Výborný: Jsou výrazné propady v podpoře středních zemědělských podniků
Podpora menších farmářů je součástí vládního programu. "Vidíme, že jsme napravili podmínky pro malé zemědělce, kteří neměli spravedlivé postavení, ale současně jsme způsobili to, že poměrně markantní dopad není ani tak na ty největší podniky, ale na ty střední," řekl Výborný. Jde podle něj o propad ve výši milionů korun ročně.
Výborný poukázal na to, že středně velké podniky jsou důležité pro živočišnou výrobu, a i proto by se mělo přistoupit k opatřením, která by propad dotací zmírnily. Řekl, že bude otázkou, zda se podaří nalézt shodu s nevládními organizacemi, jako je Agrární komora nebo Asociace soukromého zemědělství. Diskutovat by se o tom podle něho mělo i na úrovni vládní koalice.
Změnu ve výši podpor způsobilo nové nastavení takzvané redistributivní platby, kterou zemědělci získávají na prvních 150 hektarů půdy. Od loňského roku se na ni rozděluje 23 procent z celkové částky na přímé platby. Minulý rok rozhodnutí zavést ji v takové míře vedlo i k protestům Agrární komory ČR a Zemědělského svazu ČR.
Za loňský rok dostanou zemědělci v základní platbě na hektar 1760 korun a k tomu je doplňková redistributivní platba 3536 korun na hektar. Například podnik se 150 hektary dostane na základní platbě s označením BISS a redistributivní podpoře na jeden hektar zhruba 5296 korun. Pro podnik se 350 hektary je to 3275 Kč, tedy přibližně jako loni. Podnik se 600 hektary pak bude mít v průměru na základních platbách proti farmě se 150 hektary zhruba poloviční podporu. Pro farmu s 2000 hektary vychází pak průměr na jeden hektar na zhruba 2025 Kč. Loni byla sazba na přímou platbu s názvem SAPS 3213,91 Kč na hektar.
Ředitel Zemědělského svazu Jan Ulrich již dříve ČTK řekl, že pro podniky, které budou mít nižší podporu, to bude znamenat horší prostor pro investice a další rozvoj, zvětší se tedy rozdíly mezi menšími farmáři i středně velkými podniky. Průměrná velikost členů svazu je kolem 1200 hektarů, jsou ale i družstva se 3000 hektary, uvedl.
Prezident Agrární komory Jan Doležal ocenil, že se chystá úprava dotací a s ministrem se shodne na tom, že podpořit potřebují hlavně střední podniky, řekl ČTK. Podotkl, že často jde o menší vlastníky půdy, kteří se po restitucích v 90. letech rozhodli společně hospodařit. "Současné nerovné nastavení redistributivní platby, kterou zemědělci získávají na prvních 150 hektarů půdy, ohrožuje budoucnost živočišné výroby a speciální rostlinné výroby v Česku, kterým se právě tyto podniky ve velké míře věnují," dodal.
Ministr poukázal na to, že nastavení redistributivní platby je výsledek velmi složitého kompromisu a není to téma, které by se mohlo otevírat. Uvedl, že jednou z možných cest je například úprava obhospodařované plochy, na kterou se platba rozděluje, na více než současných 150 hektarů. Poukázal také na to, že je potřeba shodu na úpravě plánu dotací najít brzy, protože musí projít notifikací u Evropské komise. Shoda by se měla najít v prvním čtvrtletí, doplnil.
Výborný poznamenal, že ve Společné zemědělské politice je i druhý pilíř, tedy program rozvoje venkova, ze kterého lze čerpat podporu hlavně na investice. Upozornil na to, že proti minulému dotačním období se do zemědělství dostane o pět miliard korun více. "Je legitimní debata o vnitřní struktuře rozdělení této podpory," doplnil.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (3)
smějící se bestie
12.1.2024 13:13A pokud má být ČR soběstačná v základních potravinách, jako to bývalo, je to především na velkých podnicích !