Zateplovat budovy z tradičních materiálů je nesmysl, tvrdí ochránci památek
Tyto závěry plynou z měření, které provedla anglická Společnost pro ochranu starobylých budov. Podle něj byly při posuzování tradičních domů špatně použity měřící metody, určené pro posuzování moderních stavebních materiálů.
Dnes se pro určování vlastností domů používá součinitel prostupu tepla ‚U?, udávaný v jednotkách W/(m2K) a charakterizující tepelně izolační schopnost konstrukce. Tato hodnota je důležitým výstupem pro certifikaci energetické náročnosti stavby.
Jenže na rozdíl od betonu, ocelových nosníků a moderních cihel vykazují dříve často používané vepřovice, kámen a dřevěné trámy jiné vlastnosti – jsou z prostupných materiálů a vydýchávají teplo ven. Budovy postavené z těchto historických materiálů v naměřené U hodnotě proto rozhodně neskórovaly.
Společnost pro ochranu starobylých budov však trvá na tom, že tento systém hodnocení není pro určení energetické náročnosti starých staveb vhodný. Technicky mají blíž k domům středověkým, a podle slov mluvčích společnosti by tedy neměla být posuzována jako u moderních domů.
Technik Společnosti pro ochranu starobylých budov Jonathan Garlick říká: „Odhadujeme, že skoro osmdesát procent starých domů bylo posuzováno nevhodným způsobem, přitom ve skutečnosti jsou energeticky úspornější, než se zdá.“
Podle něj není samotný hodnotící systém založený na U-hodnotě špatný. Jen se nehodí pro posuzování starých stavebních materiálů. Garlick proto považuje za zbytečné zateplovat staré domy. „Lidé jsou zbytečně pobláznění zelenou agendou a zateplují staré domy, i když nemusí,“ říká Jonathan Garlick. Podle něho platí, že pokud je dům v pořádku, není potřeba ho opravovat. „Pokud se zateplí dům ze starých materiálů neprodyšnou izolací, jeho energetické vlastnosti se naopak zhorší, protože v konstrukci zůstane vlhkost,“ upozorňuje Garlick. Podle něj se tradiční materiály s vlhkostí přirozeně vyrovnávaly. Zateplením se tato vlastnost ztratí. Paradoxně je pak náročnější vytopit tradiční budovu, když je zateplená.
Carolina Ryeová, z univerzity v Portsmouthu a vedoucí výzkumu pro Společnost pro ochranu starobylých budov, k celému problému doplňuje ještě jeden zajímavý fakt. Pokud někdo chce prodat nemovitost, potřebujete získat certifikát energetické náročnosti stavby. Pro ten se používají moderní postupy. „Energetický audit proto pro budovy postavené před rokem 1919 dopadne velmi špatně. A tak lidé automaticky očekávají vyšší náklady, spojené s rekonstrukcí izolace a modernizace domu,“ říká Carolina Ryeová.
Garlick poukazuje na některé charakteristiky tradičních stavebnin. „Hliněné cihly jsou například známy tím, že dobře drží teplo v zimě a příjemné chladno v létě. Lidé je využívali po celé zemi po staletí a jistě to nedělali jen tak,“ říká Jonathan Garlick. Dřív prý nešlo o ‚energetickou efektivitu provedení stavby?, ale o to udržet škaredé počasí venku za stěnami. A nemuset tak často chodit pro dřevo na topení.
Článek byl uveřejněn 22. 2. 2011 na serveru Telegraph.co.uk pod názvem „Myth of green home makeover as traditional buildings more efficient“.
reklama
Rokem 2013 začíná nová éra v energetické náročnosti budov. Jak se vás dotkne?
Speciální papír s funkční bariérou z nové linky ve Štětí má minimum plastu. Lze ho zrecyklovat
Nové start-upy i tradiční odvětví. Konference představila cestu k větší udržitelnosti české ekonomiky
Konference Vyspělé Česko představí cestu, kudy se má moderní a úspěšná země vydat