Vědci hledají technologická řešení pro náročné pěstování kardamomu
Cena kardamomu se loni zvýšila o 70 procent na 1178 rupií (275 Kč) za kilogram, k čemuž podle údajů indické organizace Spice Board přispěla právě špatná úroda. Guatemala, která je největším producentem kardamomu na světě, přišla téměř o 60 procent úrody.
Zemědělci by rádi zvýšili produkci, to ale není snadné. Špatné léto nebo neočekávané deště mohou zničit veškeré úsilí.
Indické vládní výzkumné centrum ICRI se snaží zemědělcům ulehčit náročné pěstování kardamomu tím, že propojuje tradiční zemědělství s moderní technologií. Zaměřuje se na zlepšování odrůd, sledování škůdců a nemocí, péči o půdu i vzdělávání pěstitelů. Jedním z hlavních nástrojů je mobilní aplikace, která zemědělcům umožňuje kontrolovat stav živin v půdě a získat přesná doporučení, jak se o půdu starat.
Digitální technologie se tak stávají běžnou součástí každodenní práce pěstitelů kardamomu. Aplikace jim pomáhají sledovat srážky, vyhodnocovat rizika nemocí či zjišťovat vlhkost a kvalitu půdy přímo z pole. A je přístupná i pro malé zemědělce, kteří se dříve spoléhali hlavně na místní rady. Teď mají vše ve svých telefonech.
Vědci zároveň pracují na šlechtění odolnějších odrůd kardamomu, které zvládnou choroby, škůdce i proměnlivé klima a přitom nabídnou vysoké výnosy. Výzkumníkům se už podařilo identifikovat odrůdu schopnou růst s minimem vody a nyní se zaměřují na podrobný genetický výzkum rostlin. Hledají genetické znaky spojené s žádoucími vlastnostmi, což by mělo výrazně urychlit šlechtění produktivnějších a odolnějších rostlin. To je oblast, která se u kardamomu dosud zkoumala jen velmi omezeně.
V nejbližší době se ale zřejmě nepodaří změnit fakt, že pěstování kardamomu je velmi náročné na práci a vyžaduje zkušené pracovníky. Podle Pothana tvoří pracovní síla až 75 procent nákladů farmy a většina z toho připadá na období sklizně.
"Sklizeň je dovednostní práce, kterou většinou vykonávají ženy. Vědí přesně, která kapsle je zralá a která ještě ne. Mohou utrhnout jednu nebo dvě z jednoho shluku a vrátit se ke stejnému keři po 45 dnech pro další sklizeň. Proto je to tak časově náročné," vysvětluje.
Mechanizace tam podle odborníků příliš nepomůže. "Můžete mechanizovat postřik nebo odplevelování, ale ne prořezávání nebo sklizeň," dodává Annu Sunnyová, zakladatelka sociálního podniku Graamya, který pomáhá farmářům v Kérale. Každý inovátor, který přijde, podle ní slibuje, že se to vyřeší, ale nic konkrétního zatím neexistuje.
Pothan shrnuje, že u kardamomu neexistuje žádná zkratka. "Nemůžete všechno automatizovat. Je to plodina, která potřebuje kombinaci vědy a citlivého přístupu."
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (2)
Slavomil Vinkler
4.12.2025 07:27Jan Šimůnek
4.12.2025 11:10Možná je u žen lepší možnost využití signálu z tyčinek (+- "sodíkově žlutá"), který jinak slouží jen pro černobílé vidění.
MMCH, nedávno byly objeveny čtvrté chuťové pohárky, a mají je muži i ženy.

V Dillí se pokusili uměle vyvolat déšť, aby ulevili lidem od smogu
V Dillí se po roce opět výrazně zhoršilo ovzduší, na vině jsou oslavy svátku
Deště v Indii o víkendu zaplavily dva přírodní parky, desítka zvířat uhynula