V Jižní Koreji začalo další kolo jednání OSN o nové úmluvě o plastech
Předchozí kolo jednání v kanadské Ottawě skončilo bez shody v tomto kritickém bodě; proti omezení výroby se důrazně staví země produkující petrochemické výrobky, jako je Čína nebo Saúdská Arábie. To se naopak setkává s odporem zemí, které jsou znečištěním plasty silně postižené.
Znečištění plasty je tak všudypřítomné, že byly jejich stopy nalezeny i v mracích, nejhlubších oceánských příkopech a dokonce i v lidském mateřském mléce. A přestože téměř všichni souhlasí s tím, že jde o problém, méně shody panuje v tom, jak jej řešit.
Mezi nejspornější otázky patří, zda by smlouva měla omezit výrobu plastů, anebo případně zakázat chemické látky, u nichž panují obavy, že jsou toxické pro lidské zdraví. Otázky přetrvávají také kolem způsobu, jak financovat provádění dohody.
Výzkumníci upozornili, že v roce 2022 byla překročena celosvětová hranice znečištění plasty a chemickými látkami, což jen podtrhuje naléhavost situace. Celosvětová výroba plastů se zvýšila na přibližně 460 milionů tun - což je dvojnásobek množství vyrobeného před dvěma desetiletími - a podle prognóz Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) se do roku 2060 ztrojnásobí.
Zasedání v Pusanu, které potrvá do prvního prosince, bylo zahájeno nedlouho po chaotickém závěru jednání o klimatu v Baku v rámci konference COP29, na níž bylo dohodnuto navýšení finančních prostředků na boj proti změně klimatu. Určenou částku 300 miliard dolarů (asi 7,3 bilionu Kč) ročně rozvojové země označily za nedostatečnou.
reklama