V Tučapech na Táborsku chybí kvůli suchu pitná voda, obec ji vozí v cisternách
Hlavní zdroj, ze kterého obec napájí vodojem, jsou jímací zářezy, studně, v místní části Brandlín. Jsou u lesa, který se předloni a loni vykácel, kvůli kůrovci. "Voda se tam tedy obrovsky odpařuje, to zaprvé. Zadruhé tady za poslední dobu hrozně málo pršelo. V minulém týdnu, kdy Český hydrometeorologický ústav vydal prohlášení, že může spadnout poměrně hodně vody, tak u nás spadlo sedm milimetrů, a rybníky vedle jsou na polovičním stavu," řekl starosta.
Z hlavního zdroje vody by měla mít obec denně 60 až 80 metrů krychlových vody do vodojemu, teď je to zhruba třetina. Zatím využívá náhradní zdroje, vrtů v jižní části obce. Vznikly i proto, kdyby voda chyběla. "Když to těmi vrty tlačíme do vodojemu, prodražuje se ta služba jako taková, protože energie dnes není nic levného. Druhá věc, ty vrty jsou na hraně kapacity. Zatím zabezpečujeme, ale když přijde víkend a najede sem spousta rekreantů, místní se vrátí z pracovních pozic, tak voda nestačí, a v minulém i předminulém týdnu jsme museli navážet vodu cisternami," řekl starosta.
V místní části Dvorce je také vodovod, jako další náhradní zdroj. Když dopadnou dobře bakteriální rozbory, obec napojí Dvorce příští týden na tento vodovod. "Teď využíváme všechny náhradní zdroje, jedeme na maximum. V tuto chvíli máme zajištěnou vodu i za cenu, že o víkendu jednu, dvě cisterny navezeme," řekl Novák. O víkendu stoupá spotřeba vody v obci víc než dvojnásobně.
Kraj zatím žádná opatření proti suchu nechystá. "Jednalo se o místní problém, zatím byl i ojedinělý. Stav nedostatku vody podle vodního zákona není v současné době třeba vyhlašovat," řekla ČTK Hana Brožková z kanceláře hejtmana.
V půdě podle portálu Intersucho na velké většině území republiky chybí vláha, proti průměrnému stavu z let 1961 až 2010. Tři nejhorší stupně sucha ze šesti jsou na 17 procentech území ČR. Jde o jižní Čechy, především povodí Lužnice, o část Jesenicka. Sucho zůstává v Ústeckém, Zlínském a Moravskoslezském kraji, v hlubší vrstvě také v Polabí.
Jihočeská vodárenská soustava měří přes 550 kilometrů, vodu z ní pije a používá 400 000 Jihočechů, téměř dvě třetiny obyvatel kraje. JVS je největším producentem pitné vody na jihu Čech. Svaz zásobuje 174 měst a obcí, z nichž ale některé provozují i vlastní zdroje vody. Vlastníkem svazu je 268 obcí a měst.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (8)
Petr
1.6.2022 10:24Hlavně jestli v Tučapech pečlivě sekají trávu. Když vyschnout, tak komplet.
Svatá Prostoto
1.6.2022 11:57Ale zajímal by mne názor někoho, kdo tomu rozumí, nakolik by pomohlo, kdyby se ty stromy nechaly v tom lese. Ideálně nastojato. Jestli by ten odpar nebyl menší a retenční schopnost půdy nebyla větší. Plus ta těžba té půdě asi taky moc nepomohla.
Marcela Jezberová
1.6.2022 12:05 Reaguje na Svatá ProstotoPetr
1.6.2022 12:21 Reaguje na Marcela JezberováZde se jen potvrzuje, že les je základem vodního režimu krajiny a celkově klimatu.
Svatá Prostoto
1.6.2022 14:25 Reaguje na Marcela JezberováJarka O.
2.6.2022 20:22 Reaguje na Svatá ProstotoSvatá Prostoto
3.6.2022 12:09 Reaguje na Jarka O.Já tím nevolám po tom, aby se všude ty stromy nechávaly stát/ležet, jen mne čistě věcně zajímá, zda to tomuto účelu může pomoci.
Jarka O.
3.6.2022 14:19 Reaguje na Svatá ProstotoSpodní voda je v hlubších vrstvách, kvůli suchu. Proto by pomohl déšt. Jestli chce člověk vodu používat, měl by mít pro jistotu přehrady na zádrž vody při suchu, a taky zvlhčují okolí. Ještě že jsou vodojemy.
Bude rozdíl mezi stanovišti, les nevo volná krajina. Míníte nechat stát vyschlý nebezpečný pahýl na úhoru několik let nebo mrtvé stromy ve skupinkách a v lese? O životu na rozkládajících se stromech v lesích tu byly články. Vlastně ony byly hlavně o CO2 :-I.
Kvůli retenční schopnosti krajiny by nemělo smysl mrtvé dřevo nechat nastojato, bo samo moc nestíní, ani vymývání živin z tenkého humusového profilu nebrání. Možná záleží také na tom, kolik života je kolem kořenů mrtvého stromu a jak zpevnuje půdu. Možná lepší než krajina bez stromů (??). Až to spadne, může naležato fungovat jako zastínění, kde poroste něco jiného než jen tráva, třeba houby a semenáčky. Rozkladem časem dodá nějakou organiku do půdy, pomalu a podle počasí, sucha, vlhka… Tak nějaký smysl to má. Ty živé stromy fungují efektivněji:-). Nebo máte jiný nápad?
A trochu mimo – kdoví, až nebude čím topit, jestli někdo nepřijde na Šumavu a ty krásné 5metrové pahýly neskácí na palivové dříví;-)