Za činy proti životnímu prostředí mají hrozit vyšší tresty, návrh projedná vláda

Postihy za narušování životního prostředí by se měly výrazně zvýšit, a to až na deset let vězení. Počítá s tím novela trestního zákoníku, která také mění definice současných environmentálních trestných činů a zavádí některé nové včetně postihování pachatelů takzvaných ekocid, tedy nejzávažnějších forem ekologických katastrof. Návrh ministerstva spravedlnosti, jenž vychází z příslušné evropské směrnice, projedná v pondělí vláda.

Autoři novely poukázali na to, že v Česku se zcela zásadní většina protiprávních činů namířených proti životnímu prostředí řeší pouze jako přestupky, což je předmětem kritiky. Nízká je i efektivita postihování tohoto druhu kriminality. V letech 2000 až 2024 bylo za environmentální trestné činy odsouzeno zhruba sto lidí a dále osm firem. Lidé nejčastěji odešli s podmíněným, případně peněžitým trestem. Jen ve dvou případech je soudy poslaly za mříže. Nejvyšší peněžitý trest pro firmu činil 600 000 korun.

Návrh zavádí nový trestný čin "těžké poškození životního prostředí". Ten zahrnuje úmyslné zničení nebo trvalé či závažné poškození půdy, vody, ovzduší nebo ekosystému, a to ve značném rozsahu, na značném území nebo s velkými náklady na odstranění následků. Vztahuje se i na mimořádně hodnotné ekosystémy a stanoviště v evropsky chráněné lokalitě nebo v ptačí oblasti. V základní sazbě za něj má hrozit dva až osm let vězení.

Na tři až deset let se sazba zvyšuje u členů organizovaných skupin, při porušení důležité povinnosti vyplývající z povolání nebo funkce, při získání značného prospěchu či způsobení těžké újmy na zdraví nejméně dvou lidí nebo smrti. Trestná má být už příprava činu.

Vedle úmyslné ekocidy chce zákon postihovat ekocidu spáchanou z nedbalosti, a to rokem až šesti lety za mřížemi. Při porušení důležité povinnosti to má být dva až osm let. U méně závažných případů poškození a ohrožení životního prostředí se zvyšuje základní sazba na šest měsíců až pět let u úmyslu a šest měsíců až tři roky u nedbalosti, při způsobení těžké újmy na zdraví nejméně dvou lidí či smrti má být rovněž možné uložit až desetiletý trest.

Mezi novými trestnými činy je dále "nedovolené provedení záměru podléhajícího posouzení vlivů na životní prostředí" či "neoprávněná recyklace lodi". Za obojí má v základní sazbě hrozit půl roku až pět let odnětí svobody.

U nedovolené výroby a jiného nakládání s radioaktivní, jinou vysoce nebezpečnou látkou nebo s jaderným materiálem má být výslovně trestné i jejich ukládání, přepravení a zpracovávání. K trestnému činu poškození vodního zdroje nově přibyl i neoprávněný odběr vody, přičemž základní sazba se zvyšuje až na tři roky vězení. Sazby mají vzrůst i u neoprávněného nakládání s odpady nebo s chráněnými živočichy, u vypuštění znečišťujících látek či u poškození lesa.

Lhůta k zavedení dané evropské směrnice do českého právního řádu vyprší příští týden, konkrétně 21. května.

---

reklama

---