https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/zpravy-zd/zeme-na-summitu-osn-schvalily-dohody-o-ochrane-biodiverzity
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Země na summitu OSN schválily dohody o ochraně biodiverzity

31.10.2026 10:35 (ČTK)
Diskuse: 19
Mangrovy na Papue
Mangrovy na Papue
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Ethan Daniels / Shutterstock
Téměř 200 zemí na summitu OSN o ochraně biodiverzity v arménském Jerevanu schválilo důležité dohody, jejichž cílem je znovu nasměrovat svět k zastavení ničení přírody do roku 2030. Delegáti dokumenty přijali po téměř dvou týdnech náročných jednání. Informovala o tom agentura AFP.
 
Účastníci summitu COP17 schválení textů přivítali potleskem. Předseda konference Hambardzum Matevosjan po jejich přijetí prohlásil: "A je to. Perfektní." Konečné znění dokumentů ale zatím není k dispozici, a není tak jasné, které z dříve navrhovaných možností se do dohody dostaly.

Jednání se soustředila na plnění historické dohody z roku 2022, v níž se téměř 200 zemí zavázalo zastavit úbytek biodiverzity do konce desetiletí. Většina stanovených cílů však zaostává za plánem. Patří mezi ně ochrana 30 procent pevniny a oceánů, omezení znečištění i zajištění větší finanční podpory pro chudší země.

Jedním z hlavních sporných bodů byla reforma dotací a dalších pobídek, které podporují činnosti poškozující přírodu, například využívání fosilních paliv, intenzivní zemědělství či nadměrný rybolov. Státy se přely také o zdroje financování ochrany přírody. Obnova poškozených ekosystémů, ochrana ohrožených druhů a zachování lesů či mokřadů podle odhadů vyžadují každoročně dalších 700 miliard dolarů (více než 15 bilionů korun) nad rámec současných výdajů.

Evropská unie prosazovala, aby se na financování vedle tradičních dárcovských zemí podílely také bohatší rozvíjející se ekonomiky, například Čína. Návrh dohody, který se včera objevil, vyzýval země mimo skupinu rozvinutých dárců, aby se k financování dobrovolně připojily. Konečná podoba tohoto ustanovení zatím nebyla oznámena.

Obtížná byla také jednání o takzvaném fondu Cali, který má rozdělovat část zisků firem využívajících genetické informace rostlin a dalších organismů. Při jeho spuštění na začátku roku 2025 se počítalo s tím, že bude každoročně získávat miliardu dolarů na ochranu přírody v rozvojových zemích. Dosud však přilákal jen zhruba 10 000 dolarů (218 160 Kč).

Spory se vedly rovněž o vědecké zprávy, jejichž závěry se některé země zdráhaly přijmout. Francouzská ministryně životního prostředí Monique Barbutová kritizovala útoky na vědu. Do jednání se tento týden zapojilo také zhruba 70 ministrů. Původní tempo rozhovorů kritizovali i zástupci domorodých obyvatel a občanské společnosti, kteří vyzývali státy k rychlejšímu postupu.

Na předchozím summitu o biodiverzitě v Kolumbii v roce 2024 se jednání rovněž protáhla, tenkrát ale skončila bez dohody o financování ochrany přírody. Rozhovory pokračovaly v Římě v roce 2025, kde se nakonec podařilo dohodu uzavřít.

reklama
 
tisknout poslat
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Skupina slonů Foto: Petr Kosina Flickr Za konflikt mezi lidmi a slony na Srí Lance může rozsáhlé odlesňování Mokřad v Číně Foto: Jocelyn Saurini Flickr Země obnovují 252 milionů hektarů ekosystémů. Podle Organizace OSN pro výživu a zemědělství to nestačí Foto: Arnaldo Gutiérrez González Flickr Nové nástroje vědců z Masarykovy univerzity umožňují lépe rozlišovat druhy plžů

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (19)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

JS

Josef Střítecký

31.10.2026 11:58
Hned v úvodu se píše: "Téměř 200 zemí na summitu OSN o ochraně biodiverzity v arménském Jerevanu schválilo důležité dohody, jejichž cílem je znovu nasměrovat svět k zastavení ničení přírody do roku 2030." --- ??? K zastavení ničení přírody??? --- "K tomu je potřeba každoročně získávat miliardu dolarů na ochranu přírody v rozvojových zemích". --- Přijde mi žalostné, že tak důležité jednání má tak ubohý cíl. Vynakládat peníze na zastavování ničení přírody, místo toho něco pozitivního dělat, - zahájit a financovat NÁPRAVU. Nedivím se, že se nikomu nechce platit za to, že se bude jen něco monitorovat a ochraňovat. Ale investovat do nápravy už dává smysl. Je to žalostný a zbytečný výsledek, a předem odsouzený k nezdaru.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

1.11.2026 07:02 Reaguje na Josef Střítecký
"Obnova poškozených ekosystémů, ochrana ohrožených druhů a zachování lesů či mokřadů podle odhadů vyžadují každoročně dalších 700 miliard dolarů...." tohle jsou přece peníze určrné přímo do NÁPRAVY zničených lokalit, ne? Jenom ty sumy mi připadají silně přehnané, příroda si dokáže pomoci sama, pokud není aktivně ničena.
Odpovědět
II

Imarr Imarr

1.11.2026 09:19
To jako že se zruší podpora pěstování energetických plodin na ekologická biopaliva? To že budeme omezovat a rušit produkci bioplynu a biometanu? Nevěřím! Ekologismus je založený na devastaci přírody a biodiverzity.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

1.11.2026 09:24 Reaguje na Imarr Imarr
Ta podpora biopaliv 1. kategorie je v EU dávno zrušena, snad někdy v roce 2013? Byl to jen evidentní omyl.
Odpovědět
II

Imarr Imarr

1.11.2026 15:04 Reaguje na Pavel Hanzl
Ale u nás se dál rozvíjí a podporuje. Vy jen citujete duhu, že už biopaliva 1. Stupně nepodporují.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

1.11.2026 17:04 Reaguje na Imarr Imarr
Od roku 2013 je u moci tunelář, který na těchto biopalivech vylópal miliardy. Povinnost domíchávání zrušili až Piroši, někdy v roce 2022, co si jen vzpomínám.
Odpovědět
II

Imarr Imarr

1.11.2026 20:08 Reaguje na Pavel Hanzl
Furt se přimíchává. A už máme i E10 místo 5. Hrušovany u Brna jedou ve velkým.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

2.11.2026 07:05 Reaguje na Imarr Imarr
Jistě, ale už to není zákonná povinnost.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

1.11.2026 09:30 Reaguje na Imarr Imarr
Dnes jedou jen kategorie 2, tj. z odpadu. Organická hmota se rozloží na metan a posléze na CO2 za uvolnění energie. Když do toho vložíte mezičlánek, tu energii odsát pro lidskou potřebu, celý proces není narušen. Metan (20x silnější skleníkáč než CO2) je spálen pro potřebu lidí, CO2 vznikne tak jako tak.
Ta teorie je v pořádku, otázkou jsou náklady, vstupy, případně další vlivy (nedostatek organiky v půdě). Kdo ale dnes zaorává hnůj? Možná někteří sedláci, průmyslníci těžko.
Odpovědět
II

Imarr Imarr

1.11.2026 15:06 Reaguje na Pavel Hanzl
Právě!
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

1.11.2026 17:30
Podiskutovali a dohodli se na něčem, co budou plnit jen někteří a ostatní
budou dělat pravý opak. Z dalších pralesů udělají pole, pastviny a sady
palem olejných. Jinde zase místo potravin budou pěstovat biomasu pro
"ekologickou" výrobu energie a nebo je zabetonují a vyasfaltují. Nebo
budou drancovat suroviny na to, aby se mohlo více plýtvat a užívat si
cestování, vytápět v zimě bazény, zasněžovat sjezdovky a v létě mrazit
zimní stadióny. Prostě zábava je přednější, než příroda, ale musíme
se tvářit, že nám na ni záleží. Pokrytectví se stalo normou a lžeme
sami sobě, že něco pro přírodu děláme úsporami a obratem vyhazujeme
spotřebiče kvůli kazítkům záměrně montovaným kvůli obměně výrobků.
Takže sliby chyby a jede se z kopce ještě větší rychlostí!
Odpovědět
II

Imarr Imarr

1.11.2026 20:12 Reaguje na Břetislav Machaček
Joo. Pamatuji si na přilepovače k asfaltu, aby lidé a ani sanitky nemohly jezdit. K soudu se nedostavili, bo se museli z takto namáhavé práce zrekreovat v Thajsku a na Bali.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

1.11.2026 20:46 Reaguje na Břetislav Machaček
Jéžišmarjá, vy jste utrpěl úraz koblihy? Pořád trvrdíte pravý opak, cio dnes. Je nesmysl brzdit, OZE jsou nesmysly, je potřeba pálit uhel a ropu, to melete pořád dokola.
Odpovědět
Pe

Petr

1.11.2026 22:23 Reaguje na Břetislav Machaček
Vy sám tu píšete jak je nutná ziskovost všeho bez výhrad. Měl byste být spokojený, že na tom někdo slušně vydělává, přesně jak jste si přál.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

2.11.2026 09:30 Reaguje na Petr
Být ziskový na úkor umělé ztrátovosti jiných je podvod a dá
se říci i zločin. To je pro vás nad vaše rozumové možnosti.
Odpovědět
PE

Petr Elias

2.11.2026 08:33 Reaguje na Břetislav Machaček
Počkej, vždyť minulý týden jsi tu vyřvával, jak je kácení pralesů super....
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

2.11.2026 09:39 Reaguje na Petr Elias
To jsem nikde nepsal. Psal jsem pouze to, že pokud je to pro
některé jediný zdroj příjmů, tak jim ho nelze bez náhrady
jiných příjmů zakazovat dříve, než jim umožním živit se jinak. Takový postup se vymstí, protože prve se musí vždy
odstranit příčina negativního činu a až pak i on, bez toho
jaké to bude mít dopady na ty, kteří přijdou o živobytí.
Je to jako u nás. Zavřeme huť, ocel dovezeme a vyplácíme
hutníkům podpory místo toho jim nabídnout slušnou práci.
Odpovědět
PE

Petr Elias

2.11.2026 11:07 Reaguje na Břetislav Machaček
:D :D :D matláčku, blbější argument jsi snad ani nemohl vymyslet :D :D :D

To je jak kdyby jsi napsal, že nemůžeš zloděje trestat za to, že krade, protože nic jiného neumí. :D :D
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

2.11.2026 17:14 Reaguje na Petr Elias
Jste čím dál tím sprostější! Kdo je u vás matláček?
Jak můžete srovnávat zloděje s tím komu ekologisté
vezmou práci a živobytí, aby se to vyrábělo jinde
a dokonce méně ekologicky, než u nás ? Myslete, než
něco vypotíte a nebo to nedokážete?
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist