Vlci se vracejí od 90. let, jsou většinou v horských oblastech Video
Na území ČR se vlci začali vracet v polovině 90. let minulého století, v Beskydech byl například poprvé ověřeně pozorován v roce 1994. Zvířata pravděpodobně přišla ze Slovenska.
Kromě Beskyd se vlci postupně objevili v Jeseníkách a Rychlebských horách, v Lužických horách, v Krkonoších, v okolí Máchova jezera na Českolipsku, na Šlukonovsku a Děčínsku, na Broumovsku, ale i na Šumavě a v Krušných horách. Vlci v českých horách pocházejí podle odborníků z Německa a Polska. Loni byl usmrcen vlk na dálnici D1 na Vysočině a zaznamenán jeho výskyt ve Žďárských vrších. Letos byl potvrzen výskyt vlků v oblasti Novohradských hor na Českobudějovicku a okolí Třeboně na Jindřichohradecku, ti pravděpodobně přišli z Rakouska. Vlci se zřejmě objevili i v Českém středohoří na Litoměřicku.
Podle loni zveřejněné studie, ve které odborníci analyzovali data získaná při desetiletém monitoringu šelem mezi roky 2003 a 2012, počty vlků v Beskydech stagnují. Vliv na velikost vlčí populace má podle vědců zřejmě i legální lov těchto šelem na Slovensku. Podle hlavního autora studie Miroslava Kutala z olomouckého Hnutí Duha se od roku 2013 výrazně rozšířilo území, kde je vlk na Slovensku celoročně chráněný. Navzdory lepší ochraně se zatím vlkům nepodařilo založit smečku v Beskydech, tři jiné smečky se ale podle studie od roku 2014 vytvořily v Čechách.
Přínosem vlka v krajině je podle ochránců přírody regulace přemnožených zvířat, jako jsou divoká prasata, daňci, jeleni a srnci.
Negativní stranou návratu vlků jsou škody, které způsobují především chovatelům hospodářských zvířat, hlavně ovcí. Napadení stád vlky jsou hlášeny nejčastěji z Beskyd, například v letech 1994 až 2002 podle odhadu správy Chráněné krajinné oblasti Beskydy zardousili a roztrhali přibližně 300 ovcí. V roce 2016 byl zaznamenán první případ napadení skotu velkými šelmami v Krkonoších, vlci zde koncem srpna zabili dvě telata.
Škody způsobené zákonem chráněným vlkem chovatelům proplácí stát, respektive krajské úřady, například Královéhradecký kraj do poloviny letošního června vyplatil chovatelům z Broumovska na náhradách škod způsobených vlky 492.887 korun. Chovatelé také mohou na zabezpečení pastvin před útoky vlků na domácí zvířata či pořízení pasteveckého psa čerpat dotace.
Vlci podle odborníků nikdy neútočí na lidi, jsou velmi plaší a kontaktu s člověkem se vyhýbají. Jiří Bureš z Agentury ochrany přírody a krajiny v květnu řekl, že útoky na lidi se nestávají ani v divoké přírodě v místech, kde je populace mnohem vyšší. "Lidé by měli vědět, že od počátku století nebyl v Evropě zaznamenán jediný případ napadení člověka vlkem. Pastevci si za dlouhá desetiletí, kdy v Beskydech vlci nebyli, odvykli využívat pasteveckých psů, kteří stádo chrání v noci," řekl v roce 1999 ekolog Mojmír Vlašín.
V české krajině se v posledních letech objevilo několik dalších dříve vyhubených druhů, k nejznámějším patří rys ostrovid, bobr evropský či losos obecný. Řada dalších tradičních zvířat naopak z přírody mizí, zcela zmizelo několik druhů ptáků (poštolka rudonohá, polák malý, mandelík hajní), populace některých hojných druhů velmi poklesly (například koroptev polní), výrazný pokles populace nastal například u perlorodky říční, hnědáska osikového, užovky stromové a mnoha dalších.
Vyhláška ministerstva životního prostředí uvádí ve výčtu desítek kriticky ohrožených druhů živočichů i 12 druhů savců - vedle vlka, rysa či medvěda například i kočku divokou, sysla obecného, plcha zahradního, tchoře stepního a několik druhů netopýrů.
reklama