Vojenské lesy nasadily proti kůrovci na Šumavě a v Brdech družice a umělou inteligenci

Radost ekologů jak příroda sama přírodně překonala kůrovcovou kalamitu v NP mi připadá jako radost rodičů, jak potomek bez pomoci překonal chřipku. Přitom chřipka může mít zničující následek na srdce, ledviny, zánět mozku.
Existuje prevence: posílení imunity, otužování, sport, celkové zdraví, ale i roušky, nechodit v epidemii tancovat.
I v přírodě existuje prevence- kůrovec posihuje nemocné stromy, usilovat o zdraví rostlin, bědování nad suchem a oteplováním asi nestačí, jsou druhy, které jsou odolnější, pestrý les, les zachycující vodu. Srážky již jsou přívalové, není několikadenní jemný deštík- tomu všemu je třeba se přizpůsobovat, ne jen hořekovat, fiktivně snižovat CO2. Jsou potřebné meze na polích na zachycování vody, organika v půdě.
Přírodní postup v NP znamená, že sama příroda si zvolí to, co je nejsilnější, nejzdravější, nejlépe prospívající. Umírající smrkový les v NP není zdravý, není přírodní. Civilizace nemůže jen tak přihlížet. Člověk už má jiné povinnosti.

Umírající smrkový les v NP není zdravý, není přirozený. Přírodní je celý vesmír.

Včetně všech katastrof.

Takže je to přírodní, ale není to přirozené? To si dost odporujete.

Neodporuji. Přirozené je to co bývalo dlouhá léta jako biotop. Ve střední Evropě lesy dlouhodobě (tisíce let) obhospodařované, na Sibiři nebo v Kanadě i ty o které nikdo nezavadil, třeba kůrovcové nebo požářiště.

Nejlepší prevence proti kůrovci , byla zaměstnanost místních lidí , co byli denně v lese v práci , myslivci , prostě lidé ze vztahem k prostředí ve kterém žijí a na které jim záleží . Kdy přišel dřevorubec ráno do práce a hned hlásil hajnému že večer při čekané si všiml brouka , druhý den se kácely napadené stromy ……
Likvidací místních hajných , koní , dřevorubců , pěstevní a myslivosti . Zaměstnáváním cizích lidí a velkých firem kterým jde pouze o zisky , nezájem o les jako prostor pro život , pronájem honiteb lidem kterým jde pouze o lov jako zábavu , došlo k likvidaci našich lesů . Les není fabrika , družice je drahá alternativa která může trošku pomoct ale pokud nebudou dělat v lese lidi co jim na něm záleží , co ho znají jako svoje boty , nic to nenapraví .

To byla takzvaná plná zaměstnanost. Dnes už to tak není, takže kdo by to platil dnes?
Příklad: Polesí má dnes jednoho hajného, dvě osobní auta a dva lidi pro celoroční práci v lese. Nic víc. Dřív mělo polesného, technika a pět hajných, 10 lidi v pěstební, tak čtyři v těžební, traktor s řidičem a dva koně a dva kočí. A zázemí lesního závodu s dalšími lidmi, traktory nákladními auty, atd.
Proto bylo možné sledovat každý strom a každou lišku.

A proto bylo možné pěstování monokultur. Dalo se to uhlídat. To dnes už možné není. Jenže lesy takové zůstaly, u nich změnit režim nejde ze dne na den.

Polesí má dnes , lesního správce a pár revírníků tak nějak podle velikosti . Prodává dřevo na stojato , zadává práci v lese lidem kteří ji soutěží , ani jednomu z těch lidí na lese a zvěři v něm nezáleží , jsou to státní zaměstnanci žijící obvykle mnoho km od lesa který zpravují . Les podle toho vypadá , někdy se do něj zajděte podívat , to jestli vaše oči něco uvidí nevím

To jste ale o úroveň výš. To, co je dnes pro vás polesí, tedy Lesní správa, je dřívější centrála lesního závodu.

No a že dříve měli lidé k lesů jiný přístup není jen věcí organizační, je to stavem a úrovní celé společnosti. Dříve lidé z lesa přišli domů ve dvě a šli si na zahradu a na své malé domácí hospodářství. A večer měli čas jít na čekanou.
Ani to dnes nejde. Když přijdete z práce v pět, nemáte ani čas, ani energii na sezení na posedu. Vše je prostě jinak. Celkově je život ve společnosti jiný a jinak rozdělený. Viditelným a názorným příkladem můžou být děti. Dřív přišly v jednu ze školy, a když neměly nějaké povinnosti v domácnosti, tak vypadly ven. Stejně nebylo co jiného dělat a doma by jen překážely. Dnes přijdou ze školy ve tři pak mají další zájmové aktivity, a hlavně doma mnohem víc možností pro seberealizaci a využití času (sport, mobil, počítač,...). A tak už neletí ven, mají jiné věci, jinou zábavu. Vlastně se dá říct, že na lítání po venku už dnes nemá nikdo čas. Ani děti, ani dospělí.

V podstatě je celý bývalý Lesní závod s několika stovkami lidí nahrazený Lesní správou se správcem a pár revírníky tak nějak podle velikosti (asi revírníků).
Z toho je snad už zřetelnější, že je dnes vše jinak a nelze sledovat každý strom a každou sojku.
A pro ty, kdo by to chtěli vrátit - znovu přečíst můj předchozí příspěvek o plné zaměstnanosti a kdo by to platil.

Doplněk: smrkový les v NP by byl přírodní, kdyby sama příroda nenašla jiné lepší řešení- a to je sporné.
Jsou to spíše hypotetické konstrukce a úvahy s realitou málo společné.

Před 40 lety zpívali posměšně takoví jak vy, že kousek lesa zbyl někde u Semil. Výsledek aktivistického přístupu je, že ani tam už není.
Jediné málo poškozené lesy má knížepán Kinský u Žďáru, který se drží rodových zvyklostí a své hajné nezrušil. A to jsou lesy v CHKO.

1* Preventivní opatření jsou základ úspěchu. V sm monokultuře to platí dvojnásob, zejména při klimazměně a delších obdobích sucha. Pro mě jsou toto (hajní) lesní inženýři, nikoliv lýkožravý brouček.

Protože si to může dovolit.

"Výsledek aktivistického přístupu je, že ani tam už není."
Ironií je, že jste to právě vy, kdo tu neustále považuje lesy za nelidské a propaguje jejich vypásání a likvidování, a přeměnu na lesostep.

Lež jako věž. Propaguji to jen tam, kde se takhle hospodařilo v minulých staletích a to je jen několik procent lesa v majetku státu. Jde většinou malé části NP a nebo CHKO..

"kdo by to platil"
Bývalo zvykom z výnosu z ťažby dreva. Pravda, z lesov ochránených pre lykožrútom, nie zničených bezzásahom.

Obávám se, že les neposkytuje takové výnosy, aby si majitel lesa mohl dovolit zaměstnávat a platit v podstatě zbytečné lidi a jejich techniku - a to jen proto, že by se v létě mohl objevit kůrovec, což nikdo předem nijak nepozná.

Velmi podobné je to i v zemědělství, kde se pravidelně setkáváme se situací, že nejsou lidé na sklizeň a podobně.
A lesy i pole se v tomto časově shodují a nečekané vícepráce tam probíhají ve stejnou dobu.

A to jste si vzpomněl na bramborové brigády nebo na co?

Že sa objavil lykožrút lesník poznal a napadnutý strom urýchlene vyťažil. Správne obhospodarovaný les poskytoval také výnosy, ktoré pokryli všetky pestovné činnosti, obnovu, výchovu aj ochranu lesa, zaplatili ťažbu a ešte mal z nich vlastník úžitok finančný a celá spoločnosť úžitok celospoločenský - ako obnoviteľný zdroj suroviny plus plnenie mimoprodukčných funkcií lesa. Na tom bol založené hospodárenie v lese od čias Jozefa Dekréta Matejovie.

Jenže to bylo v 19. století. Dnes je opravdu hodně věcí hodně jinak.

Minimalismus není vždy to pravé...

Nepísal som "v časoch" ale "od čias".

To je "znalec", kterému pojem hospodářství je nekonečně vzdálen, pěstoval maximálně kaktus, a i les potom potřebuje jen déšť a jednou za sto let vytěžit - jak snadné!-)

Už jste zkusil vozit po pasece na kolečku ten 50litrový barel s vodou, jak jste tu minule zcela vážně navrhoval?

Kolca s pískem jsou jen ve filmu, v reálu se jezdí s prázdnými. (Vidět, že máte vobě ručičky levý)

je to marný , je to marný , je to marný

Stále tomu nerozumíte? To nevadí.

Naopak , díky vám jsem to pochopil. Opravím daňové přiznání a jdu se zastřelit .

I teorie bezzásahovosti je v některých oblastech prospěšná a nutná, paušálně však pro přírodu nepříznivá.

Teda jo, ale jen ve velmi málo případech.

Největší chybou je, když se fungující praxe mění pouze ideologicky. Po
plyšáku byly sprostými slovy STÁTNÍ a DRUŽSTEVNÍ. Obojí bylo třeba co
nejdříve a za každou cenu zlikvidovat. Toho se u Státních lesů dosáhlo
restitucemi s rozdrobením lesů mezi restituenty bez potřebných znalostí
a potřebných kapacit k hospodaření v lese. No a zbytek státních lesů
se ocitl v situaci, kdy se revíry vynětím svých částí restitucemi
zmenšily a ubyla potřeba revírníků, kteří se nyní pohybují místy na
ploše 5 bývalých revírů. Náš revírník se zbytkovými státními lesy
působí na území dvou okresů se stovkami parcel na desítkách katastrů.
Jeho předchůdce ani nevěděl, že lesík na který ho upozorňuji má ve
své správě. Pak je těžké taková správa, kde se i těžba musí řídit
ekonomicky a těžit deset stromů je ztrátové. No a největší chybou
byla likvidace vlastních čet těžařů, dopravců a pil na zpracování
dřeva. Vše se zdlouhavě soutěží a výsledkem je prodleva vyhovující
škůdcům k rozmnožování. To co se dříve likvidovalo v počátku, se
buď netěží vůbec a nebo až po výletu brouka a zasažení širokého
okolí. Teprve tehdy má o těžbu zájem velká firma, která o těch 10
prvně zasažených stromů zájem neměla. No a malí vlastníci? Ti často
ani nereagují na výzvu lesního správce preventivně vytěžit zasažené
stromy a někteří ani nejsou dosažitelní. Toto vše mám z prvé ruky
od revírníků, lesních dělníků a jednoho z bývalých ředitelů LS. Ti
všichni jsou z toho zhnuseni, když vidí zmar jejich celoživotní
práce zaviněné pouze ideologickými důvody s nesmyslně nastaveným
hospodařením v lesích. Ono je navíc smutné, když revírníkovi stát
prodá střechu nad hlavou(hájovnu) zbohatlíkovi a nabídne mu nájemní
byt na městském sídlišti, aby se stát ideologicky ZBAVIL ZBYTNÉHO
MAJETKU. Bylo to rozhodnutí vlády, která potřebovala prodejem těch
hájoven zalepit díry ve státním rozpočtu. Vulgárně se tomu říká
"prožrat majetek státu" a ještě nadělat dluhy. To opravdu není
dobré hospodaření, ale cílená likvidace státního majetku. To, že
nahradíme revírníka majícího čas být v terénu drahou družicí a
umělou inteligencí neznamená, že se zlepší boj proti škůdci.
Ono i tak bude mít před zásahem poslední slovo pouze fyzická
osoba, která o těžbě rozhodne. Opět to bude o tom, zda vytěží
prvých 10 zasažených stromů a nebo bude muset čekat na výsledky
soutěže a bude se těžit až kalamita. Je třeba se vrátit k vlastní
okamžité havarijní těžbě a nečekat na rozmnožení, kdy se těžba
vyplatí velkým firmám. Kdysi jsem fandil elektronice v tom, že
lidem ušetří práci, ale nastal mnohde pravý opak a k duplicitě
elektroniky a šanonu s výtisky z PC přibyla zbytečná evidence
a jiné záznamy. Uvedu příklad mistra v provozu chodícího kdysi
s notesem a tužkou mezi stroji a dohlížejícím na kvalitu práce,
který nyní nevystrčí z kanceláře od PC nos, do kterého už musí
zapisovat údaje i parťáci a někteří dělníci. Je to pouze o zcela
zbytné práci(evidence atd.), která je zdržuje od skutečné práce.
Taktéž dopadli ti revírníci a zemědělci, kteří plní paměť PC na
úkor práce v lesích a na polích, pouze proto, aby nějaký ouřada
z těch údajů vytvořil grafy a tabulky ke zdůvodnění své pozice.
Požaduje tak stále více vstupních údajů, aby měl co zpracovat a
dokázat, že bez něho nevyroste ani strom a stéblo pšenice. To,
že to bez těch ouřadů a PC šlo tisíce let nám nějak nedochází.

Nejsem lesník, ale stejně by mě zajímalo, co s tou družicí bude její majitel dělat, až ty sledované stromy v lese nebudou jednoho druhu, jednotného věku a budou smíchány s jinými druhy stromů, keřů a listnáčů. Jak v tom barevném chaosu, včas najde napadený strom, podle množství chlorofylu v jeho jehličí, nebo v listech.
Anebo, že by zase nějaký šikula vymyslel, že se nadále budou vysazovat jednotné lesní plantáže, ale teď již budou hlídané z vesmíru, tou jeho družicí, a proto již není třeba smíšený les?

To si vysvětlujete zcela špatně. Družice není jako dron, který si koupíte a létáte si s ním nad střechou. Družici se nekoupíte, na to nemáte. Družice patří nějaké společnosti, která je provozuje a prodává její služby, a létá tam roky. Vy si pouze objednáte a zaplatíte snímky určité oblasti v určitou dobu, no a ty pak nějak vvyhodnocujete. Vyhodnocování s využitím umělé inteligence přináší dříve nemyslitelné možnosti.
Ta družice vidí nejen les, vidí vše, i váš dům, a to velmi detailně. Kdo takové snímky využívá a vyhodnocuje, to už je na vaší fantazii.