rozlezou do trávy a některým se podaří přežít noční nájezdy predátorů.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

29.3.2023 13:09 Reaguje na Karel Zvářal
Sova pálená nemá kde hnízdit, takže to s tím zvyšováním počtu zas tak moc horké nebude.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

29.3.2023 13:21 Reaguje na Radim Polášek
Přes 3000 budek je málo? Pálenka také preferuje nížiny, tj oblasti s dnešní intenzivní zem výrobou, přičemž plocha pícnin významně poklesla. Takže máme 100-200 párů a trend je spíše sestupný...
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

24.3.2023 07:11 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Aby se lidé nažrali musí vytlačit všechny konkurenty od bakterie po obratlovce z pole. A pak ostatní živočichové nemají na poli co žrát.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

24.3.2023 12:23 Reaguje na Slavomil Vinkler
Kdepak - správně by to mělo znít: "Aby se lidé co nejlaciněji nažrali a mohli tím žrádlem bezostyšně plýtvat..."
Odpovědět
MU

Michal Uhrovič

24.3.2023 13:27 Reaguje na Jakub Graňák
1***
Odpovědět
me

meluzína

31.3.2023 11:58 Reaguje na Jakub Graňák
1***
Odpovědět
JK

Jiří Krása

25.3.2023 12:20 Reaguje na Jaroslav Řezáč
No používání chemie ničí nejen ptactvo a zvěř, ale i nás lidi. Bohužel
třeba loni na podzim obrovské pole postříkané čímsi uschlo komplet i s cestou vedle během dvou třech dnů. Hrůza.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

24.3.2023 07:20
Spíše než klimatická změna za pokles stavu pěvců mohou zmíněné dva druhy dlouhověkých pleničů hnízd, které kolonizovaly menší i větší obce, včetně měst. A když se podíváme na složení parkových dřevin, mají do kdysi početných úživných sadů hoodně daleko. Stařina je sprosté slovo, kdo nemá nízko střižený angličák, je téměř vyvrhel. Také hospodaření s predátory se změnilo, vakcinuje se proti vzteklině, zakázalo se norování a výrovka, takže očekávaný efekt se dostavil. Kdo chce kam, pomož mu tam...
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

24.3.2023 07:48 Reaguje na Karel Zvářal
No taky.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

24.3.2023 07:54 Reaguje na Slavomil Vinkler
On ten civilizační tlak a predační tlak "byly vždycky", jak praví moudří klasici. Co tu nebylo, je klimatická změna... a mám tě!
Odpovědět
ss

smějící se bestie

24.3.2023 09:05 Reaguje na Karel Zvářal
1***
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

24.3.2023 09:36 Reaguje na smějící se bestie
Bohužel, je to tak-/ Ani pětka od Majky to nezmění...
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

24.3.2023 10:48 Reaguje na Karel Zvářal
A přilepení někoho k vozovce by pomohlo? Nebo někam umístit transparent?
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

24.3.2023 13:52 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Jedině že bych se ztrapnil osobně tímto prázdným gestem, bo to nikoho nepálí, to já raději házím hrách (ale s vysvětlivkami-)
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

24.3.2023 17:30 Reaguje na Karel Zvářal
To házení hrachu je mnohem ekologičtější. Nepoužíváte při tom chemii. Že já nedovtipa na to nepřišel sám.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

24.3.2023 18:21 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Jelikož mi le grace není cizí, trochu to rozvinu. Chemii nepoužívám, přesto trávím. Když mě někdo v lese "přistihne" při čištění či kontrole budek, jedna z nejčastějších otázek bývá "Co tady děláte!?" Trávím, opáčím. Prosím, co trávíte? No, volný čas tu trávím.

A svými neodbornými komentáři také otravuji, a to do té doby, až oponent znechucen odchází...
Odpovědět
RP

Radim Polášek

28.3.2023 12:11 Reaguje na Karel Zvářal
1***
Odpovědět
RP

Radim Polášek

28.3.2023 12:11 Reaguje na Karel Zvářal
Ono to je problém, který do městské zeleně přinesli po Sametu bezdomovci. Pokud je totiž městská zeleň udělaná tak, že tam jsou skrytá schovaná místa vizuálně a zvukově oddělená od okolní městské civilizace, byl by to ideální biotop třeba pro ty zpěvné ptáky nebo i některé savce, kteří by tam mohi prosperovat. Jenže bohužel v praxi taková místa ve městech velmi rychle najdou bezdomovci a udělají si tam svoje "brlohy", osídlí ta místa a žijí tam.
Ve městech to dost rychle pochopili a proto všelijakou parkovou a užitkovou zeleň v parcích a na náspech silnic a železnic a podobně úmyslně upravili a nové porosty naprojektovali tak, aby ty porosty byly i v létě přehledné, nebyla tam žádná taková zákoutí a z silnic a chodníků schované úkryty. Podobně to dělají i s místní infrastrukturou, zastávkami pro MHD, odhlučňovacími panely a podobně. Kvůli bezdomovcům nesmí ani zeleň ani takové stavny tvořit úkryty. Tím odtamtud sice vyhnali ty bezdomovce, ale současně ty biotopy pro ty žádané ptáčky a savce velmi zhoršili. Zatímco těm strakám a sojkám nebo kavkám nebo na zemi liškám a kunám takové biotopy moc nevadí a docela tam prosperují.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

28.3.2023 12:31 Reaguje na Radim Polášek
No nevím, na bezdomovce bych to neházel. Je to zahradníky obhajováno úplně s jinými argumenty (trendy). Ono i okrasné keře bývají husté a neprůchodné, na rozdíl od uváděných domácích jsou však sterilní - tj hostí minimum hmyzu (keř jako úkryt, nikoliv jako živná rostlina).
Odpovědět
RP

Radim Polášek

29.3.2023 13:18 Reaguje na Karel Zvářal
Tak musíte žít ve velkém městě, tam, se bezdomovci shromažďují. Na malých městech to není, protože tam, zase bezdomovci žijí spíš mimo město v přírodě a do města když tak, docházejí. A musíte tam chodit, jako například já už ve svém věku ve městě, třeba v Ostravě, když tam přijedu, občas potřebuji nějaký takový skrytý kout. Dříve tam ty kouty byly, ale byly tam i brlohy bezdomovců, dnes to je všechno prořezané tak, že to je průhledné, do každého koutu je z nějakého frekventovaného místa vidět. A veřejné záchodky jsou tak maximálně někde v centru.
Odpovědět
TP

Tomáš Pilík

29.3.2023 12:18 Reaguje na Karel Zvářal
Zákaz norování mi nějak unikl.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

29.3.2023 13:16 Reaguje na Tomáš Pilík
Jinak všichni pochopili, že zkoušky norování...
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

24.3.2023 17:09
Všetkému sú na vine myslivci a přemnožená zvěř. A jedině ještě větší ochrana všech predátorů nám může pomoci. Vše od Straky po vlka. Ten je navíc dobrý na klima, brouka a kuří oka.
Odpovědět
radim buffalo tobias

radim buffalo tobias

6.4.2023 09:15
řekl bych že přibylo hřivnáčů, kterého jsem před r. 89´vůbec ani nezahlédla i dravců a "škodné" bylo méně ale bylo dost vrabců. nyní je málo vrabců ale přespříliš škodné což by mi jistě potvrdili chovatelé drůbeže a holubů. dudka jsem poprvé viděl asi před 60sáti léty a pak až ve Španělsku v cca roce 2009 a pak asi 2 - 3x zase v Česku v cca r.2012.
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist