Vědci i ochránci protestují proti stavbě větrné elektrárny u rakouských hranic

Větrná elektrárna

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | EssjayNZ / Flickr

S projektem nesouhlasí také českobudějovické biologické centrum Akademie věd. "V této jedinečné a bohem zapomenuté krajině hrozí nebezpečí v podobě trvalých následků ve vzácném ekosystému Novohradských hor," řekl ČTK ředitel biologického centra Libor Grubhoffer. Hlavní problém vědci vidí v ohrožení ekologie ptactva a savců i estetické důvody.

"Výstavba technických prvků, jako jsou například větrné parky v nejvyšších polohách Novohradských hor, v blízkosti společné hranice obou našich zemí by významně ovlivnila i českou stranu hor. Vysokou hodnotou Novohradských hor je významný podíl souvisle zalesněné či otevřené krajiny horského bezlesí, tedy především nezastavěné krajiny a absence průmyslu a kapacitních komunikací, které by dělily toto území na menší fragmentované celky," uvedl za Agenturu ochrany přírody a krajiny Jiří Bureš.

Novohradské hory vzhledem ke své poloze u rakouských hranic byly za minulého režimu na řadě míst pro veřejnost uzavřené, protože se nacházely v nepřístupném pásmu takzvané železné opony. Podle odborníků se tak jedná z hlediska ochrany přírody o vzácnou oblast. Území se stalo oblastí Natura 2000 s vysokou koncentrací přírodních rezervací a památek.

"Výstavba elektrárny vytvoří pro řadu živočichů neprostupnou bariéru. Navíc je třeba brát v potaz kumulované vlivy, kdy se poblíž Novohradských hor s budováním dálnice D3 zvyšuje automobilová doprava," řekl Kurz. Dodal, že dopravní zatížení by ještě vzrostlo s výstavbou elektrárny. Podle odhadů by základnu pod jednu větrnou turbínu tvořilo ukotvení, na které by bylo potřeba 1500 krychlových metrů betonu. "A snadno si lze vypočítat, kolik aut s betonovými mixy by tam takové množství muselo dopravit," uvedl Kurz.