Zelený průmysl není utopie, shodl se Moldan s Bízkovou
Zelený průmysl je nutnost
Někdejší ministr životního prostředí a současný ředitel Centra pro otázky životního prostředí univerzity Karlovy Bedřich Moldan tvrdí, že zelený průmysl není nic nového a rozhodně to není žádná utopie. Podle něho je třeba myslet nejen na ekonomické, ale také na enviromentální aspekty už od prvních plánů nových technologií.
Bývalá ministryně životní prostředí Rut Bízková Moldana doplnila v tom, že se postupem let mění obsah termínu zelený průmysl a proměňují se také nástroje k realizaci. Dnes se prý v průmyslu za „zelené“ považuje něco jiného než před 20 lety. A průmysl se za tu dobu stal výrazně šetrnějším k životnímu prostředí.
Bízková připomněla, že Národní ekonomická rada vlády nedávno dokončila analýzu české konkurenceschopnosti. Mimo jiné z ní prý vyplývá, že ČR má velký potenciál k zelenému růstu.
Eko-efektivita? Za méně více
Pojmu eko-efektiva věnovala svou přednášku nezávislá konzultantka Marie Tichá. „Eko-efektivita je obrazně řečeno za méně benzínu ujet více kilometrů,“ uvedla Tichá a vysvětlila, že koncept eko-efektivity se snaží vytvořit rovnováhu mezi ochranou životního prostředí a ekonomickými aktivitami podniků. Pro udržitelnost dnešní společnosti je prý třeba čerpat a užívat energii několikanásobně efektivněji.
Cíle eko – efektivity lze definovat jako maximalizaci hodnot při minimalizaci využívání zdrojů a nežádoucích dopadů na životní prostředí, doplnil dále Vladimír Dobeš, ředitel platformy pro udržitelnou výrobu a spotřeb EMPRESS. Ředitel odboru ekonomiky na MŽP Miroslav Hájek připojil, že komplexním nástrojem vedoucím právě k eko-efektivnosti je environmentální manažerské účetnictví.
Zbláznili se v Německu?
Další část debaty se týkala útlumu jaderné energetiky v Německu. Bízková uvedla, že útlum tamní jaderné energetiky je příliš rychlý a neracionální. „Jak může odpovědný politik říct, že odejde od jádra a nechá tady to vyhořelé palivo? To si fakt někdo myslí, že někam na sto tisíc let uloží vysoce aktivní vyhořelé palivo? To se zbláznil,“ řekla Bízková.
Podle Bízkové třeba i v Řeži existuje technologie, která umí desítky let dodávat energii z vyhořelého paliva. Moldan podotkl, že na jadernou energetiku mají s Bízkovou odlišné názory. Současná situace podle něho jednoznačně povede k masivní podpoře nových, zelených technologií.
Moldan si myslí, že v roce 2050 bude devadesát procent energie z obnovitelných zdrojů energie. Půjde prý hlavně o sluneční a větrnou energii, využívány budou i vodní elektrárny. Biomasa půjde také nahoru, nicméně zůstane doplňkovým zdrojem. Bízková ale dodala, že pro větší zapojení OZE je třeba vybudovat „chytré sítě“, které umožní mimo jiné lépe řídit spotřebu a akumulovat energii.
„Jsem pro podporu obnovitelné zdroje, ale nemůže se dít lidově řečeno hlava nehlava,“ upozornil Moldan, když se diskuze stočila na téma fotovoltaiky. Bízková uvedla, že současná patová situace ve fotovoltaice není vinou obnovitelných zdrojů, ochrany životního prostředí ani ekologů, ale může za ní lobbing ze strany investorů.
reklama