Vláda schválila novelu lázeňského zákona
Důvodem pro stanovení akčních limitů jako hodnoty znečištění ovzduší, ke které by mělo vnitřní území lázeňského místa směřovat v případě, že je tato hodnota překračována, mělo být podle něj definování vhodného prostředí k poskytování lázeňské péče.
V současné době mají poskytovatelé lázeňské péče povinnost předložit ministerstvu každých pět let zprávu o stavu klimatických podmínek v místě. Nově měli mít povinnost podnikat společně se státní správou a samosprávou aktivní kroky a snažit se o trvalé zlepšení stavu ovzduší v lázeňském místě. Jako aktivní kroky MZd navrhovalo například řešení dopravy, centrálního vytápění, způsobu úpravy zeleně nebo hluku. Pokud by nebylo ovzduší dostatečně čisté, mohlo by MZd nařídit obci trvalý monitoring a zprávy žádat každý rok.
Kromě MŽP, které se domnívalo, že MZd zasahuje do jeho kompetencí, kritizovala návrh také například Hospodářská komora ČR nebo Karlovarský kraj, na jehož území je šest lázeňských měst. Na seznamu jich je 39, nejvíc v Karlovarském a Olomouckém kraji, hlavně v Jeseníkách (5), ale také v kraji Ústeckém (5), Královéhradeckém (4), Zlínském (4), Jihočeském (4), Libereckém (2), Jihomoravském (2), Moravskoslezském (2), Středočeském (2), Plzeňském (1) či Pardubickém (1). V červenci přibyl jako poslední Frymbuk, který leží u jihočeské nádrže Lipno.
V Česku existuje 93 registrovaných poskytovatelů lázeňské léčebně rehabilitační péče, dohromady mají 25 000 lůžek a zaměstnávají 11 000 lidí. V roce 2022 se v nich léčilo přes 842 000 lidí, z nich asi 293 000 byli cizinci. Léčebných pobytů bylo 216 000, necelá polovina hrazená zdravotní pojišťovnou.
reklama
Vědci našli v minerální vodě v několika evropských zemích "věčné chemikálie"
Spotřeba veterinárních léčiv v Česku klesla od roku 2008 o dvě třetiny
Odborníci od začátku měsíce řešili 230 podezření na otravu houbami, jednu vážnou
