Zemědělský svaz: Evropská reforma je nespravedlivá a moc zelená
Tajemník Zemědělského svazu České republiky Martin Pýcha pro Ekolist již dříve kritizoval přílišnou „zelenost“ evropské zemědělské politiky. Nyní říká, že připravovaná reforma nepřináší rovné podnikatelské podmínky pro členské země EU-15 a nově přistoupivší země, neposílí ani produkční roli evropského zemědělství a spíše se soustředí na environmentální role zemědělství. „Na světě je stále více lidí a ti potřebují potraviny, navíc se stále více plodin používá jako obnovitelných zdroj. Ale plochy, kde potraviny pěstujeme, jsou stále menší,“ varoval Pýcha.
Zemědělský svaz České republiky upozorňuje, že se EU dostává do problémů s konkurenceschopností svých zemědělců na světových trzích. Zemědělská produkce v Evropě roste pomaleji než v okolním světě, ale přesto se připravovaná reforma společné zemědělské politiky soustředí na ekologii.
Greening? To ne!
Proti konkurenceschopnosti evropského zemědělství jde podle českých zemědělců ozelenění (tzv. greening). Kromě další administrativní zátěže a kontrol přináší návrat tzv. „set aside“, kdy zemědělec vyčlení 7 % obhospodařované výměry a tu nechává ležet ladem. To je prý v době, kdy stoupá poptávka po potravinách i po plodinách jako obnovitelných zdrojích, nelogické.
Eurokomisař pro zemědělství Dacian Ciolos ale oponuje, že půda může být například osázena stromy a sloužit jako ochrana proti větru. „O vhodných opatřeních ohledně ozelenění budeme v nadcházejících měsících intenzivně jednat,“ slíbil náměstek ministra zemědělství zodpovědný za společnou zemědělskou politiku Juraj Chmiel.
Další návrh EK byl, aby kvůli posílení ekologické udržitelnosti zemědělství 30 procent přímých plateb bylo vyhrazeno na "zelené" zemědělské postupy, které umožňují optimální využití zdrojů. Mělo by se jednat o větši diverzifikaci pěstovaných plodin či uchovávání trvale travnatých ploch.
Sliby chyby
Zemědělský svaz České republiky formuloval několik připomínek, které má k současnému návrhu reformy. Zejména prý návrh nesplňuje očekávání na slibované rovné podmínky pro všechny evropské farmáře. Srovnání hodnoty platebních nároků v zemi EU má být platné od roku 2019 a v celé EU by měly být srovnány platební nároky od roku 2028. To je prý pro české farmáře nepřijatelné, Pýcha připomněl, že při vstupu ČR do EU v roce 2004 se slibovalo, že budou podmínky srovnány do deseti let.
Návrh podle Pýchy zavádí diskriminaci velkých zemědělských podniků. Zastropování přímých plateb neboli určení maximální částky, kolik může podnik dostat, vyřazení z některých opatření v rámci Programu rozvoje venkova a povinnost zavést degresivitu plateb v méně příznivých oblastech – to vše prý znevýhodňuje velké zemědělské podniky. Na to doplatí zemědělci v ČR, na Slovenku a v bývalém východním Německu – v těchto zemích jsou zemědělské podniky největší z celé Evropy. „Pro ČR je jakékoliv zastropování přímých plateb neakceptovatelné,“ prohlásil Pýcha s vysvětlením, že je nesmysl trestat velké a úspěšné zemědělce. Europoslanec ODS Hynek Fajmon ze zemědělského výboru EP se obává, že se v ČR budou velké farmy účelově dělit na menší, aby získali maximální možnou podporu.
Také pozitiva
Zemědělský svaz naopak vítá možnost zavedení plateb na citlivé komodity spojených s produkcí (tzv. couplované platby), nicméně mezi ně navrhuje zařadit také chov prasat a drůbeže. Chov prasat totiž prý zažívá dlouhodobou krizi v celé EU. Jen v ČR bylo před vstupem do EU více než 300 tisíc prasnic, dnes jich není ani třetina.
Svaz si pochvaluje i snahu o posílení zemědělců v řetězci výroby potravin. Nicméně její nastavení je prý v rámci reformy nedostatečné. Vyřazuje z podpory velké výrobce a neumožňuje ani spojování již existujících sdružení do větších celků.
Návrh definuje kdo je aktivní zemědělec a dotace by tak neměl dále pobírat ten, kdo nechová hospodářská zvířata ani nic nepěstuje, což Svaz vnímá jednoznačně pozitivně. Komise chce rovněž motivovat mladé zemědělce, nyní jsou totiž dvě třetiny evropských zemědělců starší 55 let.
Příliš pozitivně nevidí novou politiku ani Fajmon, který řekl: "Po prvním prostudování je zřejmé, že je to návrh pro ČR a její zemědělce nevýhodný."
Poté, co reformu odsouhlasí ministři členských států v Radě EU a Evropský parlament, začne platit. Za Českou republiku v Bruselu na agrární půdě lobuje Konsorcium nevládních agrárních uskupení, v němž jsou zastoupena všechna významná zemědělská uskupení včetně Potravinářské komory ČR, řekl viceprezident Agrární komory ČR Bohumil Belada.
reklama
Z nové unijní politiky mají zemědělci obavy, odborníci ne