V Mohelenské stepi na Vysočině ochránci jako nepůvodní druh likvidují i opuncii
31.10.2024 01:36 | MOHELNO
( ČTK)
V Mohelenské hadcové stepi na Třebíčsku se mezi nepůvodními invazními druhy rostlin vyskytuje kaktus opuncie hnědoostná. Zřejmě je tam vysadil nějaký milovník kaktusů, začala se šířit. Ochránci přírody odstraňují opuncie v tomto území od roku 2017, přesto je tam botanici našli i letos v září. Na webu o tom informovalo regionální pracoviště Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR).
Ve stepi s hadcovou půdou chudou na živiny se ochránci snaží delší dobu potlačit invazní trnovník akát, který byl dřív rozšířený hlavně v okrajových částech tohoto území. Uvedli, že tam v menším množství je pořád, ale pod důslednou kontrolu. Opuncie by chtěli z této unikátní národní přírodní rezervace úplně odstranit. "Po předchozích zkušenostech to však již zdaleka nelze považovat za jisté," uvedli.
Letos byly opuncie v lokalitě pod vyhlídkou, pracovníci ochrany přírody je ze skalnatého svahu opět odstranili. Jeden trs opuncie tam přímo omezoval tamní ikonickou rostlinu podmrvku hadcovou, drobnou skalní kapradinu, která podle ochránců patří k nejvzácnějším rostlinám v Česku. Tento kriticky ohrožený druh se na Vysočině vyskytuje jen v tomto území.
Opuncie hnědoostná pochází ze Severní Ameriky. Je to poměrně odolný druh, který je v Česku schopný přežívat zimu na suchých stanovištích v teplejších oblastech. V mohelenské stepi se šíří semeny i tím, že se rozrůstá. V roce 2017 byly odstraněné desítky opuncií na svahu pod dřevěnou vyhlídkou. Vloni v srpnu likvidovali pracovníci ochrany přírody opuncie pod vyhlídkou a na dalších dvou nově objevených místech několik set metrů od původního zdroje.
Národní přírodní rezervace Mohelenská hadcová step s cennými suchými stepními trávníky a bory na hadcovém podloží má rozlohu 109 hektarů.
AOPK ČR vloni v létě zahájila projekt zaměřený na monitoring invazních druhů, je dotovaný z evropských fondů. "Doposud takto celoplošné mapování výskytu invazních druhů v České republice neprobíhalo. Chceme zjistit aktuální rozšíření 161 druhů rostlin a živočichů, které u nás nejsou původní a pro naši přírodu představují riziko," uvedl Karel Chobot z agentury.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (16)
Ochránci likvidují....... je to slyšet čím dál častěji .
Odpovědět
Tomu se říká péče a je to daleko lepší než nicnedělání. Dříve (před válkou) to byla obecní pastvina.
Odpovědět
Jsem odtud,rodák Oslavany,asi 10km.
Odpovědět
ono zavlečených druhů je tu čím dál více a to i schválně lidmi vysazené.
Odpovědět
"Zavlečení" je přeci přirozený vývoj.Příroda hranice nemá.Něco rozvleče vítr,voda,něco ptáci,něco člověk..... Lopuch,svízel,tis..... losos.... migrace,či zavlečení.
Odpovědět
Co je přirozeného na tom, že tam nějaký trouba vysadil opuncii? Bohužel argument, že zavlékání je "přirozený proces", zaznívá velmi často. Příroda hranice má a díky tomu je na světě obrovská pestrost ekosystémů.
Odpovědět
Člověk je součástí přírody, takže i to, že člověk něco někam zavleče je prostě příroda.
Odpovědět
Podobně se zase veterináři snaží dělat něco proti zavlečení a šíření cizích nemocí, proti kterým naše zvířata nemusejí mít žádnou obranu.
Odpovědět
Víš, kdyby měli lidi rozum, odpovědnost, a další pozitivní vlastnosti, tak by nedělali zlo, které se pak musí napravovat.
Jenže - lidi jsou lidi, tvorové od přírody inklinující ke zlu, a mimo spoustu dalších věcí vypouštějí želvy, hady, ryby, raky, papoušky, vysazují kaktusy, masožravky, akvaristi splachují/vyhazují přebytky rostlin,... a to vše do prostředí, kde to nemá co dělat, do ekosystémů, které na to nejsou připravené, neznají to, neumí si s tím poradit. Potom dochází k degradaci oněch ekosystémů, k jejich rozpadu, k nerovnováze.
A ano, pak by měli nastoupit ochranáři, kteří následky těch "vysoce nechytrých" lidí napravují, mj. i likvidací lokálních populací nežádoucích druhů.
Osobně bych těmhle "pěstitelům a chovatelům" dával sazbu jako za obecné ohrožení, ochranářům zřídil "ministerstvo pro nápravu lidské hlouposti v oblasti přírody" a sypal jim minimálně 5% HDP, protože na ekosystémech závisí přežití lidstva. :)
Ale já jsem... jak to tu říkáte? Ekoterorista, extrémista a "obecný škůdce lidského blahobytu". XD Protože se mi nelíbí, že si lidé myslí, že mohou vše.
Odpovědět
Souhlasím s vámi , jen vám tam chybí vlk .
Odpovědět
Obávám se, že nebudou úspěšní ani na tak malém území. Jedním ze základních ekologických zákonů totiž je, že pokud introdukovaný druh v daném ekosystému nejen přežívá, ale se i úspěšně rozmnožuje je prakticky nemožné ho z tohoto systému odstranit. To bylo dokumentováno zatím pouze jednou, kdy se na malém ostrově u Nového Zélandu pokoušeli vyhubit potkany. Podařilo se jim to asi po 15 letém velmi nákladném úsilí. Z toho také vyplývá, že takové druhy jako je Psík mývalovitý Mink americký atd., kteří se do naší přírody dostali díky fanatickým ochráncům přírody, kteří je v 90. letech vypouštěli z kožešinových farem, s námi zde budou na věky.
Odpovědět
Kdyby se snažili likvidovat radši invazivní smetištní vegetaci jako je akát nebo jedovatý bolševník. Proč řeší neškodné blbosti :)
Odpovědět
Ochránci přírody se ale přece snaží likvidovat akát i bolševník. Už hodně let. Likvidují spoustu dalších invazivních zavlečených druhů v rámci svých možností.
Odpovědět
Buďme rádi, že se u nás daří nějakým kaktusům. Vždyť je to úžasné. Asi tady na Lounsku také nějakou tu opuncii vysadím, ať nám tuto krásnou rostlinu tito zlí lidé nevyhubí.
Odpovědět
|
|