Zákon o ochraně přírody a krajiny neodráží zájmy obcí v KRNAP, sdělily Hladíkovi

Novelu kritizují ředitelé všech čtyř českých národních parků. Legislativní úprava by podle nich mohla ohrozit účinnou ochranu přírody. Naopak horské obce chtějí pro národní parky méně pravomocí.
Signatáři dopisu upozorňují na to, že zajistit za současných podmínek rozvoj krkonošských obcí je problém, což podle nich souvisí se specifickými zájmy těchto obcí. Jde totiž o horská střediska s nízkým počtem trvale žijících obyvatel, která se zároveň musí starat o velké množství turistů a vzhledem k nízkému počtu obyvatel nedostávají z veřejných rozpočtů odpovídající podíl daní. Cestovní ruch je podle nich hlavním či jediným zdrojem obživy místních obyvatel.
"Pokud chceme zachovat živou obec, je nutné život v obci a místní komunitu podporovat. I když žije v národním parku. Pokud nebude umožněn přiměřený rozvoj, promění se horské obce v tzv. 'druhé bydlení' bez trvalého života a služeb," uvedli. Zdůraznili, že rozvojem nemyslí výstavbu apartmánových domů, ale zlepšení infrastruktury podporující místní lidi, což často znemožňuje právě omezení kvůli ochraně přírody. "Může to vést k úbytku trvale žijících osob, prodeji nemovitostí víkendovým návštěvníkům nebo intenzivnější přerod v apartmánové bydlení," stojí v dopise.
Overturismus jako problém v Krkonoších nevnímají. Podle nich jsou nadměrnou návštěvností zasažena jen některá místa, jako třeba Sněžka. "Počet lidí na Sněžce neurčuje míru zaplněnosti Krkonoš. Vidíme, že krkonošské ubytovací kapacity mimo zimu nejsou zdaleka zaplněné. Krkonoše nejsou přetížené celoplošně," uvedli.
Uvítali by posílení hlasů dotčených obcí v Radě KRNAP, řešením by mohla být změna systému hlasování v radě, a to tak, že by se počty hlasů vážily rozlohou obce v NP, typem zón, případně mírou využívání turisty. Při patové situaci v radě by mohl rozhodovat nezávislý arbitr, třeba vláda. "Nechceme oslabovat ochranu přírody, ale chceme být aktivními partnery pro hledání řešení, která budou udržitelná a rozumná jak pro přírodu, tak pro místní život," dodali.
KRNAP se i s ochranným pásmem rozkládá na 55.000 hektarech na území okresů Trutnov, Semily a Jablonec nad Nisou.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (8)
vaber
31.5.2025 08:28 Reaguje na Jaroslav ŘezáčRadim Polášek
1.6.2025 09:291. místní obyvatelé jsou někteří v krkonoších (málo desítek procent obyvatelstva, viz jazyková prvorepubliková hranice, doporučuji třeba knihu naše vlast rokytnice, vyšla i v českém překladu a snad ještě není dotisk rozebrán), na šumavě jich je jen pár jednotek. skutečně místní (potomci místních) jsou většinou aktuálně v bavorsku.
2. nevím jak na šumavě, ale když si vezmete jen seznam zaměstnanců krnapu, tak je tam nápadně vysoký výskyt typických krkonošáckých a podkrkonošáckých příjmení. v poměru výrazně větší, než v zastupitelstvech oněch čtyř obcí.
3. intravilány obcí nejsou v krnapu, ale v jeho ochranném pásmu. že zkrachovaly fabriky a byly strženy a místo nich byly postaveny apártmenthausy, za to krnap opravdu nemůže. v ochranném pásmu je naprosto bez problémů mít nějaké neturistický zdroj obživy, třeba truhlárnu, řeznictví, kadeřnictví, prodej elektroniky, opravnu bot... ano, krnap možná bude mít omezující podmínky pro benzínovou pumpu, továrnu na výbušniny nebo práškovou lakovnu.
ergo nedomnívám se, že by o místních nebohých obyvatelích rozhodovali zlí pražáci z krnapu.
Miloš Zahradník
4.6.2025 21:08 Reaguje natypicky ve Spindlu a v Peci strany soucasne 5koalice vyssi procenta hlasu, nez ve vnitrni Praze. Nebude to jenom tim, ze Prazaci ve volbach vcas odjizdeji na sva vikendova sidla.
Plus konstatovani, ze po zaniku temer veskereho prumyslu
jsou na horach nejvetsimi zamestnavateli mestske urady a Krnap. Do jake miry maji Mala Strana a Vrsovice na horach
vlivnejsi lobby, nez domorode obyvatelstvo si netroufam soudit. Jasne, ze je rozdil mezi vyhlasenymi stredisky
uvnitr hor a zchudlym podhurim, treba uz na takovem Tanvaldsku vypada volebni mapa hodne jinak nez v Peci