V Milovicích se narodilo první mládě pratura

Vzhledem k tomu, že se jednalo o první porod zpětně šlechtěných praturů v České republice, byl po celou dobu sledován zástupci chovatelského dohledu. „O porodu byl rovněž informován veterinární lékař, který byl připravený přijet v případě komplikací,“ uvedl Karel Bendl, ředitel společnosti Správa městských lesů Benátky nad Jizerou, která chovatelský dohled zajišťuje. Zatímco u divokých koní je rození mláďat bez asistence člověka prověřeno tisíciletým vývojem, pratuři byli v přírodě vyhubení v sedmnáctém století a vědci je zpětně šlechtí teprve od roku 2008.
„Jsme rádi, že samice zvládla porod bez problémů. Až dosud poutalo pozornost návštěvníků rezervace devět hříbat, nyní mohou na pastvině vidět také mládě zpětně šlechtěného pratura,“ doplnil Dalibor Dostál, ředitel ochranářské organizace Česká krajina.
Stádo zpětně šlechtěných praturů v Milovicích je první v celé střední a východní Evropě. Do Milovic přijel jeden samec a pět samic loni v říjnu z Nizozemí. Cílem projektu je vytvořit zvíře, které stavbou těla, zbarvením i schopností přežít v přírodě bude přesně odpovídat původnímu praturovi. V Milovicích pobývají zvířata druhé a třetí generace, proces šlechtění bude trvat přibližně padesát let.
Pratur je předkem domácího skotu. Býci se vyznačují černou srstí s bílým úhořím pruhem na zádech. U samic přechází srst do červenohnědých odstínů. Zvířata jsou typická bílým zbarvením okolí nozder a tlamy a také slonovinově zbarvenými rohy s černými špičkami. Poslední pratur hynul v roce 1627 v polské oboře Jaktorow, kde v královské oboře dožívaly poslední kusy poté, co byl druh ve volné přírodě vyhuben člověkem.
O zpětné šlechtění praturů se pokoušeli již mezi světovými válkami v Německu. Pokus se však nepovedl a zvířata neodpovídala věrně praturovi vzhledem ani chováním. Výsledkem je takzvaný Heckův skot, který se chová v některých zoologických zahradách nebo soukromých chovech, v České republice například na Šumavě.
reklama