Vědci si na rybičkách vyzkoušeli, jak zobrazit mikroplasty v tkáních

Když vědci pochopí, kde se mikroplasty v tkáních hromadí, mohou získat také zásadní informace o tom, jakou roli hrají při vzniku různých zdravotních problémů. Předchozí studie například ukázaly, že dlouhodobé vystavení mikroplastům může způsobovat významné poškození tenkého střeva ryb, což má vliv na jejich trávení, růst a schopnost reprodukce.
Mikro-CT představuje nástroj, jak studovanou oblast zobrazit s vysokým rozlišením, aniž by se tkáň zničila. Mikroplasty však mají obvykle nízkou hustotu, a tak bylo těžké je při vizualizaci odlišit od okolních tkání. Aby tým problém vyřešil, zvýšili kontrast mezi mikroplasty a tkání pomocí speciálních barvicích technik.
Dále tým musel vyvážit potřebu vysokého rozlišení se snahou o komplexní zobrazení vzorku. Menší vzorky sice poskytují vyšší prostorové rozlišení, ale zároveň poskytují informaci pouze o omezené oblasti těla. "Abychom tyto dva přístupy vyvážili, vyvinuli jsme dvě strategie: skenování celých ryb, které se zaměřuje na oblast břicha, a skenování extrahovaných střev, které nám díky zmenšenému objemu vzorku odkrývá jemnější detaily," uvedla hlavní autorka studie Viktória Parobková.
Studie ukázala, že metoda může sloužit k detekci mikroplastů v biologických vzorcích. „Vzhledem k tomu, že jsme pracovali s dobře definovanými polyetylenovými mikročásticemi, naše další kroky se zaměří na rozšíření techniky na různé typy mikroplastů, tvary a také hustoty – různé polymery vykazují odlišnou hustotu, což ovlivňuje, jak dobře je můžeme pomocí mikro-CT vizualizovat,“ doplnila Parobková.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (3)
Honza Honza
16.3.2025 17:30Pavel Karel
17.3.2025 07:29 Reaguje na Honza HonzaBřetislav Machaček
17.3.2025 12:29 Reaguje na Pavel KarelPřekousnu dokonce účinné spalování, ale to ekologisté
odmítají. Ano za socíku se produkovalo minimum nevratných
obalů a lidé nebyli ani líní je vymýt a odnést k novému
naplnění. Nezapomenu na chutné mléko ve skle stejně jako
na jogurty ve skle. To plnotučné mělo v hrdle smetanu a
nezapomenu na chutné sýry ve staniolu a ne v plastech .
No a taky na maso z výseku sice v promočeném papíře,
ale bez polystyrénových tácků a plastových obalů. I ty
papírové pytlíky na pečivo byly ekologičtější, než ty
plasty, které jsou pouze levnější a tudíž prosazované.
Hra na ekologické balení je trapné, když zásilkový
obchod napíše na papírovou tašku, že je EKO, když je
samotný dovážkový obchod ekologickým propadákem. Co
je ekologického na rozvážce pár kg až do domu, byť v
papírové tašce na jedno použití? Nakonec jich taková
pohodlná zákaznice vyhodí do sběrového papíru 50 ks
a každou pouze jednou použitou. To už bych snesl pro
stálé zákazníky vratné násobně použitelné plastové
tašky, než jednorázové papírové. Ten "Gryndýl" je
jen komedie a přitom to jde dělat zcela jinak. Chce
to pouze přemýšlet, proč jednorázová papírová "EKO"
taška a ne "NE EKO" opakovaně použitá taška plastová
a nebo dokonce textilní. S opravdu kvalitní textilní
taškou z doby socíku chodím nakupovat 35 let!!! a kolik
bych za tu dobu použil tašek plastových a papírových?
Občas ji vyperu a zase slouží dál. Plastový kbelík z
doby socíku mi slouží taky tak dlouho a mezi tím už se
rozpadlo x porevolučních, odlehčených a degradujících
na světle a v chladnu. Ten starý je z pevného plastu, je
masivnější a nedegraduje zatím vůbec. V porovnání s těmi
EKO kbelíky je nezničitelný a tudíž EKOlogičtější, než ty
co prasknou klidně prvý den používání. Totéž je u plachet pro fóliovníky, když ty staré vydržely klidně 20 let a ty
EKO se rozpadají za rok, či dva. Je to totiž o spotřebě a
nikoliv o EKOlogii. Pro spotřební ekonomiku je důležitá
spotřeba a nikoliv dlouhá životnost. Kvalita je totiž
více ekologická, než kvantita recyklovatelných šuntů.