https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/zpravy-zd/zemedelci-hrabosi-jsou-zase-premnozeni-chceme-znovu-jed-stutox-ii
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Hraboši jsou zase přemnožení, jednáme o využití jedu Stutox II, uvedli zemědělci

13.8.2020 14:46 | PRAHA (ČTK)
Uvedené dva kraje trpí i přes nedávné deštivé období podle svazu suchem, které pomáhá k vytvoření podmínek pro množení hrabošů.
Uvedené dva kraje trpí i přes nedávné deštivé období podle svazu suchem, které pomáhá k vytvoření podmínek pro množení hrabošů.
Hraboši jsou znovu přemnožení, letos se ale hlodavci přesunuli z Moravy do Čech a škody páchají hlavně v Ústeckém a Středočeském kraji. Na tiskové konferenci to uvedli zástupci Zemědělského svazu ČR a Agrární komory ČR. Svazy proto jednají s ministerstvem zemědělství o možnosti dalšího využívání jedu na hlodavce, chtějí udělení výjimky na aplikaci jedu proti hlodavcům Stutox II. Rozhodnutí o výjimce očekává svaz do konce měsíce. Loni podle předsedy Zemědělského svazu ČR Martina Pýchy hraboši způsobili škody za dvě miliardy Kč, letos půjde alespoň o stovky milionů Kč. Jed by se mohl rozhozem používat na pozemcích, kde bude více než 1000 nor na hektar.
 

Uvedené dva kraje trpí i přes nedávné deštivé období podle svazu suchem, které pomáhá k vytvoření podmínek pro množení hrabošů. "Stejně jako v loňském roce se hraboš šíří především z míst, kde nalezl dostatečnou ochranu před predátory," dodal svaz. Zemědělci podle Pýchy nedostali žádné peníze jako kompenzaci za škody, ani žádný takový příslib zatím není.

Podle posledního šetření Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) byl republikový průměr v červenci 695 aktivních východů z nor na hektar, což odpovídalo 3,5násobku tzv. prahu škodlivosti. Proti červnu se tak četnost populací zvýšila. V těchto krajích se lokálně zaznamenal i 12násobek prahu škodlivosti, tedy 2400 nor na hektar.

Podle zástupce Agrární komory ČR Otakara Šaška jeho zemědělský podnik zaznamenal 2800 až 2900 živých nor na hektar, na každé tři metry čtvereční tak podle něj připadá jedna aktivní nora. Největším semeništěm jsou pak podle něj krajinotvorné prvky jako větrolamy, kde se půda nedá obdělávat, a pak také škarpy u silnice. "Spoléháme na to, že se ÚKZÚZ pochlapí a sám povolí plošnou aplikaci v místech, kde jeho pracovníci sami napočítají desetinásobky prahu škodlivosti," dodal Šašek.

Pýcha se domnívá, že ÚKZÚZ nakonec vydání výjimky schválí, ústav nyní počty hrabošů podle něj zjišťuje. Ohledně míst, kde se hraboši rozmnožují, jednají svazy s kraji, aby jejich zaměstnanci mohli aplikovat jed v okolí silnic. Kraj by to stálo kolem 600 až 700 korun na kilometr silnice včetně peněz na zaplacení pracovníka na aplikaci jedu, dodal mluvčí svazu Vladimír Pícha. Podle předsedy Pýchy ale není zatím od úřadů vůle k řešení. Svaz chce také jednat o změně rostlinolékařského zákona, aby například pracovník, který chce aplikovat jed, nemusel absolvovat dvoudenní školení pro každého nového zaměstnavatele znovu a znovu.

Lucie Pytlíková z ÚKZÚZ ČTK v reakci sdělila, že ústav skutečně na výjimce pracuje. "Nyní připravujeme návrh a odůvodnění výjimky," uvedla s tím, že poté pošle ústav dokumenty dále ministerstvu zdravotnictví.

V červenci ÚKZÚZ ohlásil, že obavy, že na jed proti hrabošům budou plošně umírat jiná zvířata, jako jsou sovy nebo zajíci, se nepotvrdily. Uvedl to tehdy s odkazem na údaje od státních veterinářů a ornitologů. Otrava zbytky jedu, tedy fosfidem zinku, byla prokázána u jednoho káněte a jednoho bažanta. Proti aplikaci jedu na povrch půdy loni protestovaly ekologické organizace. Rozhoz jedu na povrch země ústavu letos oznámili zemědělci 245krát. Podle Šaška je rodenticid Stutox zbytečně démonizovaný.

Ústav loni v létě povolil rozhoz jedu na povrch půdy na velké části území ČR. Ministerstvo zemědělství ale po vlně kritiky ze strany ochránců přírody a ministerstva životního prostředí účinnost povolení pozastavilo. Později se po plošné aplikaci jedu na Moravě našlo skoro 80 uhynulých zajíců a několik bažantů, u kterých testy zbytky jedu prokázaly. "U dříve prezentovaných otrav necílových organismů nebylo možno plně prokázat, zda byl úhyn důsledkem otravy nebo jiných příčin," argumentovala už dříve mluvčí ÚKZÚZ Ivana Kršková.

V lednu se objevily informace, že ve Slezské nemocnici v Opavě se za posledního půl roku léčilo šest pacientů s nebezpečnou krvácivou horečkou. Obvykle to byl jeden až dva případy za rok. Závažné virové onemocnění přenášejí na člověka jen drobní hlodavci.

Stát následně přešel na to, že se může jed aplikovat individuálně v oblastech, kde jsou hraboši přemnožení. Zemědělci ale museli ústav o aplikaci jedu informovat. Většinou z 1210 oznámení bylo aplikací jedu do nor v dávce do dvou kilogramů na hektar (848 případů), 117krát se pak aplikoval do nory ve zvýšené dávce do deseti kilogramů na hektar, zbytek pak právě přímo na zem rozhozem.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (23)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Karel Zvářal

Karel Zvářal

13.8.2020 18:35
Démonizace Stutoxu vs. démonizace hrabošů. Úchvatný úvod: "Hraboši se zrychleným přesunem ukázněně přetransportovali do Čech, aby opět škodili..." Stejný blábol jako loni, kdy byl čas adekvátně proti nim zasáhnout. Ve vrcholné gradaci jsou veškerá opatření téměř zbytečná, neb ošetřené plochy jsou saturovány z okolních honů. Chtělo by to trochu selského rozumu, podiskované či poorané plochy osít v pozdějších termínech, kdy nastoupí přirozená mortaliata vyhladověním. Příští rok bude v Čechách klid, jako je letos na Moravě... kromě humbuku pár zpozdilých senzachtivých novinářů.
Odpovědět
JS

Jiří S

13.8.2020 22:00 Reaguje na Karel Zvářal
Až na to, že ten klid na Moravě byl díky Stutoxu. Pozdější setí ničemu nepomůže. Maximálně tak tomu, že od začátku budete vědět, že máte pro příští rok menší úrodu.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

14.8.2020 06:44 Reaguje na Jiří S
Báchorku, kterak udatný agrochemický komplex nás zbavil honenasytné hraboše, vám budou baštit možná holky z gymplu. Kdyby jste nekoukal jen do monitoru pc, ale občas sledoval i tv zprávy, věděl by jste, že byly podniky, kde nepoložili ANI GRANULI jedu, přesto úrodu měli v roce gradace hraboše v rámci průměru. Vše je o systému. Staří sedláci rodenticidy neměli, ale dokázali uživit národ a k tomu spousty hospodářských zvířat. Bez dovozů a bez mediálního humbuku.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

14.8.2020 06:45 Reaguje na Karel Zvářal
...nenasytného... (šotci existují!-)
Odpovědět
JS

Jiří S

14.8.2020 07:43 Reaguje na Karel Zvářal
Ano, staří sedláci ho neměli, a proto hraboše trávili například arsenem a podobnými vychytávkami. Kdyby jste vy sledoval zemědělství, tak ty podniky o kterých mluvíte, což je například Haná, tak máte pravdu, oželili místo 10 t výnosu 7 t výnosu, takže ekonomika podniku jede dál. My co po polích chodíme, tak víme, že kde Stutox nebyl aplikován, tak přemnožení stále trvá, tzn. u nás na Pálavě mezi vinohradama, kde je to extrémně členité. Nejhorší situaci jsme měli ještě tuto sklizeň na poli s ječmenem, vedle pole z jedné strany polní cesta, z druhé keřové pásmo, ze třetí vinohrad a ze čtvrté vojtěška. Takže o nějakých starých postupech a sedlácích si sněte dál.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

14.8.2020 07:53 Reaguje na Jiří S
Hraboši na JM jsou na nízkých jednotkách procent loňského stavu. S koncem léta se namnoží, ale příští úrodu to nijak vážně neohrozí. Dojímá mě ta hysterie, kdy při vyslovení slova hraboš se o některé podnikatele pokoušejí mdloby. Jezdil jsem tam spousty let, kdy ještě nebylo www a hysterie online. Ta příroda je moudrá a staříčci věděli, že "po hodoch přichází s-a".
Odpovědět

Jan Šimůnek

14.8.2020 07:59 Reaguje na Karel Zvářal
Jak kde. Na polní cestě od naší chalupy k lesu jsem víc hrabošů než letos neviděl a na chalupu jezdím přes 30 let.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

14.8.2020 08:32 Reaguje na Jan Šimůnek
Pozvěte tv, ať ta mračna čápů a racků nasnímají:-))
Odpovědět
JS

Jiří S

14.8.2020 09:38 Reaguje na Karel Zvářal
Máte pravdu, jsou na nízkých jednotkách procent, díky Stutoxu. Nám už se je podařilo na většině pozemcích vyeliminovat.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

14.8.2020 11:16 Reaguje na Jiří S
Hraboš polní, podobně jako zajíc polní, jsou původně STEPNÍ druhy, tj. žijící na loukách, pasoucí se na trávě. Mám po polích a loukách nachozeno tolik, co vy nemáte naježděno. Za ta leta vím, že po gradaci následuje latence, nezávisle na tom, zda použijete jedy či nikoliv. Louky si od hraboše odpočinou, porosty jsou již krásně obnovené, semo tamo norka. Na netrávených polních honech je tomu podobně. Takže se bijte v prsa, jací jste kabrňáci:-))
Odpovědět
pp

pavel peregrin

14.8.2020 11:59 Reaguje na Karel Zvářal
S jedním malým detailem- tam, kde Stutox použili, si tu úrodu jakžtakž zachránili. Kde nepoužili, zbyly oči pro pláč. A samozřejmě po gradaci nastává latence, to víme, ale zrovna tak víme, že úrodu nelze nechat hrabošům. Je dost rozdíl sklízet či nesklízet.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

14.8.2020 12:12 Reaguje na pavel peregrin
Jestliže sejí řepku v srpnu na potrávený hon, ale mají kolem kuku či zelenou píci, tak ať si popláčou, dobře jim tak! Termíny setí co nejvíce posunout k zimě a tomu uzpůsobit i výběr plodin. Ohánět se osevním plánem může v takové situaci jen dechový nástroj na šest.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

14.8.2020 21:04 Reaguje na Karel Zvářal
Z hlediska agrotechniky to není dost dobře možné. To byste měl tedy vědět.
Odpovědět
JS

Jiří S

14.8.2020 12:08 Reaguje na Karel Zvářal
Můžete mít nachozeno klidně milion km, ale o výjimečnosti této gradace a zemědělství očividně nemáte ani tucha.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

14.8.2020 12:13 Reaguje na Jiří S
:-)))
Odpovědět
JS

Jiří S

14.8.2020 12:23 Reaguje na Karel Zvářal
Ano vidím, že argumenty došly, takže Vám to vysvětlím. Problém v letošní gradaci v Čechách problém nevidím. Ta je klasická gradace a souhlasím s Vámi, že pro příští rok pomine, pokud zemědělci budou zakládat porosty později a příroda si poradí.

Problémem loňské gradace byl ten, že normálně je na výši při žních, poté se živí výdrolem a pak dojde k obrovské úmrtnosti. A právě loni překvapivě nastala u nás na přelomu dubna/května tedy mnohem dříve, poté před sklizní již došlo k mírné latenci z důvodu nemocí a po žních přesunu do krajinných prvků. Následně se lehce oslabené, ale ozdravené populace vrátili škodit nadále. Tzn. místo jedné poškozené úrody by došlo ke dvěma poškozeným úrodám, což jsme naštěstí zastavili pomocí Stutoxu.

Například Haná a jak se to postupně šířilo přes Vysočinu do Čech už byla klasická gradace, se kterou s Vámi souhlasím.

Tzn. aplikace plošná Stutoxu byla důležitá hlavní na Jižní Moravě, kdyby k ní došlo již v květnu, jak jsme žádali, tak by byla úbytek, pak návrat na žně a pokračovala by klasická gradace a konec pro další sezonu a nešířilo by se to do dalších oblastí.

Takovéto věci však všichni třebas neznají a nesetkali se s tím, a proto chtějí i zemědělci v Čechách ochranu, jakou jsme si vydobyli my na Moravě nakonec. I když už je možné, že by to bylo ve velkém množství případů i zbytečné.


Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

14.8.2020 12:39 Reaguje na Jiří S
Nechápu, odkud se stále bere ta představa, že se hraboši "přesouvají". Nikam se nepřesouvají, namnoží se MÍSTNÍ populace!

Proto je důležité zavčasu dávat berličky, při zimním výskytu pokládat do nor. Protože jakmile jsou porosty vysoké, už za nimi nemůžou ani predátoři, ani zemědělci! To je to, co stále zdůrazňuji, že důležité je NAČASOVÁNÍ ochrany. Jak to chytne grády, jsou škody veliké a efekt opatření vcelku malý.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

14.8.2020 12:41 Reaguje na Karel Zvářal
Přesouvjí se maximálně tak jejich predátoři, tj. čápi, volavky, dravci a sovy. Ti mají křídla a cit pro vyhledávání prostřeného stolu. To je to, co mě právě zajímá, jakým způsobem si dávají zprávu, kde zrovna je hojnost potravy.
Odpovědět
JS

Jiří S

14.8.2020 13:25 Reaguje na Karel Zvářal
Samozřejmě, že nemigrují na kilometry daleko. Ale ty populace se lokálně posouvají, takže v řádu týdnů a měsíců se dokáží posunout o velký kus.

Souhlasím se včasným opatřením, například jak zmiňujete pokládání do nor. Což ovšem jak jsem již zmínil v roce 2019 nešlo. To jste asi pochopil. Proto bylo potřeba udělat zásahy rozmetadlem, což bylo zakázáno a kvůli tomu se tady diskutuje i další rok.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

14.8.2020 07:51 Reaguje na Karel Zvářal
Když dnes už to zemědělci prostě neumí a na všechno potřebují chemii a jedy....
Odpovědět
pp

pavel peregrin

14.8.2020 08:59 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Neplácejte nesmysly.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

14.8.2020 10:22 Reaguje na pavel peregrin
To nejsou nesmysly, ale nevyvratitelný fakt...
Odpovědět
pp

pavel peregrin

14.8.2020 11:55 Reaguje na Lukáš Kašpárek
To ale musíte argumentovat, jsem připraven, tedy s chutí do toho, čekám.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist