https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/zpravy-zd/v-tatrach-usmrtili-nebezpecnou-medvedici-jeji-mladata-skonci-v-zoo
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

V Tatrách usmrtili nebezpečnou medvědici, její mláďata skončí v zoo

20.7.2021 17:48 | BRATISLAVA (ČTK)
Ochranáři začátkem měsíce převezli asi čtyřletou medvědici s dvěma mláďaty z okolí Starého Smokovce ve Vysokých Tatrách do divoké vysokohorské přírody v naději, že šelma dokáže změnit své návyky a přestane navštěvovat intravilány obcí. To se ale nestalo. Ilustrační foto
Ochranáři začátkem měsíce převezli asi čtyřletou medvědici s dvěma mláďaty z okolí Starého Smokovce ve Vysokých Tatrách do divoké vysokohorské přírody v naději, že šelma dokáže změnit své návyky a přestane navštěvovat intravilány obcí. To se ale nestalo. Ilustrační foto
Foto | Visit.org / Flickr
Experti ze zásahového týmu ochrany přírody museli ve Vysokých Tatrách na Slovensku uspat a následně usmrtit medvědici, která ztratila plachost a chodila do obcí ke kontejnerům s odpadky. Její dvě mláďata skončí v zoologické zahradě. S odvoláním na slovenské ministerstvo životního prostředí to napsal server Aktuality.sk.
 

"Zásahový tým pro medvěda hnědého ze Státní ochrany přírody Slovenské republiky musel uspat a usmrtit medvědici, která navzdory enormní snaze ochranářů nezvratně ztratila přirozenou plachost," uvedlo ministerstvo v komuniké. Připomnělo, že ochranáři začátkem měsíce převezli asi čtyřletou medvědici s dvěma mláďaty z okolí Starého Smokovce ve Vysokých Tatrách do divoké vysokohorské přírody v naději, že šelma dokáže změnit své návyky a přestane navštěvovat intravilány obcí. To se ale nestalo.

Zvíře sešlo do Žiarské doliny, kde opět začalo vyhledávat potravu v nedostatečně zabezpečených odpadcích. Zvíře navíc nereagovalo ani na plašení medvědím sprejem a do lokality se pravidelně vracelo. Tím se prokázalo, že ztráta plachosti je definitivní. Zásahový tým proto musel za přítomnosti veterináře zvíře uspat a pak usmrtit.

Experti pak odchytili jedno odrostlé mládě, které zamíří do karantény v zoologické zahradě Bojnice a následně bude trvale umístěné v košické zoo. Stejný postup zvolí ochranáři i po odchycení druhého medvíděte.

Zásahový tým pro medvěda hnědého vznikl proto, aby předcházel možným konfliktním situacím a škodám.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (12)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

VP

Vít Pátek

21.7.2021 09:31
"Přirozená plachost"???
Snad to tady čtou i biologové - specialisté na velké šelmy.
Ptal jsem se při různých příležitostech už několikrát a nedostal jsem dosud nikdy uspokojivou jasnou odpověď.
Spokojím se samozřejmě i s odkazem na vědeckou publikaci (tj. recenzovaný článek v odbornem periodiku nebo monografie, nikoli propagandistický canc či beletrie), kde takovou odpověď skutečně najdu.

JE STRACH Z ČLOVĚKA U VELKÝCH ŠELEM
- NAUČENÝ (PŘEDÁVANÝ MATKOU MLÁĎATŮM JAKO VZOR CHOVÁNÍ NEBO VZNIKAJÍCÍ VLASTNÍ ZKUŠENOSTÍ JEDINCE)?
- ZDĚDĚNÝ (PŘENÁŠÍ SE GENETICKY, tj. mají ho i mláďata která se ho nemohla naučit)?
- VZNIKÁ U JEDINCE JINAK - JAK?
- NEVÍME (na úrovni vědecké teorie, nikoli jen hypotézy, odpověď zatím neexistuje).

Mimochodem, ať platí kterákoli z možností, některá z počínání ochránců přírody mi nedávají smysl...
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

21.7.2021 10:50 Reaguje na Vít Pátek
I podle mě je přirozená plachost divokých zvířat pitomost. Tu se buď naučí, nebo ne. Už jsem tady uváděl příklad mého kamaráda, kterému na balkóně hnízdily poštolky. Když měly jeden rok hodně mladých, pomáhal s jejich krmením tak, že jim dával přebytek masa, které bylo určeno jeho kočkám. Pokud ty poštolky mají přirozenou plachost, proč dospělá samice přistála kamarádovi na rameni a sledovala, zda jejím potomkům neubližuje? Podobně tak u mě na balkóne. Hnízdí mi tam teď holubi. Protože jejich mláďata v Ostravě likvidují straky a sojky, rozhodl jsem se hnízdo ponechat. Pokud je u divokých zvířat přirozená plachost, proč se ti mladí holubi nevrhnou z balkónu, když zalévám rajčata, v kterých je hnízdo umístěno?
Odpovědět
RP

Radim Polášek

27.7.2021 09:32 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Máte pravdu, jak se člověk dostává opakovaně do blízkosti divokých zvířat a nic jim nedělá, zvířata si zvyknou a neutíkají. Nesmí se jen chtít se k nim dostat blíž než je jejich kritická vzdálenost, to propadají panice a utíkají.
Já jsem to poznal v dětství, kdy u nás bylo ještě hodně záhumenků a na nich přes léto každý den dělali nějací lidi. Lesní zvěř si tak zvykla na to, že člověk si tam dělá svoje a jich si nevšímá, že se tehdy dalo přiblížit k zajícíi nebo srnčí znatelně blíž než dnes, kdy už zvěř takhle člověku odvykla. Zvláště když dnes hodně lidí jde do přírody se psy, třeba volně puštěnými.
Ale platí to i pro ryby. U nás bylo kdysi jediné slušné koupání ve vývařištích pod jezy. To byly bazény široké tak 12 - 15 metrů, dlouhé tak 6 - 8 metrů a hluboké tak od 50 centimetrů do 1 metru. A na dně vystlané kmeny. Tam bylo od června po srpen, jak byla teplá voda, hlava na hlavě. Žily tam početné populace hlavně střevlí, nějaké mřenky a sekavci a za stěnou padající vody nebo v dírách po vypadlých kmenech tam byly i nějaké bílé ryby tak 20 - 30 centimetrů velké. Hlavně ty střevle si na člověka úplně zvykly. Když tam člověk normálně, ne divoce plaval, bylo tam třeba k večeru málo lidí tak ty střevle udržovaly vzdálenost tak 30 40 centimetrů, prostě byly viditelné potápěčskými brýlemi nebo i přes hladinu shora. Když člověk zůstal ve vodě bez pohybu, tak za nějakou minutku se přiblížily úplně a začaly ožďubovat, zřejmě se živily i kousky kůže, která opadala z koupajících lidí. Když se střevle třely, na začátku léta, tak jak se snažily dostat přes jez nahoru, stačilo přijít k té padající vodě a nastavit dlaně. Do 10 - 20 sekun začaly střevle znova vyskakovat a padat do těch dlaní. Být masař a nechat je padat do nějakého kyblíka, mám každý den kila grundlí. K bílým rybám, co žily v tom vývařišti, se dalo přiblížit tak na 50 - 3 centimetrů a neutekly.
Mimochodem, střevle je v době tření krásná ryba, tmavý hřbet, bílé břicho, výrazný smyslový pás a do toho shora jasně zelené odstíny a pod tím fialové odstíny.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

27.7.2021 09:39 Reaguje na Radim Polášek
Oprava a doplnění :K bílým rybám, co žily v tom vývařišti, se dalo přiblížit tak na 50 - 30 centimetrů a neutekly. V potápěčských brýlích se šnorchlem.
Odpovědět
Hu

Hunter

21.7.2021 11:15
Hlavní nesmysl spočívá v tom, že si někdo myslí, že tuto problematiku vyřeší jakýsi zásahový tým.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

21.7.2021 11:40 Reaguje na Hunter
Už to vyřešil. Jeho aktivit jsou plné stránky novin. A o to jde. Národ byl ubezpečen, že jej státní aparát ochrání a o to jde (i když to není pravda).
Odpovědět
RP

Radim Polášek

27.7.2021 09:34 Reaguje na Hunter
No, když to je nová věc, tak zásahový tým je dobrý. Zkušenosti se vezmou, předají a potom u ž to mohou dělat třeba myslivci plošně.
Ovšem nevím jak moc toto nové toto bylo.
Odpovědět
re

regis24

21.7.2021 12:01
Na Slovensku je medvěd celoročně chráněný podle zákona č. 543/2002 Z. z... o ochrane prírody a krajiny a podle vyhlášky č. 24/2003 Z. z.. jde chráněného živočicha evropského významu. Jeho společenská hodnota je 3690 €. V souladu § 40 odst. 2 a 3 je však možné na jeho lov udělit výjimku. Mezi lety 2000–2009 bylo ročně uděleno v průměru 70 výjimek, přičemž bylo odstřeleno ročně v průměru 27 medvědů, tedy 39 % z povoleného odstřelu (MŽP SR, 2010). Lovit se mohou jen jedinci do 100 kg, a to pouze na rostlinnou návnadu a na podzim (Pavlišín, 2008).

Takže zásahový tým nezákonně usmrcuje chráněné volně žijící živočichy.
Kde jsou teď ty zástupy ekoteroristů co vyhrožovali myslivcům, kteří dle schválených kvot lovili na Slovensku vlky?
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

21.7.2021 19:52 Reaguje na regis24
V pár loveckých knížkách jsem četl, že se medvěd loví na takzvanou újeď. Ta se provede tak, že na určené místo se dovede zvíře (obvykle starý kůň nebo stará kráva). To zvíře se tam zastřelí a několika kůly se připevní k zemi, aby je medvěd neodtáhl. Po několik dnech se začne mršina rozkládat a naláká medvědy ze širokého okolí. Vybraný medvěd je pak poplatkovým lovcem uloven.
Mám dotaz: dá se v tomto případě kůň nebo kráva považovat za rostlinu?
Odpovědět
Hu

Hunter

21.7.2021 22:27 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Bejvávalo, kdysi dávno, za časů prof. Komárka. Díky aktivitám ekoaktivistů byl lov na masité újedi zakázán, stejně jako lov trofejních, současný limit byl tuším 100 kg (což je medvídě), než Budaj a jeho parta poslali Slovensko mezi mimořádně vyspělé země :-) a přestaly se vydávat povolení. Na detaily se můžu zeptat známých na Slovensku.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

27.7.2021 09:36 Reaguje na Hunter
Nejen na Slovesnku, i u nás. Ujedi by jinak mohly být účinný způsob lovu divokých prasat.
Odpovědět
Hu

Hunter

27.7.2021 11:41 Reaguje na Radim Polášek
Černá se loví na vnadišti (obiloviny), újeď (masitá) není třeba a je nelegální (veterinární zákon).
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist