V národním parku Podyjí přibyla další pastvina pro divoké koně
Exmoorští poníci na havranické pastvině. Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
V národním parku Podyjí nedaleko Havraníků přibyla v pořadí třetí pastvina pro divoké koně, ti v ní ale zatím nejsou. Ochranáři nejprve vyzkoušejí funkčnost ohradníků a dalších věcí, teprve pak tam koně pustí. Elektrický ohradník už ochránci přírody zprovoznili. Upozorňují proto návštěvníky, aby oplocení respektovali a nedotýkali se jej. ČTK to řekl koordinátor pastvy ze Správy národního parku Podyjí Robert Stejskal. Dvě lokality v Podyjí začali divocí koně z anglického Exmooru spásat v roce 2018, chrání je před zarůstáním.
Nová pastvina je s rozlohou 100 hektarů největší pastvinou exmoorských koní v Podyjí. Koně tam budou mít k dispozici rozmanitý terén s lesními světlinami a řídkým lesem porostlým jalovci – jedním z nejohroženějších biotopů české přírody. Ochranáři ji začali připravovat loni na podzim. "V těchto dnech jsme dokončili poslední úpravy – vybudovali nové napajedlo, osadili všechny brány a zprovoznili elektrický ohradník. Žádáme proto návštěvníky, aby se jej nedotýkali. Koně tam ještě nejsou, předpokládáme, že je na pastvinu vpustíme na konci dubna," uvedl Stejskal.
Rozlehlou lokalitu si bude užívat šestice hřebců z jiné pastviny u Havraníků, která následně zůstane několik let prázdná. "Některým druhům rostlin pastva prospívá, některé to mají jinak. Dosud používanou pastvinu tak necháme ladem, aby se obnovila. Takhle to bylo i kdysi, kdy koně pastviny střídali," popsal Stejskal.
Ochranáři u nové pastviny umístí informační tabuli s podrobnostmi o přírodních hodnotách Pastvisek a přehledem pravidel pro návštěvníky. "Pastvina zůstane přístupná veřejnosti, ovšem pouze pro pěší a za jasně stanovených podmínek, aby byla zajištěna bezpečnost lidí i zvířat," doplnil Stejskal.
V Podyjí jsou dvě stáda, jedno spásá Mašovickou střelnici, druhé Havranickou pastvinu, kterou tvoří stepní trávníky, vřesoviště a křovinaté biotopy. Celkem jde o 15 koní, kteří pastvou přirozeně udržují zatím zhruba 60 hektarů. Jejich úkolem je spásat vřesoviště a pastviny bohaté na vzácné druhy květin, motýlů a dalších organismů. Koně okusují také ostružiny nebo náletové keře, kterými by jinak místa zarostla.
Národní park Podyjí, jenž spolu s Lednicko-valtickým areálem patří k nejnavštěvovanějším místům Jihomoravského kraje, je oblíbený pro možnosti pěší a cyklistické turistiky. V roce 2000 ho ocenila Rada Evropy Evropským diplomem za příkladnou péči o přírodní dědictví.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (21)
Napadlo mě, že divocí koně jsou nejvhodnější pro diverzifikaci. Koně jsou citliví, plaší, škodí a jsou nebezpeční možná nejméně. Stačí elektrický ohradník, který ovce v pohodě projdou- kvůli vlně, a lze koně lehce usměrnit.
Ovce jsou také mírná zvířata, ale jsou to takoví berani jako tank, ohradu rozbijí, plot podlezou. A nějací tuři, zubři jsou vyloženě životu nebezeční.
Odpovědět
Napadlo mě, že divocí koně jsou nejvhodnější pro diverzifikaci. Koně jsou citliví, plaší, škodí a jsou nebezpeční možná nejméně. Stačí elektrický ohradník, který ovce v pohodě projdou- kvůli vlně, a lze koně lehce usměrnit.
Ovce jsou také mírná zvířata, ale jsou to takoví berani jako tank, ohradu rozbijí, plot podlezou. A nějací tuři, zubři jsou vyloženě životu nebezeční.
Odpovědět
Kam se na ně hrabě vlk. Vlci už jsou na Šumavě i kolem Vimperka, lidé se s nimi i setkávají, už se zmírňuje jejich plachost, jsou zvědaví, ale pokud je člověk neprovokuje, nechová se nevhodně, jsou zcela neškodní.
Odpovědět
Jsou zcela neškodní, jídlo nakupují v supermarketu.
Odpovědět
To možná bude, budou v budoucnu vybírat popelnice, jako medvědi, až ztratí plachost.
Odpovědět
Ten pracovník LS vlka svým hej! spíše přivolával než plašil. Znělo to jak bekání srnce, vlk doběhl skoro k němu. Údajně použil pepřák, ale pro další setkání bych doporučil spíše štěkat - ten hlas znají jako odstrašující.
Odpovědět
Jo, určitě to byla jen zvědavost nebo omyl. Žádná agrese.
Zvednout ruce s klackem a zařvat a vlk zmizí jak duch, pokud nemá vzteklinu.
Na býka zubra by to tak platit nemuselo.
Odpovědět
Vlk byl zřejmě na lovu, poznal svůj omyl a na člověka nezaútočil. Jiné by to mohlo být v případě smečky a v jiném roční období. Vzpomínám na případ, kdy dva belgičáci roztrhali na cvičáku svého pána - voj kynologa!!! Člověka napadne i menší kojot, kdysi jsem dával odkaz na video, kde se dotyčný bránil kopy a kojot tvrdou botu neprokousl. Být to dítě či nepřipravená sportovkyně, dopadlo to mnohem hůře. A takové případy se stávají, velkým šelmám nelze bezvýhradně věřit.
Odpovědět
jediný divoký kůň je ten pojmenovaný po jednom rusáckým generálovi. A ten evidentně na obrázku není. Ekolist šíří dezinformaci.Ovce projdou elektrický ohradník, to jako vážně. A naštvaný hřebec si s beranem moc nezadá, ale doufám, že tam lidi nepolezou.
Odpovědět
To byste se divil. I převalák je podle posledních genetických výzkumů potomek ferálních koní, co zanechala botajská kultura, když lidé jámové (protoindoevropané) a následně dalších kultur přešli na koně pontické. Nicméně není o nic horší, než by byl vzniklý jinak. Bohužel všechnz podruhy divokého koně v euroasii člověk vyhubil už dávno. No nebuďme nábožensky zaujatí a vynášet soudy původní, nepůvodní. Není to pejorativní, takže zdivočení před 6 tisíci a 6 sty lety.... Vždyť koně a velbloudi se vyvinuli z Ameriky.
Odpovědět
https://www.avcr.cz/cs/veda-a-vyzkum/aktuality/Puvod-kone-domaciho-odhalen/
Odpovědět
Řekl bych, že to poněkud jinak. Převalák je jeden z mála původních divokých plemen, které se podařilo zachránit. Ten původ z Kubáně byl zmiňován už několikrát, úplné novum to není. Jezevčík i chrt jsou sice podobní geneticky (schopni "křížení" - pocházejí z vlka), přesto jsou fenotypově zcela odlišní!
Dnes už se ztěží dozvíme, které koně použili do plemenitby, kromě poslušnosti museli být i rychlí, vytrvalí, nenároční. Takže chovatelský výběr mohl probíhat od fenotypu převaláka do podoby blízké dnešnímu teplokrevníkovi. Ten kůň měl původně areál rozšíření mnohem větší, o jeho zmenšení se postaral člověk-lovec.
Odpovědět
Podobný nesmysl se tlačí u muflona, což má být údajně zdivočelá ovce. Už se těším, až někdo přijde s tím, že divočák je zdivočelé prase domácí. Ten název k tomu přímo vybízí:-)
Odpovědět
No muflon je zdivočelá ovce a koza bezoárová zdivočená koza. A je to nějaké fuj pro normální lidi? Je tím méněcená? Nejsou to jen dozvuky " modré krve u šlechticů? Vždyť i zubr je de fakto kříženec bělověžského, kavkazského a amerického.
Odpovědět
genetika říká (jak jsem vám poslal), že fenotyp všech koní je vypěstován z podruhu pontického (mezi volhou a uralem). Převalák je nejen neovladatelný, ale je zejména v podezření, že i citlivý na černý mor (Yersinia pestis). Proto byl opuštěn.
Odpovědět
Pane Vinklere, neovladatelný je i vlk, čsv je tak na hranici... Začínalo se od štěňat/hříbat/telat/selat přísným výběrem a trvalo to MNOHO a mnoho generací. Já na špek těmto "vědcům" neskáču, a to, že se zachránily poslední zbytky populace (muflon, převalák), vede jen k těmto spekulacím. U jiných druhů se nezachránily (pratur, tarpan), tak se to "látá" uměle vytvářenými. Že někdo něco někam napíše ještě neznamená, že je to pravdivý příběh. Opakuji: muflon má tak stálé znaky, že ani náhodou nepochází z domestikované (jednobarevné) ovce. Stejně tak mě nikdo neopije rohlíkem s labutím krkem plným broků, jakožto "důkazem" otravou olovem. Manipulovat s lidmi je dnes mnohem snazší, stačí se zaštítit "vědeckým názorem".
Odpovědět
Ač je kozorožec plachý a opatrný, dokázal jej člověk téměř vyhubit: teta Wiki..." V důsledku rozsáhlého lovu se téměř podařilo na začátku 19. století kozorožce horské zcela vyhubit..." U muflona to proběhlo na kontinentu mnohem dříve a nebyly k tomu žádné písemné doklady, podobně jako u jiných vyhubených druhů.
Odpovědět
A autralský dingo má tak stálé znaky, že ani náhodou nepochází z domestikovaného vlka.
Odpovědět
Jaké "stálé znaky" máte na mysli? - unylou žluto-hněď?-) Ten muflon je tak nádherně rozmalovaný, s bílým sedlem a břichem, černými liniemi, hrdlem a převažující hnědou, že něco takového je dílem Stvořitele.
Opak mi dokážte pouze tím, že z dnešních zdivočelých ovcí se po iks staletích podaří "vyšlechtit" přesně tak rozmalovaný muflon, jako je ten původní z Korsiky. Ale do toho se zelení fanatici určitě nepustí...
Odpovědět
Pane Vinklere, to byste se divil, ale podle genetiky je Převalák jediný divoký kůň. Aspoň to tvrdí ředitel Zoo Praha. Tady mně toto označování vadí proto, že mezi řádky je, jak cenný je to druh. Je to jeden z druhů domácího koně přizpůsobený nelehkým podmínkám, ve kterých žijí. Na druhou stranu literatura uvádí, že kříženci jsou plodní. Ale i medvěd hnědý a lední mají podle vědců společný původ a mohou se křížit. Ale obráceně, když tvrdíte, že Převalák není divoký kůň přiznáváte, že i exmoorský pony není divoký kůň. Ale tady se dostáváme k našim rozdílným názorům na současnou mánii, naši krajinu, naši biodiverzitu zachrání velcí spásači. A takováto jednostrannost je podle mne chyba.
Odpovědět
|
|