Vláda by měla podle KDU-ČSL zvýšit důraz na domácí výrobu energií a pomoct potřebným

Situace na Blízkém východě doprovázená zvýšením cen paliv by se měla podle opozičních lidovců odrazit ve větším důrazu státu na výrobu energií na vlastním území, a to od jaderné energie po tepelná čerpadla. Exministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) novinářům řekl, že požádal o svolání sněmovního podvýboru pro energetiku. Chce na něm vyzvat vládu mimo jiné k větší podpoře výroby tepelných čerpadel. Kvůli válce se dál prudce zvyšují ceny ropy a velkoobchodní cena plynu pro evropský trh výrazně kolísá. Kabinet Andreje Babiše by podle lidovců měl také zacílit na skutečně potřebné v dotačním programu Nová zelená úsporám. Obecně podle bývalého ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) platí, že u pohonných hmot a plynu má stát dostatečné zásoby. Počítá s tím, že vláda bude situaci monitorovat, nepřistoupí podle něj k zastropování cen, jak strany nynější vlády z opozice žádaly před lety v době energetické krize spojené s konfliktem na Ukrajině. Zastropování cen by Jurečka nadále považoval za špatný krok. Pokud by ceny opravdu hodně vzrostly, u firem by viděl jako východisko snížení spotřební daně, případě i daně z přidané hodnoty obecně.

Ministerstvo financí informovalo, že začne monitorovat výši marží u čerpacích stanic. Chce zabránit jejich neúměrnému zvyšování v souvislosti s vývojem cen ropy, které na světových trzích zdražují po začátku konfliktu v Íránu. Pohonné hmoty v Česku po sobotním zahájení bojů na Blízkém východě výrazně zdražily. Nafta se v současné době prodává za průměrných 35,10 koruny za litr, což je o 2,13 koruny více než před týdnem. Cena nejprodávanějšího benzinu Natural 95 se od té doby zvýšila v průměru o 1,21 koruny na 34,68 koruny za litr. Analytici očekávají, že zdražování bude pokračovat.

Podle lidovců by měl stát s ohledem na ceny energií pokračovat v podpoře sociálně ohrožených skupin prostřednictvím programu Nová zelená úsporám. Nová vláda nejprve s pokračováním dotací na energetické modernizace domů nepočítala, později ustoupila s tím, že změní pravidla programu, větší prostor chce dát formě půjček. Jurečka s Hladíkem dnes upozornili na to, že tak by se program vrátil k podpoře středně a výše příjmových rodin, které si mohou dovolit renovace zahájit bez prvotní zálohy státu. Prioritou má podle Jurečky ale zůstat hlavně pomoc nízkopříjmovým, a to i s pomocí nových nástrojů, například systému nové sociální superdávky, prostřednictvím které by mohli být potřební oslovováni. Stát by podle Hladíka a Jurečky také neměl rezignovat na související poradenskou činnost.

Program Nová zelená úsporám funguje od roku 2009 jako finanční nástroj motivující majitele k renovacím bytového fondu a snižování spotřeby energií. Za dobu jeho fungování podpořil na 600 000 domácností, z toho dvě třetiny od roku 2021, odkdy podle resortu činily investice do energetických úspor domácností zhruba 55 miliard korun.

---

reklama

---