V zemědělství chybí mladí. Je třeba zatraktivnit obor, shodují se lidé z oboru
Největší potíže mají obory živočišné výroby, kde scházejí především ošetřovatelé zvířat, dojiči, krmiváři či kvalifikovaní zootechnici. "K příčinám tohoto problému jednoznačně patří nedostatečná generační obměna v zemědělství," doplnila mluvčí AK Barbora Pánková.
Největší podíl na věkové struktuře zaměstnanců mají v agrárním sektoru ČR dlouhodobě pracovníci ve věku 45 let a více, kteří tvoří zhruba 59 procent, vyplývá z dat Ústavu zemědělské ekonomiky a informací.
Nedostatek pracovníků podle Pánkové zcela nevyřeší ani robotizace, protože část činností v zemědělství vyžaduje ruční práci. Úplné řešení nepředstavují ani sezonní pracovníci. "Protože péči o zvířata je třeba zajistit celoročně bez ohledu na to, jestli je víkend nebo svátek," dodala.
Nevládní organizace se tak shodují, že je nutné zvýšit atraktivitu práce v zemědělství pro mladé lidi. Podle Pýchy mladou generaci odrazuje její vysoká náročnost.
"Je to multioborová práce, která nemá pevnou pracovní dobu, proto je také důležité zohlednit požadavky mladých lidí na volný čas," řekl.
S tím souhlasí i Jiří Remeš, prorektor pro pedagogickou činnost České zemědělské univerzity (ČZU). Podle Remeše může mladým vadit i nižší platové ohodnocení nebo život na venkově.
Od studia zemědělských oborů mladé odrazuje náročnost, uvedl Remeš, naopak je ale láká uplatnitelnost na trhu práce. V oboru se podle něj uplatní až 65 procent absolventů a nejatraktivnější jsou programy zaměřené na zahradnictví, potravinářství a chovy zvířat.
Ze statistik ministerstva školství vyplývá, že vysokoškolských studentů zemědělských oborů bylo v Česku loni přes 26 000, bez započítání veterinárních oborů. Za posledních sedm let se podle dat ministerstva jejich počet příliš neměnil, v letech 2021 a 2022 bylo studentů o necelou tisícovku více, mezi roky 2017 a 2020 jich bylo kolem 25 000.
Podle Pýchy je v Česku dále 28 oborů středního vzdělání v zemědělství a lesnictví, ve školním roce mezi lety 2022 a 2023 je studovalo necelých 17 000 žáků. U oborů s výučním listem je podle něj nejpočetnější vzdělání opravář zemědělských strojů, u zakončení maturitou vede agropodnikání.
Nutnost generační obměny v zemědělství si uvědomuje také ministr Výborný. Na jednání v Lucemburku 24. června o budoucnosti společné zemědělské politiky prosadil mimo jiné zmínku o generační obměně a označil řešení stárnoucí generace zemědělců za velmi důležité.
Podle dat ministerstva zemědělství z roku 2022 činil celkový počet pracovníků v zemědělských podnicích v ČR 96 600, což byl podíl na celkové zaměstnanosti 1,9 procenta.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (66)
pavel peregrin
1.7.2024 06:14Kdo dostane mladého šikovného člověka do tohoto oboru, může si gratulovat a považovat to za výhru.
pavel peregrin
1.7.2024 07:14 Reaguje na Emil BernardyLukas B.
1.7.2024 08:51 Reaguje na pavel peregrinsamozřejmě můžete mít kliku a sehnat špičkového robotníka co zrovna přijel nebo mu skončil dlouhodobý džob, ale musíte se k němu dohrabat skrz spoustu ne úplně špičkových.
Petr
1.7.2024 08:59 Reaguje na Lukas B.Emil Bernardy
1.7.2024 11:41 Reaguje na pavel peregrinRadek Čuda
1.7.2024 14:57 Reaguje na Emil BernardyPetr
1.7.2024 08:27 Reaguje na pavel peregrinProč si někdo myslí, že místo dvou lidí vezme jen jednoho, a ten bude dělat za dva, od rána do večera, ale za jeden plat?
Petr
1.7.2024 08:30 Reaguje na PetrA je to vyřešené a nikdo vám nebude utíkat.
A když dva platit nechcete, tak si nestěžujte, že lidi nechtějí dělat a dělejte si to sami.
Michal Uhrovič
1.7.2024 08:37 Reaguje na PetrTeď je tolik možností, že je těžké traktoristou konkurovat.
Příklad: můj kamarád pankáč se živí jako tester. Má s tím problém, protože se nehýbe a není venku, šel by i dělat manuálně ven. Ale za takový plat, co mu nabídli, raději dělá testera a má nadváhu (je hodně línej).
Karel Zvářal
1.7.2024 19:59 Reaguje na Peter Sládekpavel peregrin
1.7.2024 16:02 Reaguje na Anežka MKarel Zvářal
1.7.2024 07:38Těch zbytečných/umělých problémů se nahromadilo za poměrné krátké období tolik, že vyhrabat se z průseru bude mnohem složitější, než do něj spadnout. Proto si važme i těch nespokojených v Praze, neb když ztratíme je, náhradu budeme hledat marně. O sestupném trendu zaměstnanců v zemědělství víme dlouho, dnes je možná už pozdě se snažit situaci zvrátit. Pomůže jedině finanční stimul a jiná atmosféra ve společnosti.
pepa knotek
1.7.2024 08:11Jak bude gen Z, neschopná uživit sebe sama, financovat gen mileniálů až ti půjdou do důchodu, to je jedna velká záhada.
Břetislav Machaček
1.7.2024 10:20 Reaguje na pepa knotekže naučili lidi línosti. No a dnes je učíme totálnímu nicnedělání.
Studia se nadměrně protahují, nástup do prvého zaměstnání oddaluje,
o prázdninové manuální brigády není zájem, protože v administrativě
brigádník dostává více, než za manuální práci. A tak se vymýšlí to,
co nebude potřebovat pracovat. V lesích samovýsev a bezzásah, na
polích ponechání pole ladem a dovezení potravin ze zahraničí. Do
montoven a výroby navezeme zahraniční dělníky a ti nás budou živit.
Krátkozraké směřování školství k humanitním oborům vytváří nedostatek technicky vzdělaných lidí a bohužel finanční hodnocení
k tomu přispívá taky. Nenosí se již postup takzvaně "od píky", ale
rovnou vyhrává "nejvzdělanější", byť bez jakékoliv praxe z výroby.
No a v zemědělství? Obor závislý na přírodě se navíc stále více
stává závislý na politice, globálním obchodě a nesmyslech Gryndýlu.
Myslí si někdo, že do takového oboru se budou hrnout mladí lidé,
když ho už opouštějí i ti staří srdcaři a raději prodají pole na
výstavbu komukoliv, kdo dobře zaplatí? Naopak pokles mladých bude v zemědělství stále větší i o vystudované děti sedláků. Víte jak si v minulosti "pojistil" sedlák svého nástupce? Dal mu všechen majetek
a zbývající děti podělil buď vzděláním a nebo dívky provdal za
jiné sedláky. Ten jeho nástupce neměl ani školy, ale pouze to,
co ho otec naučil, aby byl dobrým hospodářem. Druhorozený šel
studovat na kněze, aby byla spokojená věřící matka a navíc studium
se neplatilo. Pak byla možnost vojenského bezplatného studia a
nebo jít dělat pacholka na cizí hospodářství. Statek se nedělil a
pouze se sňatky statky slučovaly. Kdopak z dnešních dětí poslechne
otce ohledně studia, či "výhodného" sňatku? Asi nikdo a jak jinak
půjde nalákat mladé lidi do zemědělství? Myslím si, že nijak!
Michal Uhrovič
1.7.2024 10:23 Reaguje na Břetislav MachačekEmil Bernardy
1.7.2024 13:49 Reaguje na Břetislav MachačekSedlákům děti vždy utíkaly do jiných oborů.
pavel peregrin
1.7.2024 11:02 Reaguje na Richard VacekLukas B.
1.7.2024 11:25 Reaguje na pavel peregrinpráce rukama na poli má také svoje, ale tam se jednoduše dělá v úkolu a zrno od plev se oddělí bez milionových škod.
Anežka M
1.7.2024 14:56"Podle Remeše může mladým vadit i nižší platové ohodnocení ".
No a jsme u toho. Podívejte se na ceny bydlení, energií a podle toho lidem zaplaťte. A pak teprv vynášejte úsudky že mladí jsou takoví nebo makoví a nechtějí dělat to či ono, protože. Prdlačky. Prostě je zaplaťte tak aby se z toho dalo v ČR žít a lidi budou. A "zaplatit" fakt nemyslím 35k hrubého :) Pokud má člověk hypo, rodinu, tak pod 50k, spíše 60 k nemá smysl dělat. Na venkově jsou náklady na život stejné jako ve městě, někdy i vyšší (dojíždění).
Jsem ráda že mladí nejsou tak submisivní vůči zaměstnavateli jako předchozí. Naopak ti starší by je měli odprosit, že tu za 30 let vytvořili zvyk pracovat pro svého "chlebodárce" doslova za pár šušňů z nosu.
Radek Čuda
1.7.2024 15:07 Reaguje na Anežka MA abych se tu oprostil od narativu "zlý kulak vykořisťuje bědného bezzemka", tak řada těch menších farem ... to slovo nesnáším ale budiž ... jsou primárně rodinné firmy a fakt by mne zajímalo, jestli si vydělají těch vašich minimálních 50k na hlavu.
Peter Sládek
1.7.2024 16:12 Reaguje na Radek ČudaTých "50k na hlavu" ak myslíte 2000 €, si nezarobia, pokiaľ sa zárobkom rozumejú peniaze na útratu. Výsledky práce sa ukladajú v rodinnom majetku, pôde, strojoch a vybavení, čo pri dnešnom štýle života s dôrazom na voľný čas a zážitky neláka. Navyše stále ohrozenie neprevídateľnými faktormi - neúrodou, greendealom...
Anežka M
1.7.2024 17:03 Reaguje na Peter SládekNa své zahrádce taky pracuju zadarmo, v sezóně je to dobrých 20 h týdně, takže se vlastně sebevykořisťuju a zotročuju :) Ba hůř, protože provoz zahrady, nákup techniky, sadby, atd. financuju z jiného zaměstnání.
Anežka M
1.7.2024 16:54 Reaguje na Radek ČudaU rodinných farem bych si spíš tipla že ho mnohdy bude blíž minimálce přepočteno na hodinovku.
Radek Čuda
2.7.2024 13:38 Reaguje na Anežka Mpavel peregrin
1.7.2024 16:08 Reaguje na Anežka Mpavel peregrin
1.7.2024 16:12 Reaguje na pavel peregrinPeter Sládek
1.7.2024 16:19 Reaguje na pavel peregrinAnežka M
1.7.2024 16:52 Reaguje na pavel peregrinJe dobře že prodavačky začaly být poslední roky trochu líp placené.
Radek Čuda
2.7.2024 13:42 Reaguje na pavel peregrinAnežka M
1.7.2024 16:50 Reaguje na pavel peregrinTi špatně placení pracovníci si pak půjdou pro dávky, přídavky na děcka, doplatky na bydlení a podobné. Takže stejně ten mizerně platící zaměstnavatel (teď nemyslím Vás konkrétně, ale obecně jakýkoliv) stejně zadlužuje stát.
pavel peregrin
1.7.2024 17:16 Reaguje na Anežka MNejvíc mě pobaví to, že výsluhu odůvodňují mimo jiné tím, že prý za léta služby jim utekl nějaký pracovní proud a jsou tím diskriminováni. A tomu soustružníkovi snad neutekl? Holt se tedy pak musí rekvalifikovat jak soustružník, tak hasič, voják, policajt. Ať mají v činné službě peníze pěkné, ale jak práci opustí- žádná výsluha!!
Lukas B.
1.7.2024 18:12 Reaguje na pavel peregrinRadek Čuda
2.7.2024 13:56 Reaguje na Lukas B.A pokud potřebujete na všechno papír a tři razítka, tak jak to asi dopadne? Buď se z toho poděláte, nebo něco přisypete:-).
Lukas B.
2.7.2024 14:56 Reaguje na Radek ČudaRadek Čuda
2.7.2024 15:47 Reaguje na Lukas B.Řešení je výrazně zúžit okruh agend ke kterým je ta státní správa potřeba ... dá se i říci významně omezit možnost státu se do všeho s prominutím srát ... a pak za méně peněz holt zaplatit slušně, klidně i nadprůměrně ty, kteří tu osekanou agendu budou kvalitně a efektivně vykonávat.
Problémem není kolik ten či onen ve státním bere. Problém je v tom, kolik lidí v tom státním je a co dělají.
Anežka M
2.7.2024 11:31 Reaguje na pavel peregrinRadek Čuda
2.7.2024 13:48 Reaguje na pavel peregrinProblémem soukromé sféru u nás je primárně její nízká efektivita, která se projevuje v nízké přidané hodnotě a pak holt ty platy jsou leckdy takové, jaké jsou.
pavel peregrin
2.7.2024 18:38 Reaguje na Radek ČudaRadek Čuda
3.7.2024 13:58 Reaguje na pavel peregrinRadek Čuda
1.7.2024 14:56No teda ... kdo by to byl řekl.
Michal Uhrovič
2.7.2024 08:32Třeba to lidi pochopí a začnou se do zěmědělství opět hrnout.
Lukas B.
2.7.2024 09:30 Reaguje na Michal Uhrovičale vážně, nějaké "strategické" obory bychom outsourcovat opravdu neměli. schopnost se uživit se vlastním zemědělstvím jednoznačně (ne, opravdu nemusíme mít nulovou bilanci dovozu/vývozu vepřového masa, ale měli bychom být schopni okamžitého přechodu na potravinovou soběstačnost stylu "hrách a kroupy" a jednou týdně kousek bůčku). hned další na řadě (nebo spíš na prvním místě - to je totiž jeden ze základních znaků státu) je armáda (že jako bychom posílali do německa třicet volů ročně a oni by nás za to bránili je hodně naivní). o tom, že bychom neměli outsourcovat vzdělání také není diskuse (radikální "bastiatista" by mohl říci, že když ty naše university nejsou světová špička, tak je holt zrušíme a budeme študenty posílat na Sorbonu a Stanford). podobně medicína - na tom, že nápad outsourcovat vše složitější než akutní apendicitidu do nemocnic (třeba) v přilehlém německu je pitomý se asi shodneme. schopnost vyrábět "běžné" zbraně a munici - to už zase pomalu začínáme chápat. schopnost opravovat a udržovat speciální zbraně. schopnost rafinovat ropu a zároveň dostatečná skladovací kapacita ropných produktů, to je bez diskuse. energetická soběstačnost - kromě pár snílků (a vykuků větřících obchodní příležitost) je shoda jednoznačná. schopnost stavět silnice a železnice (protože válka je především logistika) - to jsme ještě moc nepochopili, ale pochopíme. dál třeba řízení letového provozu (určitě by bylo levnější to outsourcovat třeba do frankfurtu, ale nikoho soudného to nenapadne). hodně jsme to "prosrali" s jaderným strojírenstvím...
Michal Uhrovič
2.7.2024 10:52 Reaguje na Lukas B.Radek Čuda
2.7.2024 14:07 Reaguje na Lukas B.Můžete mi laskavě vysvětlit, jak si představujte v našich podmínkách tu armádu, která by nás v případě nějakého konfliktu skutečně ubránila?
Pokud hodláte posílat studenty na Stanford, tak hodně štěstí. Jen doufám, že tam o tom vědí:-).
A co by dokázali v těch našich špitálech ... a to neplatí rozhodně jen o ČR ... s čistě domácím vybavením, materiálem a léky ... no, to si zhruba představit dokážu, ale zažít bych to nechtěl ani smykem.
Lukas B.
2.7.2024 14:30 Reaguje na Radek Čuda*) kdopak by chtěl v alianci někoho, kdo nic neumí a nic nedokáže, žánop.
Radek Čuda
2.7.2024 15:40 Reaguje na Lukas B.S tou armádou je to jednoduché, buď budeme v nějaké alianci a nebo jsme v řiti. A v rámci té alinace musíme mít jasně vymezené řekněme úkoly, nebo oblasti. Bo budovat vševojskovou armádu ... no to snad ne.
Anežka M
2.7.2024 11:37 Reaguje na Michal UhrovičNevadí když nějakou produkci na čas omezíme, ale
a) i ta nevyužívaná půda si musí udržet produkční potenciál
b) musíme v ČR mít techniku, lidi a knowhow
tak aby v případě nějakého průšvihu jsme byli schopní přeřadit na vyšší stupeň.
Voda, potravinová bezpečnost, energetika, obrana, výroba léků jsou strategické oblasti které nelze outsourcovat.
Lukas B.
2.7.2024 12:57 Reaguje na Anežka MMichal Uhrovič
2.7.2024 13:50 Reaguje na Anežka MRadek Čuda
2.7.2024 14:02 Reaguje na Michal UhrovičPředstava, že si tady například budujeme nějaký farmaceutický zcela soběstačný ostrov ... no, to ani není vtipné.
Anežka M
2.7.2024 14:12 Reaguje na Radek ČudaLéky na vzácné onemocnění, vakcíny na exotické choroby sem nepočítám.
Radek Čuda
2.7.2024 14:23 Reaguje na Anežka MA představa, že si zacálujeme výrobu nějakého echt našeho penicilinu, který samozřejmě bude o dost dražší než ten, který už jinde vyrábí po kontejnerech, je hezká a uklidňující. Do té doby než zjistíte, že vám díky tomu chybí peníze jinde ...
Realita je prostě taková, že v dnešní době je prakticky pro veškeré jednotlivé státy EU idea nějaké komplexnější soběstačnosti ve většině oborů prostě nereálná.
Lukas B.
2.7.2024 14:33 Reaguje na Radek ČudaRadek Čuda
2.7.2024 15:38 Reaguje na Lukas B.Oni si to v těch svých kotlinkách ... tu větších, tu ale i stejně velkých nebo menších ... nebastlí ani jiné státy, kde takový problém nebyl.
Jarka O.
2.7.2024 18:44 Reaguje na Radek ČudaMichal Uhrovič
3.7.2024 08:13 Reaguje na Jarka O.V přehuštěné evropě už není moc místa, kde to vypustit, proto ty eko nařízení
Jarka O.
3.7.2024 11:13 Reaguje na Michal UhrovičRadek Čuda
3.7.2024 13:55 Reaguje na Jarka O.Radek Čuda
2.7.2024 13:59 Reaguje na Anežka MJako že si budeme veškerou výzbroj vyrábět sami? No potěš. To samé platí i těch lécích, zdravotnických přístrojích nebo materiálu.