https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/zpravy-zd/v-np-podyji-pribude-dalsi-pastvina-pro-divoke-kone-tentokrat-prevazne-v-lese
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

V NP Podyjí přibude další pastvina pro divoké koně, tentokrát převážně v lese

13.10.2024 19:20 (ČTK)
Exmoorští poníci na havranické pastvině.
Exmoorští poníci na havranické pastvině.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Robert Stejskal / Správa Národního parku Podyjí
V Národním parku Podyjí nedaleko Havraníků přibude další pastvina pro divoké koně, půjde tentokrát převážně o lesní terén. Bude také podstatně rozlehlejší než předchozí dvě. ČTK to řekl koordinátor pastvy ze Správy Národního parku Podyjí Robert Stejskal. Dvě lokality v Podyjí začali divocí koně z anglického Exmooru spásat v roce 2018, chrání je před zarůstáním.
 
V Podyjí jsou dvě stáda, jedno spásá Mašovickou střelnici, druhé Havranickou pastvinu, kterou tvoří stepní trávníky, vřesoviště a křovinaté biotopy. Celkem jde o 15 koní. "Koňská pastva se během dosavadních sedmi pastevních sezon ukázala jako vhodný nástroj péče o rozsáhlé přírodní plochy, proto se snažíme přírodě blízkou pastvu rozvíjet. Pastva má celou řadu přínosů – koně jsou efektivní spásači vysokých trav a vytvářejí celkově velmi pestré prostředí,“ uvedl Stejskal.

Pastvu proto chce správa parku rozšířit i do další lokality, a to opět u Havraníků. Bude mít kolem 100 hektarů. Část koní se na ni zřejmě přesune z jiné pastviny. "Lokalita se ale od těch dvou předchozích podstatně liší. Především je podstatně větší. Jde také převážně o lesní terén, kde jsou ale paseky, světliny, které jsou dnes udušené starou trávou. Dříve to bývala pastvina, která ale zarostla lesem nebo byla zalesňována. Takže my navážeme na něco, co tam fungovalo někdy před 100 lety," uvedl Stejskal. Doplnil, že cílem není lokalitu znovu odlesnit, ale nechat zvířata dělat jejich práci.

"Máme v parku spoustu malých lokalit, o které se dá postarat sečením nebo pravidelnou jednorázovou pastvou ovcí. Ale máme i rozsáhlé lokality, kdy jediný způsob, jak to řešit, je pastva větších zvířat. Dříve byla v krajině běžná, dnes je to těžké," uvedl Stejskal. Doplnil, že nová pastvina by měla být připravena příští rok na jaře.

Ve dvou lokalitách v Podyjí se divocí koně z anglického Exmooru začali zabydlovat v roce 2018. Přirozeně udržují zhruba 60 hektarů pastvin, chrání je před zarůstáním. Jejich úkolem je spásat vřesoviště a pastviny bohaté na vzácné druhy květin, motýlů a dalších organismů. Koně okusují také ostružiny nebo náletové keře, kterými by jinak místa zarostla.

Národní park Podyjí, jenž spolu s Lednicko-valtickým areálem patří k nejnavštěvovanějším místům Jihomoravského kraje, je oblíbený pro možnosti pěší a cyklistické turistiky. V roce 2000 ho ocenila Rada Evropy Evropským diplomem za příkladnou péči o přírodní dědictví.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (37)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

PP

Petr Pekařík

13.10.2024 21:10
Co až je nebude kam umisťovat ? Pseudodivoké poníky asi nikdo v Evropě chtít nebude
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

14.10.2024 07:26 Reaguje na Petr Pekařík
No pokud vím, v Podyjí jsou udržováni v zásadě hřebci a kobyly odděleně. Jinak je to maso ne?
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

14.10.2024 07:43 Reaguje na Slavomil Vinkler
Hřebci oddělení od stáda trpí psychicky.Novota,žaludeční vředy.Je to týrání stádových zvířat.
V zimě to bez krmení senem nepůjde.Myslivci a lesníci jsou na to připraveni.O těch nechovatelech pochybuji.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

14.10.2024 08:25 Reaguje na Emil Bernardy
Nejsem detailista a nevím. Co když jsou to valášci?
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

14.10.2024 08:30 Reaguje na Emil Bernardy
Ale jinak se říká, že většina hřebců u divokých koní je v mládeneckých stádech, pouze ti nejvýkonnější mají svůj harém.
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

14.10.2024 09:27 Reaguje na Slavomil Vinkler
Ano.Prof.Bartoš,etolog.Etologie koní,jelenů a bůhvíčeho.
Tu může jít jen o překážející stádo klisen a stárnoucích kastrátů.Tedy hračička nanic.Ne chov a vůbec nic přirozeného.Já měl na mysli koně domácí.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

14.10.2024 18:52 Reaguje na Emil Bernardy
O koně domácí se musíte starat (čikoš), aby byli domácí. Jaká hračička? Jsou to účinní celoroční bezúdržboví spásači. Nic víc, nic míň.
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

15.10.2024 08:15 Reaguje na Slavomil Vinkler
Promiňte,Vy asi nejste chovatel..?nebo myslivec.
Odpovědět
HH

Honza Honza

13.10.2024 21:15
Mamuta, zubra a losa, ev původního tura bych na houbách potkal nerad (zvl. nečekaně s mládětem), divokého koně bych se tak nebál, ale kdoví?!
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

14.10.2024 07:24 Reaguje na Honza Honza
No i když propaguji užitečnost v zásadě nezbytnost pastvy zejména mamuta a zubra, tak i divokému koni bych se vyhýbal.
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

14.10.2024 07:45 Reaguje na Honza Honza
Zubr v lese zabíjí.Především tiše se chovající houbaři.Polsko.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

14.10.2024 08:28 Reaguje na Emil Bernardy
No věřím. Ale pokud by se na Šumavě v 1. zóně udělala velká obora, tak tam mají i (po)mocnou stráž proti neukázněným turistům, co ruší tetřevy.
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

14.10.2024 09:20 Reaguje na Slavomil Vinkler
Proč zubra ? Máme ZOO .
A tetřev není plachý ,zkušenost Finsko.... kecy podivných zelených mužíků .
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

14.10.2024 18:47 Reaguje na Emil Bernardy
No protože zubr udržuje přirozený mozaikový různověký les, pase se sám přes zimu bez přikrmování a brání zbytečné aktivitě lidí.
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

14.10.2024 07:46
Jo a takového koně máme.Říká se tomu pony.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

14.10.2024 10:27
Kdo používá ke spásání "svatou trojici" (zubr, pratur a "divoký" kůň). tak
je IN a kdo ovce, krávy a kozy je zištný chovatel, kterému na ně pošleme vlky, ať s tím přestane a chová dotovanou "svatou trojici". Někdo si z té
trojice udělal byznys, kdy stát platí za spásání tam, kde za spásání kdysi
platili chovatelé a ještě jim danili zisky. Zvrácenost tohoto systému
dotací a likvidace ziskovosti nebude mít ale dlouhé trvání, protože ty
zdroje příjmů vysychají a ze svého nikdo nebude dotovat spásání něčím,
co končí v kafilérii. Víte co by na to řekl kdysi můj děda? Řekl by,
že chudý nepohrdne ani suchým chlebem, ale bohatý, co okrádá chudé,
tak klidně krmí prase svatebními koláči. Kdysi se chovalo vše
POUZE pro užitek, ale u boháčů i pro zábavu, ale my nejsme tak
bohatí, když už dlužíme více jak 3 biliony korun. Tady vidím rezervy
státního rozpočtu, které by bolely pouze ty sosáče dotací.
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

14.10.2024 11:12 Reaguje na Břetislav Machaček
souhlas.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

14.10.2024 18:58 Reaguje na Břetislav Machaček
Jaké rezervy. Pokud nasadíte domácí zvěř, musí mít obsluhu, čikoš, guláš, bača... A to jsou ty náklady, neb zvířata žerou zdarma.
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

15.10.2024 08:20 Reaguje na Slavomil Vinkler
Odpověděl jsem Vám výše.Vy asi neznáte důvěrně tato zvířata,celoročně.Co je to člověče "cikoš"?
Asi nemáte páru,co to obnáší být dobrým chovatelem , nebo mysliveckým hospodářem.Promiňte,ale v Diskuzi je hodně plků .
Odpovědět
PE

Petr Elias

15.10.2024 13:55 Reaguje na Břetislav Machaček
Třídního nepřítele je potřeba zadupat do země... tedy, alespoň se o to snažíš. :)
Odpovědět
PE

Petr Elias

14.10.2024 11:55
Místním žvahlavům se to nelíbí. Proto bych to zakázal! NP zrušil a pozemky rozdal chátře, ať má radost!
Odpovědět
LB

Lukas B.

14.10.2024 13:33 Reaguje na Petr Elias
ono je to trošku jinak. oponentní jakžtakž střízlivý názor je takový, že by bylo dobré mít ty "spásače" takové, aby je šlo legálně porážet (nebo střílet) a konzumovat.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

14.10.2024 18:44 Reaguje na Lukas B.
Na většině území rezervací se pase běžný skot, koně, ovce a kozy. Ale ono to není to ono pravé ořechové. Nepase se přes zimu, často se musí přikrmovat (vnáší to další živiny) a taky je obyčejně léčený antihelmiky a tak, což silně omezuje například koprofágní brouky... Pro udržení přirozené pastvy jsou lepší "divocí" spásači.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

14.10.2024 18:59 Reaguje na Slavomil Vinkler
No a pokud budou bez údržby a obsluhy, zřejmě ušetříme, ale nedostanou veterinární osvědčení. No něco za něco.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

15.10.2024 10:25 Reaguje na Slavomil Vinkler
Něco za něco? U hospodářských zvířat je čistý zisk
až po odečtení pachtovného a nákladů na krmivo,
obsluhu a veterinární ošetření. U "svaté trojice"
zisk NENÍ, ale naopak se dotují ploty a obsluha
( údržba plotů, vodních zdrojů, převoz na jiné
pastviny, kafilérie atd.) Jaképak něco za něco?
Chov domácích zvířat MUSÍ být ziskový a chov té
"svaté trojice" ziskový být NEMUSÍ?
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

14.10.2024 23:08 Reaguje na Slavomil Vinkler
To jste napsal moc hezky! S tím lze jen souhlasit.
Je to opravdu něco za něco.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

15.10.2024 10:18 Reaguje na Slavomil Vinkler
Několik staletí nazpět se v zimě nepáslo a bývala tu ta opěvovaná krajina s dnes vymizelými tvory. Jak je
to možné, že to šlo i bez té "svaté trojice"? Navíc
vrátit se zpět zimy z minulosti s metrem sněhu a s
mrazy -25, tak se "svatá trojice" bez příkrmu asi
těžko obejde. Víte, že zubry v takových zimách v
Bělověži přikrmovali a na Slovensku v Topolčiankách taky? Ve skutečné přírodě bez lidí měli totiž zubři
možnost PUTOVAT za potravou, ale dnes jim v tom brání ploty a nebo se je v Bělověži snaží udržet na místě příkrmem. I v lesích se příkrmem zvěře mírní škody na porostech a nikoliv vybitím zvěře. Je to
trochu jinak, než se píše v příručkách aktivistů
a nevěřte tomu, že se zubři spokojí se stařinou,
když bude vedle chutné seno a když nebude, tak se
opřou do plotu a půjdou se pást jinam. Už jsem tu
psal o hladovém koni, co spásl poslední stéblo, sežral slámu a okousal dřevěná břevna ohrady. Ono
z hladu jedli lidé i tuřín a mrtvé lidi a nutit
násilím někoho spásat to, co mu nechutná hraničí
s týráním zvířat.
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

15.10.2024 11:34 Reaguje na Břetislav Machaček
Tu diskutujeme,mám dojem,jsou ti,co mají nějakou zkušenost s chovem zvířat a ti co toto na vlastní kůži neznají, pracují s tím to co někde přečetli(papír snese vše),představy a dobré úmysly...
Odpovědět
PE

Petr Elias

15.10.2024 13:53 Reaguje na Emil Bernardy
Jojo - macháček má v panelákovém bytečku uprostřed havířova velké zkušenosti s chovem zvířat... :)
Odpovědět
JH

Jan Hrbek

15.10.2024 15:38 Reaguje na Emil Bernardy
V celé Evropě to funguje, tak proč ne u nás. Lidská práce je drahá a udržovat tato chráněná území sečením je prostě nemožné. Tato vaše, jak zde zaznělo "svatá trojice", to udělá téměř zdarma. A ve srovnání s hospodářskými zvířaty mnohem lépe. O tato !polodivoká" plemena koní a turu se není potřeba nějak intenzivně starat a hlavně jsou potravně nenáročné - naopak selektivně vyhledávají a spásá invazní druhy trav (exmoorský kůň).. Nechme prosím v klidu pracovat lidi, kteří dělají svou práci a dělají ji dobře.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

15.10.2024 16:40 Reaguje na Jan Hrbek
Když teda spásají invazní druhy travin, tak
proč musí ochranáři likvidovat
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

15.10.2024 16:57 Reaguje na Břetislav Machaček
Dodám po předčasném odkliknutí: proč musí ochranáři v "rezervaci" v Milovicích sami likvidovat zlatobýl kanadský atd. a proč ho nespasou ti koně?. Jinak z hladu lze sežrat vše,
pokud to není rovnou i jedovaté. To
umí z hladu i zdomácnělí koně, krávy, kozy a ovce. Jinak nelžete, že to dělají ta zvířata zdarma! Co
ty dotace na údržbu krajiny, na ploty, na napáječky, na převozy
zvířat, kafilérie a na platy zaměstnanců ? To je vše zdarma?
Dostat totéž chovatel jatečných
býků a nebýt buzerován veterináři
a ochránci zvířat za jejich pasení na mizerné pastvě, tak bude boháč.
Víte jakou trávu spásá jatečný masný skot třeba v Mexiku, Argentíně a
nebo v Asii? Tam nikdo nechová zvířata pro kafilérie, ale pro stoly spotřebitelů. Pouze dotovaná Evropa si může dovolit plýtvat zdroji. Až
budou tato zvířata chovaná jako
jatečná, tak proti nim už nic mít
nebudu.
Odpovědět
JH

Jan Hrbek

15.10.2024 20:19 Reaguje na Břetislav Machaček
Nejsem si jist, zda má smysl reagovat na váš příspěvek plný zloby a hněvu, ale zejména též plný zjevných pseudoargumentů.. Tak prvně bych Vás rád poučil, že zlatobýl není travina. Měl jsem na mysli třtinu křovištní. Jak je to se zlatobýlem kanadským, to vám neřeknu, ale asi je na něho pastva krátká.. asi jako na pajasan či křídlatku. Nevím.. Nejsem si dále jist tím, že by domestikovaný dobytek udělal tutéž práci, jako tito odolní koníci, kteří např. nepotřebují zimní ustájení.. A co jsem se dočetl, tak skutečnost, že domestikovaní koně a dobytek mají odlišné potravní preference, než tito.. Srovnání s Mexikem a Argentinou pokulhává, to je jiné zeměpisné pásmo a ne vše lze jednoduše přenést na naše podmínky.. Pokud jde o to "zadarmo" - napsal jsem "skoro" a tím jsem myslel ve srovnání s každoročním sekání těchto ploch křovinořezem..
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

19.10.2024 07:45 Reaguje na Jan Hrbek
Pan Macháček je velmi zapšklý odpůrce pasty a to zejména extra vyšlechtěnými druhy jako zubr, uherský skot, buvol, (pseudo)divoký skot, (pseudo)divoký kůň. Proč to nevím, ale je to tak.
Uherský skot a dokonce i běžný kůň dokáže zlikvidovat jak zlatobýl, tak vytrvalé americké astry. Je ale lepší je potlačit na začátku i jinak. Třtinu i rákos žere uherský skot dokonce celoročně.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

19.10.2024 07:50 Reaguje na Jan Hrbek
Navíc nechce slyšet ani argument, že se (polo)divoká plemena nemusí(skoro) léčit a tudíž je nevylučují do pastviny, což je velká ekologická výhoda.
Podle mne bylo chybné i vymístění kozy bezoárové z Palavy a po mnoha letech náhrada kozou domácí (geneticky totéž).
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

19.10.2024 11:06 Reaguje na Břetislav Machaček
Jsem veterinář,vím jak vypadají nedopasky po skotu i koních.Jak je třeba ošetřovat pastviny.Nechte to na prakticích..prosím.
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

19.10.2024 11:04 Reaguje na Jan Hrbek
Pane Hrbku,velká zvířata jsou má práce a dovedu hodně dobře posoudit,co je představa a sakra jak to je.Já v tom jsem denně,45 let.Skot,koně,jestl ichcete,tak i stádo bůvolů.Fakt je zřejmé,že ta zvířata neznáte,v létě,v zimě.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist