Vědci z Akademie věd volají po omezení zábavné pyrotechniky, je toxická

"Kdyby takové množství nebezpečných látek vypouštěl průmyslový podnik, čelil by soudnímu řízení a uzavření. Lidé ale tento podivný mix jedů a karcinogenních látek přímo vdechují," uvedl chemik Petr Klusoň.

Licence | Volné dílo (public domain)

Zdroj | pxhere

Emise z ohňostrojů přináší podle vědců obrovská zdravotní rizika. "Kdyby takové množství nebezpečných látek vypouštěl průmyslový podnik, čelil by soudnímu řízení a uzavření. Lidé ale tento podivný mix jedů a karcinogenních látek přímo vdechují," uvedl chemik Petr Klusoň z Ústavu chemických procesů AV ČR.

Vědci na základě spotřeby pyrotechniky spočítali, že se z ní každý rok do prostředí uvolní zhruba 12,5 tuny hořčíku, 0,8 tuny titanu, 1,2 tuny rubidia, 10,5 tuny barya, tuna stroncia a 0,5 tuny mědi. Například baryum se do ohňostrojů přidává kvůli zelené barvě. Za nepříznivé povětrnostní situace se ale během třičtvrtěhodinových ohňostrojů znásobí jeho přítomnost v ovzduší 580krát, upozornil Klusoň.

Zvýšené hodnoty v ovzduší navíc vědci zaznamenávají i několik dní po ohňostrojích. A i po vymizení z ovzduší toxické sloučeniny dále zůstávají v životním prostředí. "Dostávají se do vody a půdy a mohou vstupovat do potravních řetězců,“ upozorňuje hydrochemik a ředitel Ústavu pro hydrodynamiku AV ČR Martin Pivokonský. "Bez ohňostrojů by se řada zmíněných prvků v měřitelném množství v životním prostředí vůbec nevyskytovala,“ dodává.

Velká část pyrotechniky se kupuje z nelegálního prodeje, upozornili vědci s odkazem na údaje České obchodní inspekce. Takové petardy a rakety obsahují i látky, které nejsou v Evropské unii povolené. Problematika nebezpečných ohňostrojů však podle vědců není dostatečně diskutována jak na české a evropské, tak ani na globální úrovni.