V CHKO Pálava se šíří kaktus, je hrozbou pro původní druhy rostlin
Severoamerická opuncie je v Česku oblíbená mezi pěstiteli díky své schopnosti odolat mrazům. Do volné přírody se tak mohl kaktus dostat vědomou výsadbou. Ochranáři však upozorňují, že se v lokalitě již šíří spontánně. Rostlině vyhovují stále teplejší a sušší podmínky, díky nimž v oblasti nejen přežívá zimy, ale také bohatě plodí.
"Její nápadně červené dužnaté plody jsou lákadlem zejména pro ptáky. Když přeletí na další kopec, kde kaktusová semínka vyloučí, nová nežádoucí populace může začít bez problémů růst," uvedli ochranáři.
Kaktus se však velmi snadno šíří i vegetativně, kdy nový jedinec dokáže zakořenit i z pouhého úlomku rostliny.
Vytvářením souvislých porostů opuncie přitom vytlačuje původní druhy rostlin, jako jsou například pálavské kosatce. Její likvidace je navíc pro ochranáře fyzicky náročná. Správa CHKO v této souvislosti apeluje na veřejnost a pěstitele, aby k výsadbě exotických rostlin přistupovali zodpovědně a nezaváděli je do volné přírody.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (16)
Slavomil Vinkler
10.9.2026 06:42Petr
10.9.2026 18:56 Reaguje na Slavomil VinklerPavel Hanzl
11.9.2026 09:09 Reaguje na Slavomil Vinklerpavel peregrin
10.9.2026 07:22U nás může s úspěchem přežívat pouze ta opuntie a zdaleka ne všude, ostatní kaktusy spolehlivě vyzimují. Naše podnebí, na rozdíl od domoviny, je v zimě vlhké a to ostatní druhy nedávají.
pavel peregrin
10.9.2026 07:23 Reaguje na pavel peregrinBřetislav Machaček
10.9.2026 09:49ptáci sežrat i v botanické zahradě provozované přírodovědci a semena pak
vyloučit kdekoliv. Takže žádné obviňování zahrádkářů, když semena mohou
šířit i ptáci. Možná ho šíří i tažní ptáci z jihu Evropy, kde už je
zdomácnělý. A jsme opět u nicnedělání. Pasák na pastvě by měl čas ho
ničit, ale bez pasáčků ho musí ničit ti, co jako korouhvička pastvu buď
zakazují a nebo po zjištění negativních dopadů její absence prosazují.
Slavomil Vinkler
10.9.2026 11:59 Reaguje na Břetislav MachačekPavel Sekerka
11.9.2026 06:42 Reaguje na Břetislav MachačekSVe Středozemí zplanělá opuncie u nás zmrzá, jedná se o zcela jiné druhy.
Břetislav Machaček
11.9.2026 10:08 Reaguje na Pavel Sekerkanad tím k čemu Pálava sloužila v minulosti a k čemu nyní.
V minulosti se na ni pásly kozy domácí chudých obyvatel,
což je už nevratnou minulostí od 60. let minulého století.
Náhradou byly kozy bezoárové chované volně bez lidské péče.
Ty byly ochranáři označeny jako škůdci vzácných rostlin.
Dlouho se tam nepáslo nic a nyní se zachraňuje co se dá
cílenou placenou pastvou pouze některých lokalit. A co
zbytek? Kolik by stálo vypásat vše jako v minulosti? Je
opravdu nezbytné udržovat CELOU Pálavu v původním stavu
a nebo ji ponechat přírodnímu vývoji bohužel zasaženého
globalizací. Ta neskončila, ale pokračuje dál s daleko
větší intenzitou a ptám se: Jsme schopni čelit všemu
co přináší i do budoucna, kdy přijdou další invazní
rostliny a živočichové? Nenastane bod zlomu, kdy tomu
už nebude možné čelit a budeme se s tím muset smířit
stejně, jako třeba s invazními plevely zamořujícími
už desítky a stovky let naši přírodu. Je třeba začít
myslet na to, zda mít v přírodě invazní rostliny a
nebo nic a totéž u hmyzu a zvířat. Uvedu příklad s
akáty na náspu železniční tratě, který zpevňují a
přežijí bez problémů sucho na rozdíl od původních
dřevin. Nač ho jako jediné rostliny schopné to tam
přežít likvidovat? Z ideových důvodů a praktické
důvody nebrat v úvahu? Přitom mnohdy ochrana těch
původních druhů umožnila rozvoj těch invazních.
Pokud byl břeh řeky zastíněn velkými vrbami a topoly,
tak pod nimi rostly kopřivy a devětšil. Když stromy
pokáceli bobři, tak se na osluněné břehy rozšířila
netýkavka a křídlatka. Bobr to ale následně opustil,
neboť křídlatka brání v obnově vrb a topolů a nebo
je konzumují bobři pár let po výsevu. Prostě bobři
umožnili křídlatce zvítězit tam, kde se ji nelíbilo.
Nikomu z ochranářů neberu jeho nadšení pro něco,
ale vadí mi, když se nezabývají celkovými dopady na
zbytek. Já chci bobra a že břehy zaprasí křídlatka
mi nevadí. Já chci vydru a že vyhubí pstruhy a nebo
lipany mi nevadí. Totéž u volavky a plůdku ryb a
jiné drobotiny včetně žab, čolků atd. Já chci vlky
a že kvůli nim zarostou nespasené louky nálety mi
je ukradené a ať brečí kytičkáři. Já chci, já chci
a co chtějí jiní mi je fuk. U současné ochrany mi
schází komplexnost beroucí úvahu i na jiné obory
spojené s přírodou a zacílení na jednotlivé priority.
Někdo si to umí vykřičet a prosadit na úkor jiných
a jiní rezignují a končí, protože nemají "drzost"
vysloveně lhát ve prospěch své priority.
Jiří Svoboda
10.9.2026 14:21Slavomil Vinkler
10.9.2026 15:11 Reaguje na Jiří SvobodaZbyněk Šeděnka
10.9.2026 17:06 Reaguje na Slavomil VinklerLukas B.
11.9.2026 08:17 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaJiří Svoboda
11.9.2026 15:40 Reaguje na Slavomil VinklerJaroslav Pokorný
10.9.2026 14:58Pavel Hanzl
11.9.2026 09:08Její ostny jsou ale něco děsivého, stačí po listu přejet na kole.



Stát navrhuje v Maštalích na Chrudimsku zachovat jádro území jako rezervaci
AOPK zpětinásobila chráněné slatiniště u Přimdy se vzácnými orchideje a tolijemi
Rezervace velkých kopytníků v Milovicích je v rámci Evropy výjimečná množstvím nočních motýlů