Výzkum v Brně se zaměří na volně žijící zvířata ve městě
Projekt se týká středně velkých a velkých savců. "Kromě zvířat divokých, která se zcela cíleně vydají z volné přírody do útrob města či jeho okraje, se zaměříme i na druhy, které si zvykly na přítomnost člověka a staly se stálými obyvateli města, jako je liška, jezevec, kuna nebo zajíc, ale i druhy domácí a toulající se, jako například kočka domácí," uvedl Jakub Drimaj z Ústavu ochrany lesů a myslivosti LDF Mendelu.
Vědci z Mendelu budou sledovat výskyt živočichů na území Brna pomocí fotopastí i ve spolupráci s odchytovou službou a myslivci a bude také zajišťovat sběr vzorků. Přírodovědci pak budou hodnotit zdravotní stav zvířat, a to i těch odchycených nebo usmrcených. Společnost SocioFactor se zaměří na sociologický průzkum vztahu veřejnosti ke zvířatům ve městě a její postoje k možným způsobům řešení konfliktních situací.
Výskyt volně žijících zvířat ve městech s sebou podle vědců nese řadu rizik, ať už z jejich působení v tomto prostředí nebo při kontaktu s lidmi nebo domácími mazlíčky. "Savci jsou jednak možnými přenašeči lymské boreliózy a klíšťové encefalitidy skrze klíšťata, liška je hlavním rezervoárem tasemnice, která způsobuje závažné onemocnění jater. Lišky, jezevci a divoká prasata jsou hostiteli svalovce stočeného," upozornil Drimaj s tím, že problémem jsou také kolize s dopravními prostředky, ničení veřejné zeleně i útoky volně žijících živočichů na domácí zvířata.
Cílem projektu je vypracovat manuál pro města, jak takové situace řešit a jak o nich informovat veřejnost. Návod má zahrnovat i tipy pro obyvatele měst, jak k některým živočichům přistupovat. Projekt začne letos v květnu, skončit by měl v prosinci 2025.
reklama
Využívání veřejných pítek v Brně brání to, že je lidé vnímají jako špinavá
Brno upraví dotační program pro zelené střechy, aby lépe plnily své funkce
Zahradou vily Stiassni mohli lidé letos naposledy projít s výkladem zahradníka