Voda v krajině se musí řešit jako celek, vyzvali vědci politiky
"Jsme hluboce znepokojeni dlouhodobě nepříznivým vývojem hospodaření s vodou v naší zemi, která je zcela závislá na srážkách," uvedli vědci v dopise určeném politikům. Krajina podle nich ztratila schopnost zadržovat vodu, což se projevuje tendencí k suchu a srážkám, navíc se krajina bez vody rychle přehřívá. "Opatření, která se udělala, jsou zaměřená na jednotlivé prvky, ale krajina je propojená," řekl Rulík.
Česká krajina podle něj dosud doplácí na změny v zemědělství po kolektivizaci v 50. letech, kdy se odvodňovaly podmáčené půdy, rovnala koryta menších toků a stavěly jezy na těch větších. "Třeba na Moravě bylo jezů postaveno tolik, že se projevuje potamalizace. To znamená, že vzdutí nad jezem, kde voda zůstane téměř stát, dosahuje téměř až k dalšímu jezu. Sled jezů změní tekoucí řeku ve sled nádrží," uvedl. Má to za následek hromadění sedimentů, škodlivých látek, změnu dna a také změnu organismů včetně ryb.
Naopak menší řeky a potoky se mnohdy potýkají s opačným problémem, jsou vyspádované, vybetonované a voda jimi rychle odteče. "Ztratí tak kontakt s podzemní vodou. V přírodě je to zásadní jev, že hladina podzemní vody kopíruje hladinu vody v korytě," vysvětlil Rulík. Narovnané vybetonované potoky a říčky navíc nemohou svou energii uplatnit v meandrech, proto se v nich rychleji vymílá dno a tok se zahlubuje. "Příkladem je Morávka u Frýdku-Místku, která má zahloubení devět až jedenáct metrů. Automaticky klesá i hladina podzemní vody," vysvětlil vědec. I když se rovnání a betonování koryt dnes už nedělá, podle Rulíka se stále plánují opatření, která mohou uškodit udržení vody v krajině, jako jsou nedůsledně promyšlené přehrady.
Otevřený dopis je určen hlavně pro politiky, vědci ale chtějí na problém s vodou a stavem krajiny upozornit i veřejnost. Jeho text vznikl na limnologické konferenci v Jizerských horách na konci června. Limnologie je obor, který se zabývá veškerými kontinentálními vodami. ČLS má více než 200 členů, jsou mezi nimi odborníci z univerzit, výzkumných ústavů i podniků spravujících vodní toky.
K lepší péči o krajinu vyzvala politiky nedávno i Platforma pro krajinu, což je uskupení vědců, které koordinuje Botanický ústav Akademie věd. Platforma se zaměřuje více na stav lesů, zabývá se ale i stavem půdy a zadržováním vody v krajině.
reklama
Další informace |
Dále čtěte |
Závlahy jsou v ČR jen na čtyřech procentech zemědělské půdy, postupně přibývají nové
Jižní Morava vysychá, přípravy staveb zavlažovacích zařízení jdou ale pomalu
V krajině na jihu Čech je nyní méně vody, než bývá zvykem ve stejném obdobíOnline diskuse
Všechny komentáře (6)
A přitom po celou dobu socialismu celému národu vtloukali neustále do hlav obehranou písničku, že půda se musí chránit, neboť na ní roste chleba a maso a stát má být v potravinách soběstačný.
A pak přišla revoluce, "hloupé" komunisty nahradili Havlem slibovaní nekomunističtí "odborníci" kritizující permanentně dobu minulou a najednou to tu už máme - mrtvá půda, na polích skoro nulový život, všude beton, železo a asfalt, povodně, sucha, bláto s kukuřicí až v bytech, kůrovec, obaleč, otrávené ovoce z Polska ...
Takže bych tu kritiku tehdejší správy krajiny moc do lidí nešířil.
Jan Škrdla
16.7.2018 17:32 Reaguje naSouhlasím s tím, že vše nelze házet na komunisty. Člověk bojoval s přírodou už od pradávna. Mnoho věcí z toho, co se uvádí v článku, se událo už za první republiky (např. regulace vodních toků).
Na druhou stranu nelze souhlasit, že to bylo za socialismu super. Je sice pravda, že se půda více chránila proti zástavbě, že cílem zemědělství byla potravinová soběstačnost, že se dodržovaly osevní postupy a více používala organická hnojiva (např. hnůj). Bohužel je také pravda, že se zrušily meze, vykácely mnohé remízky a staré sady, pokračovalo se v regulaci vodních toků, odvodňování půd - mnohdy nesmyslnému.
Milan Milan
16.7.2018 22:15 Reaguje naJan Škrdla
16.7.2018 23:27 Reaguje na Milan MilanPíšete, že se zvýšily zásoby povrchové vody. Zajímalo by mě, kde jste přišel k tomu číslu. Bylo to zejména díky přehradám, které se ale zanáší sedimenty a tím se retenční prostor zmenšuje. Příkladem takového díla, kde se to nedomyslelo jsou Nové Mlýny.
Díky odvodnění snížila retenční schopnost půdy a díky regulaci řek a potoků voda rychleji odtekla z krajiny.
V dnešní době se k tomu přidává utužení půdy těžkou technikou a eroze.
Vašemu rozhořčení nad "kšeftováním s krajinou" rozumím, ale mnozí z těch co na tom vydělávají si svou pozici vybudovali již za komunismu.
Co se týká vodních ploch, zůstal bych u odbahňování a stavby rybníků, do stavby nových přehrad bych se raději nepouštěl. V údolní nivě bych preferoval mokřady a lužní lesy.
To že se veškerá dešťová vodo odvede do kanalizace je samozřejmě špatně, ale z velké části je to přežitek z doby, kdy bylo vody dostatek.
Na závěr, náprava současného stavu bude sice těžká, ale bude možná.
Jan Škrdla
16.7.2018 22:57 Reaguje na1. "A co, ze se zrušily meze" - to si asi říkali soudruzi taky. Vodní a větrná eroze je asi moc netrápila a biodiverzita taky ne. To že sem chodili cizinci lovit bylo hlavně díky, že sem ještě nedorazila chemie. To se ale na přelomu 70-tých a 80-tých let změnilo. viz odkaz (podívejte se na jarní kmenové stavy zvěře):
https://www.czso.cz/csu/czso/historie-a-soucasnost-lesniho-a-vodniho-hospodarstvi-n-e7lyl6x4da
2. Co jsou podle Vás hloupé žvásty? To, že těch mezí máme tak málo, je důsledkem z části pozůstatku socialistického myšlení (proč mít v poli něco neproduktivního), z části kapitalistického uvažování (proč si snižovat zisk), také nevhodně nastavených dotací a v neposlední řadě v důsledku nevhodné majetkové držby a uspořádání pozemků (kdy se hospodaří převážně na pronajaté půdě a uspořádání parcel neumožňuje nějaké rozumné zásahy). Naštěstí existují i výjimky.
3. Staré zahrady a sady - mizely už za socialismu, znám pamětníka toho, jak družstvo zlikvidovalo sad na snad nejprudším kopci a teď je tam hádejte co - kukuřice. Na druhou stranu nedaleko od nás přeměnili docela velký sad na ornou půdu, tak někdy před 3 lety.
4. Regulace toků - např. na Moravě začaly v 19. století za Rakouska-Uherska. Za první republiky se v nich pokračovalo a za socialismu se regulovaly i drobné vodní toky. Prosím, můžete uvést, která meandrující řeka byla regulována po roce 1989.
5. extrémy počasí - z části důsledek klimatických změn, z části důsledek stavu krajiny (viz malý vodní cyklus).
Jinak v návaznosti na Váš první příspěvek - koho si mám představit pod pojmem nekomunističtí "odborníci".
Na závěr, co se týká současného vývoje, dle mého názoru nejde správným směrem. Z velké části je to ale v důsledku toho co událo v minulosti. Mnozí z těch, na které nadáváte, si za socíku vybudovali kariéru, a pak zavčasu převlékli kabát.
