https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/zpravy-zd/zemedelec-vetsi-podpora-malych-farem-kterou-chce-vlada-pomuze-krajine-i-oboru
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Zemědělec: Větší podpora malých farem, kterou chce vláda, pomůže krajině i oboru

14.1.2022 11:29 (ČTK)
Ilustrační foto
Ilustrační foto
Větší podpora menších farmářů, kterou chce nová vláda, pomůže podle zemědělce z Plzeňska rozvoji krajiny i zemědělství. Kromě snahy státu zvyšovat ochranu životního prostředí by měla zajistit také širší nabídku zpracované regionální a domácí produkce rovnou od zemědělců, řekl ČTK Pavel Moulis z rodinné ekologické Farmy Moulisových v Milínově na jihu Plzeňska. Farma hospodaří 30 let na 145 hektarech, chová masná plemena krav a významnou část příjmů jí zajišťuje agroturistika. Podle farmáře Němce z Netína by se zemědělci měli na svých požadavcích domluvit
 

"Podíváme-li se do Česka na gastronomii, tak velké firmy jsou většinou řetězce, které nabízejí unifikované zboží. Ale díky malým firmám má Plzeň nepřeberné množství kaváren a restaurací a co majitel, to originální služba a díky té konkurenci se stav gastronomie zlepšuje. A analogii můžeme hledat i v zemědělství, protože to není jenom produkce potravin, ale zahrnuje další činnosti, které zemědělci mohou vykonávat. A tam je rozhodně větší prostor u těch malých a středních, protože dokážou inovovat," míní.

Malí farmáři jsou podle Moulise spjati se sídlem firmy a když se jim v krizi nebude dařit, tak z místa neodejdou. "Budou hledat jinou podnikatelskou příležitost, protože tam mají své rodiny a vztah k lokalitě. Kdežto velké podniky a nadnárodní korporace, když najdou levnější pracovní sílu nebo přestane fungovat investiční pobídka státu, tak jdou jinam. Malé podniky postavené na rodinných vztazích je potřeba podporovat, protože vytvářejí stabilitu regionu," řekl.

Koalice, která tvoří nynější vládu, se shodla na tom, že zemědělské dotace pro velké podniky nakonec nebudou mít stanovený strop, ale menší farmáři z nich dostanou větší podíl. Agrární komora ČR a Zemědělský svaz ČR označily zamýšlené změny vyplácení evropských dotací po roce 2023 a pravidla zemědělské politiky pro příštích pět let za výsměch všem zemědělcům. Podle nich to může negativně ovlivnit vývoj českého zemědělství a produkci kvalitních potravin za dostupné ceny. Naopak Asociace soukromých zemědělců koaliční dohodu uvítala jako kompromis a krok k potřebným změnám. Ekologové z Hnutí Duha zase ocenili podporu ekologického zemědělství.

Zemědělec Moulis uvedl, že o tom, zda se vyšší podporou menších farmářů zvedne soběstačnost země, rozhodne spotřebitel. "Ať si vybírá. Nabídněme mu co nejširší spektrum a konkurujme kvalitou i cenou zahraničním produktům, pak nám poroste soběstačnost," řekl Moulis. Díky vyšší podpoře by podle něj menší farmy nemusely prodávat potraviny za vyšší ceny, než jak je to v řadě případů dosud. "Protože jim sníží fixní náklady," uvedl. Podle Moulise je důležitá nejen podpora provozu, ale také investic. "Velké podniky dosahují výnosů z rozsahu, které jim dávají ekonomickou výhodu," řekl.

Plzeňský kraj už čtvrtý rokem podporuje malé farmy, letos na dotace vyčlenil tři miliony korun. "Podpora není významná, ale je důležitá, protože je jasně daný směr," řekl Moulis. Podle něj je to analogie s tím, že kraj dlouhodobě podporuje nejmenší obce, a to největší sumou peněz z celé ČR.

Záměr, aby se čtvrtina zemědělské půdy přesunula do roku 2030 do režimu ekologického zemědělství, je podle Moulise je reálný. "Teď se stanovuje jenom rámec, ale daleko důležitější bude hledání konkrétních nástrojů a detailů. A od toho se bude odvíjet, jak lehce se podaří té hranice dosáhnout," uvedl. Plzeňský kraj třeba podle Moulise řeší kvalitu spodních vod. "Tím, že se zvýší podíl ekologicky obhospodařovaných ploch nebo konvenčně, ale s využitím ekoschémat, tak se bude rozhodně jejich kvalita zlepšovat. Nejúčinnějším nástrojem proti povodním a pro zadržování vody v krajině je zvyšování přirozené úrodnosti a množství organické hmoty v půdě," soudí Moulis.

Podle něj moc nezaznívá, že jsou určité komodity, třeba obilí, jichž se v Evropě vyrábí nadbytek. "Společná zemědělská politika byla založená na zvyšování produkce, což je teď liché. Evropa hledá jiné využití, a to přes veřejné statky. Zemědělcům přispěje na zachování příjmů, ale chce od nich daleko větší důslednost v ochraně životního prostředí, protože je to v zájmu všech občanů ČR i Evropy. A takhle je třeba se na to (dotace) dívat," dodal.

Farmáře Františka Němce z Netína na Žďársku mrzí to, že zemědělci nejsou schopní své požadavky místo nátlakových akcí řešit společně jednáním u kulatého stolu. Podle něj to hospodáře zbytečně rozděluje. "Všem nám jde nakonec o to samé, aby fungoval venkov," řekl. Za důležité považuje hlavně investice do technologií a nemovitostí, které podle něj mohou nejvíc zlepšit ekonomiku farem. Rodina Němcova hospodaří přibližně na 150 hektarech půdy, má 200 kusů skotu a výkrm drůbeže, ale také svoji mlékárnu, drůbeží jatka, výrobu uzenin a e-shop.

Pokud se sníží maximální výše investiční dotace, tak, jak se na tom v úterý podle informací ministerstva zemědělství shodla koaliční rada, mělo by se z tohoto balíku peněz podle Němce dostat na víc žadatelů, což je podle něj dobře. "Mně osobně je jedno, jestli to bude malý nebo velký zemědělec, protože jsou nějaká pravidla. Jestli je splní velký, ať je (dotace) má velký, jestli je splní malý, ať je má malý," řekl.

Horní limit pro investiční dotaci na jeden projekt bude 30 milionů korun, v minulosti to přitom bylo až 150 milionů, z čehož podle ministra zemědělství Zdeňka Nekuly (KDU-ČSL) těžily především velké podniky.

Koaliční rada se v úterý večer také dohodla na tom, že přímé platby zemědělcům nebudou mít omezení pro velké podniky, menší farmáři z nich ale dostanou větší podíl. Dosud ministerstvo v návrhu vyplácení dotací pro roky 2023 až 2027 počítalo s určením maximální výše dotace velkým zemědělským podnikům, v úterý večer proti tomu před úřadem vlády na akci zorganizované Agrární komorou a Zemědělským svazem protestovalo několik tisíc lidí.

Podle Němce by určité omezení u těchto plateb být mohlo, zohlednit by se podle něj ale měly podniky, které dělají i živočišnou nebo jinou pracnější výrobu. Limit by se podle jeho názoru měl týkat hlavně těch, kteří pobírají dotace a neprodukují potraviny. "Protože i takoví jsou," uvedl netínský farmář. Doplnil, že své podnikání se snaží celou dobu dělat tak, aby pro něj tyto dotace nebyly zásadní.

Investice podle Němce pomáhají farmě zvyšovat produktivitu práce a snižovat závislost na pracovních silách, kterých se v zemědělství nedostává. V chlévě má například automat, který přihrnuje kravám čerstvé krmení, a roboty na jejich dojení.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (12)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

ss

smějící se bestie

14.1.2022 11:59
Co je to malá farma ?
Zemědělství jako takové potřebuje především odbyt a to základních potravin. A tomu chybí prodej ze dvora, po vzoru Rakouska + jejich patriotismus a sít prodejen s regionálními potravinami.
Potom bude jedno, zda malý, nebo velký sedlák ! Tím se pomůže krajině.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

14.1.2022 12:12
Jeden omyl- ani velký pokud se mu nebude dařit, z místa neodejde. Jenom ho nahradí jiný a hospodaří se dál.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

14.1.2022 12:13
Doba malých zemědělců je pryč. Jsou neefektivní a moc se nadřou. Je to stejné, jako chránit ševce před Baťou.
Malí zemědělci už téměř nedělají živočišnou produkci a další plánované snížením dotací na prasata zajisté nepovede k tomu, že malorolníci začnou s chovem prasat.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

14.1.2022 12:22 Reaguje na Richard Vacek
Zcela určitě nezačnou. Současná situace u nás je taková, že domácí vepřové nikdo nechce-tím myslím zpracovatele a řetězce- ale půlky ze Španělska a Německa se vesele dováží, dál. Něco je hodně shnilého ve státě dánském a pokud se přesně tato shnilotina neodstraní, jsou veškeré kecy o napravení zemědělství leda tak k smíchu. A není to jen vepřové!
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

14.1.2022 15:10 Reaguje na pavel peregrin
To není o tom, že by nikdo tuzemské vepřové nechtěl. To je o ceně a pravidelnosti dodávek. Pokud španělský producent dokáže vyrobit to maso za daleko nižší cenu než místní a navíc dokáže garantovat dost velké dodávky, proč by ten řetězec bral maso tady?A to není jenom maso. Před 15 lety mi říkal jeden známý, že vozil ze Španělska rajčata pro jeden řetězec. Ve Španělsku je nakupovali za 3Kč/kg, což je cena, za kterou to tady nikdo vyprodukovat nemohl a nemůže ani dneska. Delší vegetační doba a dotace prostě vyřadí naše zemědělce z konkurenčního boje. Co na to, že se ta rajčata nadají jíst, protože producenta zajímá akorát barva a odolnost vůči otlaku, prodá se to.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

14.1.2022 15:24 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
To je dost zjednodušený pohled na věc
Odpovědět
JS

Jiří S

14.1.2022 17:44 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
To je spíše tím, že oni mají vyšší dotace a aby produkovali, dokážou svoji produkci prodat pod cenou. Říká se tomu dumpingová cena a dělají to země Beneluxu, Francie, Německo, Španělsko, Itálie, prostě západní země EU. Dělají to proto, protože ví, jak mít produkce schopné zemědělce je důležité. Jinak dumping je samozřejmě zakázaný, jenže to nikdo nechce slyšet.

Jen pro jistotu, aby jste věřil, že opravdu nedokážou bez dotace vyprodukovat levněji než my. Ve všech těchto zemích mají vyšší mzdy, spotřebují více prostředků na ochranu rostlin, například ty rajčata a to se stejnou výnosovou hladinou jako my. Takže asi tak
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

14.1.2022 12:41
Můj postřeh.

Pokud to jde, nakupuji u místních malých zemědělců . Mohu s klidem prohlásit, že velmi tvrdě pracují a v podstatě jen přežívají. Těm by se pomoci jednoznačně mělo.

A pak je druhý extrém. Zprivatizované bývalé státní statky v podhůří. Naprostá většina podhorských luk , bohatě dotované za údržbu = 2 krát/rok se poseče a sklidí .
Živočišná limitně k nule, rostlinná také, zaměstnáno pár lidí, práce si provádějí dodavatelsky.
Životní úroveň o tři levely výš, včetně výjezdů na Borneo na lov orangutanů. Doslova neví co s penězi.
Odpovědět
MJ

Marcela Jezberová

14.1.2022 14:38 Reaguje na Miroslav Vinkler
Co se týká dotací na TTP pro "bývalé státní statky v podhůří", tak na úplně stejné dotace si sáhnou i ostatní hospodáři v té samé oblasti. Není divu, po vstupu do EU byli tlačeni do zatravnění orné půdy. Zatravňování bylo štědře dotované a hospodaření na travních porostech v LFA podporované. Tím pádem zdejší zemědělci ztratili jiné možnosti příjmů z výroby a stali se na dotacích závislí. Pokud chcete, aby zemědělci LFA nějak udržovali, jediná možnost jsou dotace. Výsledkem takového přístupu je spousta trávy a na ní masné krávy nebo ovce. Chtěli jsme na horách trávu, tak ji tam máme.
Novou podobu Strategického plánu neznáme, ale z dostupných informací a odprezentovaného jediného výstupu UZEI k několika variantám SP (ani jedna varianta nemá vysvětlení, jen sloupcový graf) lze odhadovat, že chov masného skotu a s tím doprovodná údržba travních porostů, by si měli polepšit.
Co se týká ekologického zemědělství o dosažení úrovně 25% plochy zemědělské půdy nemám strach. Právě na TTP se ekologické zemědělství dělá nejsnáze a také je o vstup do tohoto druhu hospodaření stabilně zájem už se současnou úrovní dotací na ekologii. TTP nám tuto plochu zajistí.
Nějak nemůžu pochopit, proč panuje tak silné přesvědčení, že masivní navýšení dotací do ekologického zemědělství přinese krajině nějaké velké změny. Ekologický zemědělec nemá povinnost vyrobit produkci, má povinnost jen zasít, podle pravidel se některých úkonů spíše zdržet, než je provádět a vést správné evidence. Nemá povinnost zakládat krajinné prvky nebo rozdělovat pozemky na ještě menší díly. Obávám se, že masivní podpora ekologického zemědělství tak, jak je navrhovaná, povede k zakládání ekologických farem určených pouze k čerpání dotací a navíc k tlaku na ceny ekologických produktů. Známe to z konvence (pěstitelé cukrovky by mohli vyprávět) - máte dotace, tak si můžete dovolit prodat za nižší cenu. Vyrábějící ekologičtí zemědělci mohou na tuto politiku doplatit.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

14.1.2022 14:38 Reaguje na Miroslav Vinkler
Tak přesně takového zemědělce, jakého popisujete ve druhém odstavci znám od nás také, jen místo orangutanů má vycpanou celou africkou savanu včetně slona, nebo žirafy.
Odpovědět
JM

JOSEF MÁK

14.1.2022 18:52
Zemědělci pořád jen brečí a chtějí dotace. Sucho mokro přemnožená zvěř pořád brečí jak nemají. Nemají dostat žádné dotace at se ukáže kdo jak hospodaří.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

15.1.2022 13:15 Reaguje na JOSEF MÁK
Dotace dorovnávají výkupní cenu, která neodpovídá nákladům. Dotace jdou napříč EU a v ČR jsou podstatně nižší. Bez dotací ano, ale za spravedlivou cenu.
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist