Záchranná stanice v Bartošovicích loni přijala 2365 zvířat, nejvíc v historii
15.1.2022 01:59 | BARTOŠOVICE
(ČTK)
Nejčastěji se stanice starala tradičně o ježky západní, kterých bylo loni 443. Ježků východních pak 80.
Dalšími nejvíce zastoupenými druhy ve stanici byly loni poštolka obecná, jichž záchranáři přijali 218, rorýs obecný (150), zajíc polní (104), kos černý (90), ježek východní (80), netopýr hvízdavý (78), holub hřivnáč (74), káně lesní (72), veverka obecná (68) a kachna divoká (66). Těchto 11 druhů tvořilo více než 60 procent všech přijatých zvířat.
Oproti předchozímu roku výrazně ubylo ježků západních, jichž loni stanice přijala meziročně o 55 méně. Poštolek bylo o 32 méně, rehků domácích o 34 a kalousů ušatých o 27 méně. Zato se výrazně zvýšily počty přijatých ježků východních (o 33), kachen divokých (o 32), kosů černých (o 31), netopýrů hvízdavých (o 28), zajíců polních (o 27) a holubů hřivnáčů (o 26).
Největší zastoupení měli ve stanici ptáci - bylo jich 1421 zvířat 85 druhů. Savců bylo 928 zvířat 23 druhů, dále bylo mezi živočichy 15 plazů čtyř druhů a jeden obojživelník. Z Moravskoslezského kraje pocházelo 2119 zvířat, tedy 90 procent.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Stanice Pavlov vyhlásila sbírku na chystanou stavbu nového chovného zázemí
Stanice na Litoměřicku se ročně postará o 2500 zvířat, chybí jí finanční jistota
Ježků ve volné přírodě ubývá. Jsou na hranici ohrožených druhů, uvádí ochranářiOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (25)
kk
karel krasensky
15.1.2022 15:59Něco ze života k zachrané zvířat.Jako dítě jsem byl veliký Ace Ventura-zvířecí zachranář.Jednou jsem našel pod el.vedením čápa se zlomeným křídlem.Čáp byl pasívní,stal bez hnutí tak jsem jej popadl a donesl domu na zahradu.Na zahradě jsem čapa postavil a koukal na něj.Najednou uder.Zničehonic mě klovl těsně pod pravé oko.Měl jsem obrovské štěstí,že se netrefil.Mohl jsem stravit celý svuj život slepý na pravé oko.
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
15.1.2022 17:02 Reaguje na karel krasenskyPodobnou zkušenost měl i Gerald Durell. Psal, že těmhle ptákům lesklé oko připomíná rybu nebo něco podobného. Takže při kontaktu s čápy, volavkami a podobnou verbeží je lepší mít tmavé brýle.
Odpovědět
kk
karel krasensky
15.1.2022 18:10 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaJestli máte náladu na dvě výborné knížky tak Jim Corbett-chramový tygr a Jim Corbett-tygři z Kumaonu.Třeba jste četl pokud ne stojí za přečtení.Nevím jestli jsou ted v prodeji nedíval jsem se.Mám staré výdaní z antikvariatu.
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
15.1.2022 18:28 Reaguje na karel krasenskyTu druhou jsem myslím četl. Jo a jak to dopadlo s tím čápem?
Odpovědět
kk
karel krasensky
15.1.2022 18:56 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaUhynul.Pák jsem ještě našel sýce rousného taky zlomené křídlo.Chytal jsem mu jako sráč myši do pastiček nežral taky exnul.Vzpomínám si,že jsem udělal berličku zatloukl ji na zahradě a sýce na ní posadil.Byl ve chvílí okolo něj šrumec od denních ptáku.Snad měl i nějaké vnitřní zranění od nárazu,když měl to zlomené křídlo.V těch ZS je snad největší problém to zraněné,divoké zvíře rozkrmit.
Odpovědět
Karel Zvářal
15.1.2022 19:12 Reaguje na karel krasenskyVýhodu dioptrických brýlí jsem docenil až v čase, co jsem se začal věnovat budkařině kolem puštíka. Samka hlídá hnízdo a na nevítanou návštěvu útočí. Nemíří na hýždě nebo záda, ale hlavu, pokud možno oči. Nejednou mi shodila brýle, podrápala tvář nebo ucho, ale díky krátkozrakosti mám oči zatím na místě:-)
Co se týká té "rozkrmenosti", souhlas. Odnesl jsem kdysi do ZOO samku kalouse, která se zamotala do sítě tak, že její zdlouhavé vyprosťování způsobilo, že odmítala odletět. Seděla na zemi, na tleskání nereagovala. Při návštěvě po týdnu mi ošetřovatel sdělil, že nevzala ani kuřátko... Tak jsem se rozhodl ji vypustit. Dvakrát zakroužila nad nosorožci a zmizela v borovicích. Tehdy byl hraboší rok, jistě váhovou ztrátu rychle dohnala.
Odpovědět
Co se týká té "rozkrmenosti", souhlas. Odnesl jsem kdysi do ZOO samku kalouse, která se zamotala do sítě tak, že její zdlouhavé vyprosťování způsobilo, že odmítala odletět. Seděla na zemi, na tleskání nereagovala. Při návštěvě po týdnu mi ošetřovatel sdělil, že nevzala ani kuřátko... Tak jsem se rozhodl ji vypustit. Dvakrát zakroužila nad nosorožci a zmizela v borovicích. Tehdy byl hraboší rok, jistě váhovou ztrátu rychle dohnala.
kk
karel krasensky
15.1.2022 19:22 Reaguje na Karel ZvářalZdravím.Jestli se mi něco hnusí tak jsou to ZOO.Když tam člověk vídí třeba orla,supa,výra a další jak tupě bez hnutí sedí ve volieře a straví tak celý svuj život tak je mi z toho na blítí.
Odpovědět
Karel Zvářal
15.1.2022 19:34 Reaguje na karel krasenskyMně se nehnusí, beru to jako nutnost pro záchranu genofondu (v řadě případů). Potomci těch supů jsou vypouštěni v místech, kde historicky žili, ale člověk je díky nesmyslnému trávení vyhubil. Hendikepovaná orlice (skaláka) Dina se jako vzorná náhradní matka "Ábelů" postarala o to, že dnes můžeme opět pozorovat tento ikonický druh ve volné přírodě.
Takže jako v mnoha jiných případech i zde platí, že všechno zlé je k něčemu dobré. Jsou potřeba jak zooparky, tak i záchranné stanice.
Odpovědět
Takže jako v mnoha jiných případech i zde platí, že všechno zlé je k něčemu dobré. Jsou potřeba jak zooparky, tak i záchranné stanice.
kk
karel krasensky
15.1.2022 19:46 Reaguje na Karel ZvářalChci se zeptat.Jednou jsem zkoušel velikou budku a těšil jsem se ,že třeba nějaký druh sovy nebo veverka a nic.Snad byla chyba v tom,že jsem nedal žádnou hnízdní podložku.Daváte něco nebo nic.
Odpovědět
Karel Zvářal
15.1.2022 19:52 Reaguje na karel krasenskyVelké dřevěné budky kontroluje kuna, takže vypadají "neobsazené". Plechoval jsem boky, střecha z tvrdé gumy. Nebo plastikáč s vnitřním prknem pro sovu, na střeše opět tvrdá guma, bo kuna je ...
Odpovědět
kk
karel krasensky
15.1.2022 20:01 Reaguje na Karel ZvářalTo mi nedocvaklo.Ty plastové se mi nezdají.Budku jsem občas kontroloval a nikdy ani pírko.Pokud by tam kuna něco zamordovala tak by na dně snad mělo být nějaké peří
Odpovědět
Karel Zvářal
15.1.2022 20:14 Reaguje na karel krasenskyTen pták nemá povinnost tu budku obsadit. Pokud mu nevyhovuje prostředí (ruch, málo potravy, špatný přílet - husté větve...), tak tam nejde. Budkařina je celkem věda, není to jen stlouct pár prken podle návodu a připlácnout (kamkoliv) na strom... A do sovníku výstelku, tj. udusané seno, hrubé řeziny. Míval jsem obsazenost 70%, místy i ke stovce. Je to ovšem běh na dlouhou trať, pro většinu laiků bývá první pokus zároveň poslední...
Odpovědět
kk
karel krasensky
15.1.2022 20:38 Reaguje na Karel ZvářalTak tenhle příspěvek na mou adresu jste těžce nezvladl.Je vhodný pro žactvo ZŠ v ornitologickém kroužku a ne pro člověka,ktrý z okna poslouchá jelení říjí z okna slyší sýčka a ted v noci poslouchá lišky protože mají šuk.Za dne nad domkem krkavci,káně lesní v noci okolo plotu výsoká,srnčí,zbuchtovano od černé kuna za světla na zahradě povedl se i jezevec z okna.V sezoně na zahradě na ořešacích veverky,strakapoudi,žluny tak se mi nesnažte vrtat třetí dírku do nosu na téma umístění budek jejích obsazeností a navíc jste to napsal člověku ,který bal pár lét členem MOSu
Odpovědět
Karel Zvářal
15.1.2022 21:07 Reaguje na karel krasenskyS tím sýčkem v Beskydech jste na mě udělal dojem!-) Zavolejte do Bartošovic, pánové to přijedou verifikovat.
Odpovědět
kk
karel krasensky
15.1.2022 21:20 Reaguje na Karel ZvářalAbychom se dobrali s kým si píšete o budkách.Jako sráč jsm byl spolupracovník profesora Kondělky,který už bude dávno a dávno nahoře.Měl jsem sít budek psal jsem hnízdní karty,vývoj snušky,počet vajíček,líhnutí,uhyn,vylítnutí plus jsem mu zasílal nějaké vzacnéjší pozorování.Pak jsem byl devadesatkách členem MOSu a mám v těch papírových brořurách otištěno jedno raritní pozorování.Vté době po internetu ještě pes neštěkl.Dnes už jde mim o mne MOS,Bartošovice a už ani moc nečtu ornis pozorování na webu.V minulosti tam mám dřemlíka tundrového z období podzhimního tahu pod falešným jmenem
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
15.1.2022 20:09 Reaguje na Karel ZvářalMinulý týden byl na ČT2 pořad o sýčkovi. Ukazovali tam budku pro ně, která byla oplechovaná a nahoře měla z plechu i sedlovou střechu, která asi o 20 cm dopředu přesahovala půdorys budky. Takže pro kunu nepřístupné, ale sýček se tam v pohodě dostal.
Odpovědět
Karel Zvářal
15.1.2022 20:19 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaPro sýčka, podobně jako pálenku, je nutné okolí otvoru plechovat. Dnes sýček hnízdí (ÚSPĚŠNĚ) jen na nepřístupných budovách, příp. v takto upravených budkách. Pokud se rozhodne pro vrbu nebo starou jabloň, postará se o něj téměř jistě přemnožená kuna (většinou skalačka)...
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
15.1.2022 21:15 Reaguje na Karel ZvářalPodle mě je asi nejjistější to oplechování. Nepřístupnou budovu si nějak nedokážu představit. Když mi ve čtvrtém patře běhá po balkóně veverka, ta kuna tu omítku zvládne taky.
Odpovědět
kk
karel krasensky
15.1.2022 21:25 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaNa vlastní oči jsem viděl kunu jak v lehkém rytmu leze po stěně domu s brizolitovu omítkou.
Odpovědět
ZŠ
Karel Zvářal
16.1.2022 08:20 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaVždyť také píšu NEPŘÍSTUPNÝCH budovách. Břízolit byl další hřebíček do rakve, vedle rušení družstev a potažmo domácích chovů, zákazu želez aj., likvidace vysokokmenů (v sadech i kolem cest), vakcinaci proti vzteklině, ale hlavně - obměna generací "řemeslníků", kteří se starali, a dnes už, bohužel, tak maximálně každý desátý ...
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
16.1.2022 12:14 Reaguje na Karel ZvářalDík za upozornění. To víte, já už jsem starší pán a mám delší vedení.
Odpovědět
kk
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
16.1.2022 18:21 Reaguje na karel krasenskyŽeleza a otrávené návnady jsou mi proti mysli. Sklopec, flinta a třeba výrovka nee.
Odpovědět
DA
