https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/zpravy-zd/velryba-vyprostena-z-melciny-na-severu-nemecka-podle-odborniku-nejspis-uhynula
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Velryba vyproštěná z mělčiny na severu Německa podle odborníků nejspíš uhynula

5.5.2026 18:59 (ČTK)
Ilustrační foto
Ilustrační foto
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Velryba, kterou tým dobrovolníků minulý týden vyprostil z mělčiny v Baltském moři a následně vypustil v Severním moři, je pravděpodobně mrtvá. V tiskové zprávě to dnes uvedli odborníci z Německého muzea moře ve Stralsundu. Podle nich nejsou od sobotního rána k dispozici žádné ověřené údaje o výskytu keporkaka, který dostal od německých médií jméno Timmy. Jeho osud v posledních týdnech poutal pozornost veřejnosti v Německu i zahraničí.
 
Odborníci na mořskou biologii z muzea v severoněmeckém Stralsundu uvedli, že velryba byla prokazatelně spatřena naposledy v sobotu 2. května v 9:24. Snímky tehdy pořídil dron. "Pak už nejsou k dispozici žádné další nezávisle ověřitelné informace o pobytu či zdravotním stavu zvířete," uvedli. Protože byl keporkak po týdnech strávených na mělčině v Baltském moři extrémně oslabený, předpokládají experti, "že s vysokou pravděpodobností neměl dost sil na to, aby v hluboké vodě dokázal dlouhodobě plavat". Velmi pravděpodobně tak podle zástupců muzea velryba už nežije.

Mladého keporkaka přezdívaného Timmy, který v březnu několikrát uvázl na baltském pobřeží na severu Německa, vyprostila soukromá iniciativa z mělčiny u ostrova Poel minulý týden v úterý. Na nákladním člunu jej pak odvezla do zálivu Skagerrak mezi Norskem, Švédskem a Dánskem a v sobotu vypustila. Keporkakové se běžně vyskytují v Atlantském oceánu. Timmy ale přinejmenším od začátku března plul v Baltu.

Soukromá iniciativa, která jej vyprostila a vypustila, poskytla jen velmi málo podrobností k tomu, jak přesně se velryba dostala zpět do moře. O sledovacím zařízení, které mělo být na velrybě připevněno, zveřejňovala iniciativa rozporuplné informace. "Aby mohla záchranná mise dokázat, že byla úspěšná, je zásadní, aby zveřejnila následující informace: přesný model sledovacího zařízení, místo a způsob jeho upevnění na velrybě s fotografickou dokumentací, kompletní surová data a přístup k živému přenosu," vyzvali odborníci z Německého muzea moře. Dodali, že je to nejen ve veřejném a vědeckém zájmu, ale i v zájmu samotné soukromé iniciativy.

Také ministerstvo životního prostředí spolkové země Meklenbursko-Přední Pomořansko, ve které velryba naposledy uvázla, uvedlo, že nemá navzdory předchozí dohodě k dispozici žádná data o stavu a pohybu velryby. Ministr Till Backhaus vyzval dnes soukromou iniciativu, aby co nejrychleji data poskytla a zodpověděla všechny otázky.

Záchrannou akci financovali chovatelka koní Karin Walterová-Mommertová a zakladatel řetězce s elektronikou Media-Markt Walter Gunz. Úřady v dubnu všechny pokusy o záchranu velryby na rady odborníků vzdaly a aktivity soukromé iniciativy pouze tolerovaly. Ve společném prohlášení oba podnikatelé o víkendu uvedli, že se distancují "výslovně od událostí a způsobu, jakým k vypuštění velryby došlo". Posádka remorkéru, který nákladní člun s velrybou odtáhl do Severního moře, tvrdí, že se vše odehrálo po konzultaci s vedením soukromé iniciativy. Podle některých členů týmu ale bylo v plánu odvézt kytovce mnohem dál.

Odborníci na mořskou biologii celou záchrannou akci kritizovali dlouhodobě. Byli proti tomu, aby se s velrybou uvázlou na mělčině vůbec manipulovalo. Chtěli jí poskytnout jen paliativní péči a nechat uhynout na mělčině.

Jaromír Mrhal


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (18)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Karel Zvářal

Karel Zvářal

5.5.2026 19:32
Seriál rozporuplných informací pokračuje. Keporkak vypuštěn v 8,45 a v 9,24 "plaval správným směrem". Takže neutonul, a pokud nebyl pro/následován a neznáme podrobnosti o umístění GPS-ky, nejde dělat jednoznačné závěry. Skuteční odborníci by Tima ožíraného zaživa racky nechali utratit, kecy o týrání při vysvobození jsou jen odvar toho, co si od létajících predátorů vytrpěl. A souhlas s tím, že sledovací zařízení mělo vypadat jinak, resp klidně by unesl i dvě, tj jedno, které se po několika dnech uvolní. Možná příště...
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

5.5.2026 19:38 Reaguje na Karel Zvářal
Oni ty bestie umí ožírat keporkaky i kolem kalifornie zejména mladé.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

5.5.2026 19:39 Reaguje na Karel Zvářal
Amaterizmus. Asi jako "záchrana" losů v brně *oba (tři?) uhynuli.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

5.5.2026 19:45 Reaguje na Slavomil Vinkler
To mi připomíná začátky sledovacích batůžků. Naši tři čápi černí (označil Lubomír P.) doletěli do Afriky a zpět bez úhony, v Belgii žádné ze tří označených neopustilo území státu. Jména těch "odborníků" se nikde neobjevila...
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

6.5.2026 07:22 Reaguje na Karel Zvářal
Pane Karle,co jsem viděl"batůžky"na krku rysů,vlků či lvů,na na foto,je určitě omezení až ohrožení tohoto zvířete.Znám jen mnohem subtilnější v obojku u krav.Stejně to vyžaduje denní kontrolu zvířat.Otlaky,možnost zaškrcení,zachycení o cokoliv.Jen proto abychom měli "po kontrolou" cosi..Proč?za cenu týrání zvířete či ptáka.Nové a nové rezervace znepřístupněné pro veřejnost jsou prošpikovány fotopastmi a prolézány jakýmisi "ochránci".

Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

6.5.2026 07:29 Reaguje na Emil Bernardy
Pan L.P. je mistrem svého řemesla - zvou si ho i šejkové, aby pomohl s ochranou ohrožených druhů. "Nahodit šráky" dovede každý lbl - otázka je, s jakým výsledkem. To není jak utáhnout řemen na opasku - je potřeba vrozený cit pro materiál a predikovat růst/změny hmotnosti u zvířete. Má to nevýznamné procento populace, ale má to dalekosáhlý význam pro vědu a ochranu.
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

6.5.2026 10:52 Reaguje na Karel Zvářal
Šejk je pro mne jen velmi bohatý člověk.
Odpovědět
MJ

Marcela Jezberová

6.5.2026 08:55 Reaguje na Karel Zvářal
Tak jestli jsou rackové schopní ho sežrat zaživa, tak utratit. Jenže to není dostatečně humánní a lidé by se neměli nad čím rozplývat dojetím (média na čem vydělávat a "filantropové" na čem si vytvářet PR zachránce světa).
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

6.5.2026 09:14 Reaguje na Marcela Jezberová
Mně štvaly ty zprávy o "rozpraskaných zádech", přitom ani jednou ten hřbet neukázali zblízka, dokonce našli záběry bez racků... Už jsem to psal vícekrát - jsem pro odkaz Dr. Kevorkiana, tzv "milosrdnou smrt" = dobrovolné ukončení trápení. Něco podobného mi přijde zcela humánní i u bolestí stresovaných zvířat.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

5.5.2026 20:49
To se dalo čekat. Ale mrtvola velryby na pláži někde blízko lidí musí být něco příšrného, takový smrad a kontaminace všeho dokola, by asi byl fakt problém. Nebo ho rozřezat a udvézt do kafilerie? Tohle je přece jen jaksi čistší a přírodě bližší.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

5.5.2026 21:06 Reaguje na Pavel Hanzl
To máte těžké, ta aktivistická lobby zkritizuje všechno: ponechání osudu bez povšimnutí (v zemi bulváru to nejde), lemplovské posunutí o pár km s opětovným uvíznutím utrpení jen prodlužovalo, pomoc o dopravení na moře je týrání - podle mnohých uspěchané vypuštění... Prostě když nepřiletí zprava, tak určitě zleva - kolik lidí, tolik názorů. Ne že bych si to přál, ale zajímalo by mě, jak se s podobným případem vypořádají příště. Snad už na nějakém plánu pracují:-)
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

6.5.2026 07:55 Reaguje na Karel Zvářal
Jistě, naplkat stovky článků je novinářský chleba a názor má každý, kdo má do zádele díru. Uhynulá velryba na břehu někde na Severu je velmi vítaným zdrojem potravy pro řadu místních tvorů (především ledních medvědů), ale na obydleném pobřeží je to asi něco děsivého.
Odpovědět
ad

5.5.2026 21:52
A že jste to tady tak mohutně zasírali články o této rybě a fandili těm, kteří oteplovali klima záchranou toho zvířete, aby pak zdechlo.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

6.5.2026 05:39 Reaguje na
No tak ti tady nejsou. Co blůábolíte.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

6.5.2026 05:58 Reaguje na
U nás se plní záchranky jinými "exoty" a jak si to všichni pochvalují... od kočky potrhaní kosi (aj.) se vypuštění nedočkají - a vadí to někomu?
Odpovědět
RV

Richard Vacek

6.5.2026 08:15
Nemocná velryba se vydala do málo slaných vod na léčení. Záchranáři ji dopravili do slaného moře a tam chorobě podlehla.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

6.5.2026 09:08
Tak to musí být pro novináře tragédie! Čekali seriál článků zvaný jako
"sledovačka" a ono nic. Někteří lidé falešně polidšťují zvířata a působí
jim naopak zlo. Potřeba sledovat zvířata doslova až do "ložnice" jim
působí stres a je zbytečný. Copak musíme vědět o každé minutě jejich
života? S výhradou to beru u hospodářských a zdomácnělých zvířat pod
neustálou kontrolou, ale když vidím záběry z fotopastí, kde je rys, či
vlk se sledovacím obojkem, tak si říkám co na tu "ozdobu" říká on sám.
Ohánět se zvykem je sice možné, ale není to zvyk vynucený? Nosil by ten
obojek dobrovolně, kdyby si mohl vybrat? Nosil by takový obojek samotný
ochranář? Já nikoliv. Mi v zaměstnání vadila i vázanka a nikdy jsem si
na krk nevěšel ani řetízky a jiné "ozdoby". Kdyby to bylo přirozené, tak
nás tím vybavila už příroda a ta nám nenadělila ani škrtící oděvy atd.
Je mi těch sledovaných zvířat líto, protože je to odlišuje od těch
nesledovaných a ony cítí, že jsou díky obojkům atd. jiné, než ostatní.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

6.5.2026 09:10 Reaguje na Břetislav Machaček
Většině ochranářů je jich také líto, ale říká se tomu běžně "nutné zlo".
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist