V Česku vzniknou aleje elfů. Navážou na keltskou tradici dubů, jasanů a hlohů

Na řadě míst České republiky vzniknou v rámci projektu Alej elfů nová stromořadí. Podél cest vysází děti duby, jasany a hlohy. Jednou z inspirací pro projekt je totiž keltská pověst, podle které se na místech, kde rostl pohromadě dub, jasan a hloh, objevovali skřítci.

Většinu vysazovaných stromů budou podle Dalibora Dostála, ředitele ochranářské společnosti Česká krajina, tvořit podle duby. Podle délky aleje budou po třech, šesti nebo devíti dubech prosazeny jasan a hloh. Tři druhy stromů na některých místech doplní i další druhy místních dřevin, jako je lípa nebo javor.

„Naše společnost se věnuje především návratu velkých kopytníků, jako je zubr nebo divoký kůň, do krajiny. Díky tomu se na nás obrací řada škol a dětských organizací, které nám chtějí s ochranou přírody pomáhat. U velkých kopytníků to ale většinou není možné, proto jsme se snažili pro děti vymyslet takový projekt, do kterého by se mohly zapojit,“ vysvětluje Dalibor Dostál zrod nového projektu. Jako první se do projektu zapojí děti z mateřských škol v Kutné Hoře.

Děti budou sázet stromy přímo podél cest. Část žaludů si zasadí do květináčů na zahradě mateřských škol a budou se o ně starat. Vypěstovanými semenáčky pak mohou doplnit stromořadí v místech, kde zasazené stromky nevzejdou nebo časem uschnou, plánuje Česká krajina. Zdrojem nových semenáčků budou místní stromy. „V řadě měst rostou cenné, staré duby uprostřed asfaltu nebo dláždění a nemají možnost se přirozeně rozmnožovat. Na podzim jsme proto sbírali žaludy, které skladujeme utříděné tak, aby bylo jasné, od kterého konkrétního stromu plody pocházejí a kde pak porostou jeho potomci,“ dodává Dalibor Dostál.

Podle Dalibora Dostála je důležité, aby lidé obnovovali svůj vztah k místu, kde žijí. Právě stromy jim v tom mohou pomoci. „Jsme rádi, že o projekt projevilo zájem tolik dětí. Ostatně, jak říká elfská vládkyně Galadriel z Pána prstenů: I ten nejmenší človíček může změnit budoucnost,“ doplňuje Dalibor Dostál. Právě knihy Hobit a Pán prstenů, ve kterých patří ničení stromů k symbolům zla, se staly další inspirací projektu. Neméně důležitý je pro autory projektu i kniha Muž, který sázel stromy od francouzského spisovatele Jeana Giona, v níž jediný člověk dokázal změnit bezútěšnou krajinu v krásný kout přírody.

Stromy budou plnit v krajině důležitou ekologickou roli. Žaludy jsou před zimou zdrojem potravy pro lesní zvěř, plody hlohů zase pochoutkou pro řadu druhů zpěvných ptáků. Stromy pomáhají zadržovat v krajině vodu, navíc na polních cestách slouží jako větrolamy. Jejich praktické přínosy však nejsou jediným cílem projektu. „Nejde jen o to, že stromy plní pozitivní ekologickou funkci. Jejich prostřednictvím si lidé vytvářejí vztah ke krajině ve svém okolí. Dá se říci, že vracejí krajině duši,“ dodává Dalibor Dostál.

---

reklama

---