V Jizerských horách se za 33 milionů proměnil zchátralý dům v infocentrum
Horská samota Mariánskohorské Boudy patřící pod Albrechtice v Jizerských horách byla původně pasteveckou osadou, založenou před více než třemi staletími. Jde o nejzápadnější enklávu budního hospodaření, které je charakteristické pro sousední Krkonoše. Podle starosty Albrechtic Jaroslava Zemana se v této osadě rekonstruoval jeden z nejstarších domů obce. "A informační středisko je jeho důstojným pokračovatelem. Protrženou přehradu ročně navštíví na 200.000 lidí a nyní tu budou mít další zajímavý výletní cíl," dodal.
Přestavba je výsledkem návrhu ateliéru forWood Václava Járy z Varnsdorfu. "Ve svém ztvárnění vycházel z tradičního archetypu horské architektury Jizerských hor, který doplnil o moderní technologie," uvedla Šůlová. Kvůli odlehlosti tohoto místa je jediným zdrojem energie slunce. Proto je zde pro zajištění elektřiny fotovoltaická elektrárna tvořená subtilními panely, které kopírují falcování plechové krytiny. "Zimní výkyvy fotovoltaiky doplní energie z propanového generátoru. Voda je získávána z vlastní vrtané studny," uvedla mluvčí.
Rekonstrukce zchátralého domu začala na podzim předminulého roku, "Samotnou stavbu komplikovalo kromě krátké doby na její realizaci a nepřístupnosti v době zimy také zjištění dalších historických a nestabilních základů pod původním objektem," dodala Šůlová.
V CHKO Jizerské hory jde o druhou stavbu s takovým využitím, od roku 2024 je v provozu také Dům přírody v Oldřichově v Hájích. V celé ČR slouží veřejnosti zatím 15 Domů přírody a devět informačních středisek.
Informační středisko na Mariánskohorských Boudách bude provozovat krajská příspěvková organizace STŘEVLIK. "Je to záruka kvality pro návštěvníky. Spolu s tímto íčkem jsme do programu Dům přírody zapojeni i v Dolánkách u Turnova s Domem přírody Českého ráje a v Oldřichově v Hájích s Domem přírody Jizerských hor. Jsem přesvědčen, že Mariánskohorské Boudy napomohou ke spokojenosti návštěvníků Jizerských hor, respektive Libereckého kraje," dodal náměstek hejtmana Libereckého kraje Jiří Klápště (Spolu).
reklama
Dále čtěte |
Tři luxusní treehousy pod Ještědem řeší ČIŽP, podle úřadů vznikly načerno
Ubytovatelé u Lipna evidují méně turistů. Důvodem mohou být obavy ohledně kvality vody
Skalní město Tisá na Ústecku má po 40 letech novou naučnou stezkuOnline diskuse
Všechny komentáře (2)
Lukas B.
15.6.2026 10:53 Reaguje na PetrALE: stavíme-li a obkládáme-li z přírodního kamene, je to vždy z jiných než ekonomických důvodů (pokud tedy nemáme kámen z demolice skoro zadarmo nebo pokud materiál nekrademe). proto v případě, že chceme odkazovat na tradiční místní architekturu používáme materiál, který v místě "leze ze země", případně materiál z blízkého zdroje (v dobách koňských potahů, tj. z okolí tak do 20-30 km). tady je nejbližší materiál perfektně vidět na klazanech vedle ve svahu (mimochodem - velmi odporná skalka), zrzavá hrubozrnná jizerská žula s balvanovou odlučností. a prásk, pěst na oko, udělám si podezdívku z haklíků z jemnozrnné žuly (od pohledu by to mohlo být třeba z Prosečnice nebo něco podobného v povltaví/posázaví nabo na vysočině), schodišťové stupně a dlažební kostky pravděpodobně stejný zdroj.
tohle je dobrý tak pro ignorantského burana zbohatlíka, co si v anonymním satelitu na hranici českého krasu (kde leze ze země vápenec) obloží bungalov žulou nebo mýrnyx týrnyx slovenským andezitem, ne pro Chákáóčko, notabene pro infocentrum, kde stavba evidentně neměla hluboko do žlabu.
